Merkelová vítězkou, většina jí ale zřejmě unikne

Berlín – Německo má za sebou parlamentní volby. Kvůli krizi eura jsou přitom považované za jedny z nejdůležitějších v moderní historii. Angela Merkelová usiluje už potřetí o funkci kancléřky a podle odhadů zřejmě uspěla – její CDU/CSU podle odhadů výrazně vyhrála. Naděje na většinu ve Spolkovém sněmu jí však uniká, s necelými 42 procenty nebude moci Merkelová sestavit jednobarevnou vládu. Konečné výsledky ale budou až později v noci. Bez ohledu na to, s kým bude Merkelová vládnout, už také přijímá první gratulace.

První odhady výsledků parlamentních voleb v Německu zveřejnila veřejnoprávní televize ARD. Čísla přitom naznačila výrazný úspěch vládní konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Druhá by podle odhadů měla být opoziční sociální demokracie (SPD). Naopak dosud vládní FDP se patrně do Spolkového sněmu vůbec nedostane.

Poslední zpřesněná čísla ukázala, že CDU/CSU zřejmě získala necelých 42 procent hlasů. To by znamenalo, že jí těsně unikne většina ve Spolkovém sněmu a bude muset hledat koaličního partnera. Přesto je Angela Merkelová s výsledkem spokojena. „Je to super výsledek,“ prohlásila Merkelová v centrále CDU v Berlíně. „V příštích čtyřech letech uděláme všechno, co je v našich silách, aby to byly úspěšné roky pro Německo,“ dodala. Teď bude ale dosavadní kancléřka čekat na definitivní výsledky. Do nich se totiž ještě mohou promítnout dodatečné mandáty, které se přidělují v poměrně složitém německém systému většinového a poměrného hlasování.

Přesto již Angela Merkelová přijala první gratulace od evropských státníků. Podle premiéra Jiřího Rusnoka dosáhla Merkelová a její konzervativní unie CDU/CSU v dnešních německých volbách mimořádný výsledek, očekává však složité sestavování koalice kvůli propadu vládních liberálů. „Gratulace kancléřce k mimořádnému výsledku CDU/CSU. Vzhledem k propadu FDP bude sestavování koalice pro všechny zúčastněné docela složitý úkol. Z pohledu ČR výsledek voleb nic nemění na našich velmi dobrých vztazích,“ uvedl Rusnok.

Merkelové blahopřál i prezident EU Herman van Rompuy či francouzský prezident Francois Hollande. „Jsem si jistý, že Spolková republika Německo a její nová vláda budou dále přispívat k budování mírové a hospodářsky úspěšné Evropy, která bude sloužit všem občanům,“ uvedl Rompuy, který se těší na další spolupráci s šéfku CDU.

Povolební propočty naznačují, že pokud bude muset Merkelová hledat koaličního partnera, už se neobrátí na toho dosavadního – liberální FDP. Ta podle aktuálních propočtů obdržela jen 4,7 procenta hlasů a nepřekročila tak nutnou pětiprocentní hranici získaných hlasů. Volební lídr FDP Rainer Brüderle to označil za „těžkou hodinu“ pro jeho stranu. „Je zřejmé, že je to nejhorší výsledek, jaký kdy FDP (ve své poválečné existenci) zaznamenala,“ přiznal.

A z výsledku voleb nejsou nadšeni ani opoziční sociální demokraté. Vyzyvatel Merkelové Peer Steinbrück (SPD), který chtěl spolu s opozičními Zelenými ukončit osmiletou vládu šéfky CDU, přiznal, že jeho strana nedosáhla na výsledek, který si předsevzala. „Situace je ale zatím nejasná. SPD se proto nebude podílet na spekulacích, jak by mohlo vypadat vytváření nové vlády,“ prohlásil Steinbrück. Nechce si tak zřejmě zavřít vrátka k další možnosti. V případě, že totiž nakonec CDU/CSU nezíská absolutní většinu a FDP zůstane za branami parlamentu, mohli by být sociální demokraté partnerem pro kancléřčiny konzervativce na složení většinové koalice. Podle dosavadních propočtů bude mít SPD přes 25 procent hlasů a tedy i druhou nejsilnější frakci ve Spolkovém sněmu. Se sociálními demokraty už Merkelová společně vládla v letech 2005-2009.

Zdá se, že letošní hlasování táhlo Němce více než předchozí volby. Podle šéfa německé volební komise Rodericha Egelera do 14:00 SELČ hlasovalo přes 41 procent voličů, zatímco před čtyřmi roky to ve stejnou dobu bylo 36 procent. 

V těchto údajích navíc nejsou započítáni lidé, kteří hlasovali poštou. Očekává se přitom, že pro korespondenční volbu se rozhodla asi čtvrtina voličů, což by byl nový rekord. Němci mohou při volbách posílat své hlasy poštou už od roku 1957. Před čtyřmi roky tuto možnost využilo přes 21 procent voličů. 

Nahrávám video
Události o volbách v Německu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu.
před 3 mminutami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 20 mminutami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 21 mminutami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 1 hhodinou

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 1 hhodinou

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 1 hhodinou

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 2 hhodinami
Načítání...