Mezinárodní organizace práce (MOP) zahájila oslavy sta let od založení. Do Ženevy si její vznik přijeli připomenout světoví politici včetně Emmanuela Macrona, Dmitrije Medvěděva nebo Angely Merkelové. Ta ve slavnostní řeči vyzvala k celosvětovému zlepšení pracovních podmínek a kritizovala stále rozšířenou dětskou práci.
„Hospodářský růst se musí promítat do společenského pokroku. Multilaterální akce nás posouvají dopředu a všichni na nich závisíme,“ prohlásila německá kancléřka. Dodala, že MOP je dnes stejně relevantní jako před sto lety.
Francouzský prezident varoval, že svět by se mohl ocitnout na pokraji války. Vyzval k celosvětovému úsilí v souvislosti s nebezpečími klimatické změny nebo nerovnosti. Jeho vláda přitom přijala daňové zákony, které nejvíce šetří peněženky nejbohatších.
Podle ruského premiéra má být práce faktorem rozvíjejícím osobní život lidí. V projevu ujistil, že Rusko považuje spolupráci s MOP za důležitou a její standardy přebírá.
Počátky v odborech
Mezinárodní organizace práce vznikla v roce 1919 a Československo stálo spolu s dalšími osmi zeměmi přímo u jejího zrodu. Organizace se stala součástí Versailleské mírové dohody, jež oficiálně ukončila první světovou válku, a hrála klíčovou roli ve stabilizaci trhu po ukončení Velké hospodářské krize v 30. letech, dekolonizaci či vítězství nad apartheidem v Jižní Africe.
Myšlenka mezinárodní spolupráce ohledně regulace pracovních podmínek přitom pochází už z poloviny 19. století, kdy se francouzský podnikatel Daniel Legrand pokoušel přivést k jednomu stolu evropské státníky ve snaze vyřešit problém se zneužíváním pracujících. Na začátku 20. století pak vznikl první nadnárodní odborový orgán a v roce 1916 posléze odborový kongres v britském Leedsu požadoval zřízení mezinárodního úřadu práce.
Hlavní poválečnou myšlenkou u vzniku MOP byla víra, že světový mír lze zajistit pouze sociální spravedlností. Jejími hlavními pilíři se tak stala mezinárodní bezpečnost, humanismus a ekonomické zázemí. Jako jediná organizace sváděla už od svého ustanovení dohromady vlády, zaměstnavatele i pracující, kteří v ní mají rovná práva.
Organizace tvrdí, že jsou její hlavní zásady aktuální dodnes stejně jako neustálé snahy o zlepšení pracovních podmínek, prevence nezaměstnanosti, regulace pracovní doby či dozor nad adekvátním platovým ohodnocením. MOP ale dohlíží i na rovnost příležitostí žen a práva mladistvých i dětí. Od padesátých let minulého století také poskytuje technickou pomoc, školicí a poradenské služby.
Dohlížet na pracovní standardy
Od roku 1946 spadá MOP pod Organizaci spojených národů (OSN) a stala se první specializovanou mezinárodní organizací OSN. Její sídlo je v Ženevě a organizaci předsedá britský politolog Guy Ryder, který je v pořadí již desátým ředitelem organizace. V současnosti sdružuje na 187 zemí, úředními jazyky jsou angličtina, francouzština, španělština, ruština, němčina, arabština a čínština.
Hlavní strukturu útvaru tvoří tři hlavní orgány – Mezinárodní úřad práce, Správní rada a Mezinárodní konference práce. Konference se koná každoročně v červnu a každý členský stát je v Ženevě reprezentován dvěma vládními delegáty, jedním delegátem zaměstnavatelů a jedním delegátem zaměstnanců.
„Na konferenci se stanoví a přijímají mezinárodní pracovní standardy, diskutuje o celosvětově významných sociálních a pracovních otázkách, přijímá se rozpočet MOP spolu s finančními příspěvky jednotlivých členů a volí členové Správní rady,“ uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí. Letos se do Ženevy sjíždí více než šest tisíc delegátů.
Jako svůj hlavní cíl MOP uvádí formulování, prosazování a přijímání mezinárodních pracovních standardů. Ty mají členským státům sloužit jako model pro zavádění vlastních programů. Realizaci univerzálního jednotného standardu ale v minulosti bránily historické a politické okolnosti jako studená válka nebo výjimky ze strany koloniálních mocností. Cílem organizace je i nadále globalizace a navázání dialogu mezi reprezentanty různých zájmů i názorů.
