Sarajevo - O případném ukončení mezinárodního dohledu nad Bosnou a Hercegovinou by se mohlo rozhodnout v červnu. Řekl to dnes vysoký představitel mezinárodního společenství v této zemi Valentin Inzko. Nevylučuje, že dohled skončí ještě letos. Tuto možnost nezavrhuje ani český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
„Mohlo by to být koncem roku,“ uvedl rakouský diplomat Inzko k možnému termínu ukončení dohledu, o němž bude rozhodovat zvláštní mírová komise. Mezinárodní dohled by se poté změnil na zastoupení EU.
Rychlá evropská integrace je jednou z hlavních priorit českého předsednictví EU. Šéf české diplomacie se dnes setkal s premiérem Nikolou Špiričem a s ministrem zahraničí Svenem Alkalajem. Alkalaj po jednání prohlásil, že Evropská unie návštěvou vyslala silný signál, že si přeje jednotnou Bosnu, která v budoucnosti bude členem unie.
Mezinárodní společenství dohlíží na vývoj v Bosně a Hercegovině kvůli přetrvávající nestabilitě. Stará se hlavně o dodržování daytonské mírové smlouvy. Ta v roce 1995 ukončila válku, která si vyžádala podle posledních odhadů 100 000 lidských životů. Podmínkou pro konec dohledu je splnění nezbytných podmínek a cílů: mimo jiné se jedná o rozdělení státního a vojenského majetku a upevnění právního státu, včetně trestání válečných zločinců.
Bosna je rozdělena v rámci konfederativního státu na muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou. Inzko uvedl, že zemi by prospěla ústavní reforma, která by zefektivnila fungování nyní těžkopádného státního aparátu, jehož součástí je 14 různých vlád na několika úrovních se 144 ministry a 700 poslanců v několika parlamentech.
Země by se v budoucnu ráda stala členským státem EU, ovšem ještě ani nepodala přihlášku, pouze podepsala asociační dohodu se sedmadvacítkou.
