Brest - Ruský prezident Dmitrij Medveděv a běloruská hlava státu Alexander Lukašenko se pokusili obnovit debaty o sjednocení těchto dvou států. O případném soustátí Ruska a Běloruska se obě země dohadují už téměř jedenáct let, zatím ale nedošlo k výrazným posunům. Pokrok nenastal ani po víkendové schůzce těchto dvou politiků.
I když si Medveděv s Lukašenkem po schůzce notovali, nepřinesla jednání žádné zásadní závěry. V prosinci 1999 vznikl z rozhodnutí prezidentů Borise Jelcina a Alexandra Lukašenka Svazový stát Ruska a Běloruska. Současný ruský prezident a běloruský prezident dnes znovu o této unii jednali. „Politicky a právně jsme stvořili svazový stát, teď je důležité, abychom ho naplnili skutečným obsahem,“ zdůraznil po schůzce Lukašenko.
Svazový stát měl být prvním krokem při sjednocení těchto dvou zemí, následovat měly další, které by dopomohly vzniku skutečné unie. Jednání ale zamrzla po nástupu Vladimira Putina do prezidentského úřadu, hlavním důvodem byly spory o ropu.
Rusko nejdříve zvýšilo ceny ropy pro běloruské odběratele a Minsk na to reagoval tím, že zavedl poplatky za tranzit ruské ropy dále na západ. Kvůli běloruskému dluhu také ruský plynárenský gigant Gazprom hrozil Minsku omezením dodávek.
Publicista Jan Petránek se domnívá, že unie Ruska a Běloruska je ovšem nevyhnutelná především z ekonomických důvodů. „Běloruská ekonomika je stále více závislá na tom, co Rusko dělá,“ řekl ČT24 Petránek. Rusko má zase o sjednocení zájem především z bezpečnostních důvodů. Na území Běloruska se totiž nacházejí dva důležité obranné objekty, o které Moskva evidentně stojí - jedná se o protiraketovou radarovou základnu a ponorkovou centrálu nedaleko Minsku.
