Varšava - V muzeu Varšavského povstání se dnes u příležitosti 66. výročí varšavského povstání začal promítat nový polský film Město trosek, který ukazuje obraz zničené polské metropole po skončení druhé světové války. Trojrozměrný snímek rozbořených domů a celých čtvrtí srovnaných se zemí vznikl podle ředitele tohoto muzea Jana Oldakowského hlavně proto, aby si lidé narození po roce 1945 mohli představit, jak Varšava tehdy vypadala. Ve spolupráci s počítačovými programátory tak vznikla simulace průletu nad polskou metropolí tak, jak vypadala po skončení varšavského povstání, které vypuklo 1. srpna 1944. Nacisté tehdy povstalce přímo rozdrtili – povstání skončilo po 63 dnech ostrých bojů kapitulací. Himmlerovy jednotky následně město vyrabovaly a většinu varšavské výstavby srovnaly se zemí.
Město trosek - 3D film ukazující zruinovanou Varšavu
Varšava neměla proti německé přesile šanci a spoléhala na pomoc zvenčí. Rudá armáda ale odmítla polským bojovníkům poskytnout jakoukoli pomoc a nechala je napospas nacistům. Po polské kapitulaci 2 .října 1944 německé vojsko na příkaz Hitlera zkázu dokončilo. Na konci války stálo jen 15 procent domů polské metropole.
Pětiminutový snímek ukazuje polské hlavní město z jara 1945 z ptačí perspektivy. Jeho autoři ze studia Platige Image vybrali tu samou trasu, kterou létali piloti spojeneckých letadel s pomocí pro bojovníky ve varšavském povstání. Diváci vidí třeba domy obklopující hlavní náměstí na Starém Městě, z nichž zbyly jen obvodové zdi, nebo někdejší ghetto, které nacisté přikázali zřídit v říjnu 1940 a které po potlačení zdejšího židovského povstání v polovině května 1943 němečtí vojáci prakticky celé srovnali se zemí.
Jan Oldakowski, ředitel muzea: „Ten film je opravdu hrůzný. Přestože jsem během svého života viděl hodně obrázků Varšavy po povstání, stále to na mě velmi působí.“
Piotr Sliwowski, manažer projektu Město trosek: „Je to historicky první digitální rekonstrukce zničeného města. Pracovaly na něm desítky grafiků. Je to opravdu silný divácký zážitek.“
Podle údajů, jež se objevují ve filmu, žilo ve Varšavě před začátkem druhé světové války 1,3 milionu lidí, v létě 1944, kdy vypuklo varšavské povstání, okolo 900 tisíc. V lednu 1945, kdy na levý břeh Visly vstoupila sovětská Rudá armáda, mezi troskami živořilo méně než 1 000 lidí.
Jan Oldakowski připomněl, že Varšava od roku 1939 zažila celkem pět fází ničení. Velké škody město utrpělo hned po vypuknutí druhé světové války v důsledku bombardování, v roce 1943 nacisté srovnali se zemí ty čtvrti, v nichž se nacházelo ghetto. V roce 1944 byla městská zástavba poničena nejdříve během bojů v rámci varšavského povstání, jež začalo 1. srpna. Po jeho porážce o přibližně dva měsíce později nacistický vůdce Adolf Hitler nařídil vymazat toto město z mapy světa. Koncem druhé světové války bylo 85 procent Varšavy v troskách. Oldakowski řekl, že po válce byly strženy ještě další budovy, které tehdejší úřady označily za neobyvatelné. Objevují se ale podle něho hlasy, že v některých případech mohly stavby padnout za oběť ideologii.
Autoři filmu Město trosek k jeho vytvoření použili virtuální model Varšavy z roku 1945. Maketu sestavili na základě předválečných plánů města a několika tisíců snímků. Šlo o letecké fotografie, které pořídila sovětská armáda, i obrázky přímo z ulic poničeného města. Šlo většinou o černobílé snímky, takže při „vybarvování“ pomáhali lidé, kteří ještě pamatují předválečnou Varšavu nebo barevné německé filmové týdeníky. Práce nad filmem jeho tvůrcům zabrala dva roky.