Moskva/Teherán - Jestliže Teherán nezaujme konstruktivní postoj k mezinárodním rozhovorům o svém jaderném programu, mohlo by Rusko podpořit sankce proti Íránu. Tvrdší postoj připustil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Dnes přitom Teherán oznámil, že rozhodně odmítá odeslat jakoukoliv část svého slabě obohaceného uranu do zahraničí výměnou za dodávky paliva pro metropolitní výzkumný reaktor. Medveděvovo prohlášení odráží jeho dřívější komentáře k mezinárodním rozhovorům o íránském nukleárním programu, ale je v ostrém kontrastu se slovy ruského premiéra Vladimira Putina. Ten varoval před tím, že hrozba sankcí by mohla zmařit vyjednávání s Íránem.
„Pokud íránské vedení zaujme méně konstruktivní postoj, všechno je teoreticky možné,“ uvedl Medveděv v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel. Dodal, že o tom diskutoval s americkým prezidentem Barackem Obamou na zářijovém setkání v New Yorku. Podle Medveděva by ale bylo lepší se sankcím vyhnout, přestože jsou v některých případech nezbytné.
Medveděv: Sankce jsou obvykle velmi těžkým krokem nebezpečným směrem
„Nerad bych to všechno viděl skončit uvalením mezinárodních sankcí, protože sankce jsou obvykle velmi těžkým krokem nebezpečným směrem,“ dodal Medveděv. Íránský jaderný program prý může pokračovat pod mezinárodním dohledem, ale musí splňovat současná pravidla a neukrývat žádná nukleární zařízení.
Zatím není jasné, jak dopadnou rozhovory s Íránem. Islámská republika se snaží vyjednáváním u Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) sídlící ve Vídni dosáhnout toho, aby palivo dostala bez poskytnutí svého uranu. „Nepočítá se nijak s tím, že by se poslala část našich 1200 kilogramů obohaceného uranu jiné straně výměnou za palivo. Je to zcela vyloučeno, ať už by mělo být odesíláno postupně, nebo jednorázově,“ prohlásil předseda zahraničněpolitické komise parlamentu Aláeddín Borúdžerdí. „V současnosti se naši odborníci snaží vyřešit otázku, jak získat palivo pro vyřešení tohoto problému. Íránský velvyslanec při MAAE Alí Ašgar Soltaníja vyjednává v současnosti o nalezení východiska,“ dodal.
Již delší dobu se USA, Evropa i Izrael obávají, že íránský jaderný program směřuje k výrobě jaderné bomby. Teherán to ale popírá s tím, že jeho nukleární ambice sledují pouze energetické a vědecké cíle.
Západ se snaží s Íránem dohodnout na dodávkách paliva pro teheránský výzkumný reaktor a nabízí palivo za slabě obohacený uran, který si Íránci vyrobili sami, ale na palivo zatím nestačí. Počítalo se s tím, že by to přinejmenším zpomalilo íránský jaderný program, a byla by to pojistka, že Írán v dohledné době nebude moci získat jadernou hlavici. Nynější odmítnutí svědčí o tom, že Teherán si možnost hlavici vyrobit uzavřít nechce.
