Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro otázky národní bezpečnosti Michael Flynn soukromě jednal s ruským velvyslancem ve Washingtonu o protiruských sankcích. A to ještě před Trumpovou inaugurací a přestože to Trumpovi představitelé popírali. Uvedl to list The Washington Post (WP), který na případu spolupracoval s New York Times (NYT). Novináři se odvolávají na nejmenované představitele současné i předchozí americké vlády. Americké právo přitom soukromým osobám diplomatické aktivity zakazuje.
Flynnovy kontakty s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem by podle amerických médií mohly představovat „nevhodný a potenciálně nezákonný“ signál vůči Kremlu, že může očekávat zrušení sankcí, kterými loni v prosinci vláda tehdejšího prezidenta Baracka Obamy potrestala Rusko za údajné vměšování do amerických prezidentských voleb.
Novináři došli k závěru, že Michael Flynn hovořil s ruským velvyslancem v době, kdy tehdy ještě vláda Baracka Obamy uvalila sankce na Rusko kvůli podezření, že Rusové stáli za hackerskými útoky během voleb, dodal zpravodaj ČT ve Spojených státech Martin Řezníček.
„Podle interpretace novináře z NYT, který se na zprávě částečně podílel, měl Flynn Kisljaka uklidňovat ve smyslu - teď na sankce nereagujte a my se to pak pokusíme nějak zahladit, až se dostaneme do vlády,“ uvedl Řezníček. Zároveň připomněl, že „Vladimir Putin se po těchto sankcích trochu stáhnul a nenásledovala žádná reciproční opatření“.
Podle WP podporují tuto interpretaci dva z devíti zdrojů, na které se list odvolává. Všech devět pak tvrdí, že Flynn skutečně o sankcích s Kisljakem mluvil.
„Pokud by to skutečně byla pravda, tak by to znamenalo nejen to, že Michael Pence lhal o tom telefonátu a interpretaci toho, co spolu Flynn a Kisljak probírali. Zároveň jde ale o to, že podle amerického práva člověk, který není oficiálně ve vládě - a to Michael Flynn tehdy ještě nebyl, byl jenom budoucím poradcem pro národní bezpečnost - nemá právo vyvíjet aktivity na diplomatickém poli,“ upozornil Řezníček.
FBI Flynnovy styky s Kisljakem prošetřuje
Federální úřad pro vyšetřování (FBI) podle WP pokračuje ve zkoumání Flynnových styků s Kisljakem. Podle agentury Reuters měl Flynn 29. prosince, den po Obamově rozhodnutí o sankcích, pět telefonátů s ruským velvyslancem.
Flynn podle The Washington Post ve středu dvakrát výslovně popřel, že by s velvyslancem Kisljakem mluvil o sankcích. Ale o den později z tohoto popření couvl prostřednictvím svého mluvčího, podle kterého si Flynn na debatu o sankcích nepamatuje, ale nemůže si být jist, zda na to řeč nikdy nezašla.
Někteří ze zmíněných představitelů zdůraznili, že o sankcích se mohlo diskutovat, ale neviděli žádný důkaz, že by Flynn závazně sliboval podniknout kroky ohledně sankcí po Trumpově inauguraci.
Rozhovory byly součástí Flynnových kontaktů s velvyslancem, které začaly ještě před listopadovými volbami a pokračovaly během předávání moci novému prezidentovi. Kisljak nedávno potvrdil, že s Flynnem komunikoval prostřednictvím textových zpráv, po telefonu i osobně, ale zdržel se vyjádření o obsahu těchto jednání.
Pro obnovu rusko-amerických vztahů se v pátek v Moskvě vyslovil ruský prezident Vladimir Putin. Po jednání se slovinským prezidentem Borutem Pahorem nevyloučil, že by se s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem mohl sejít ve slovinské metropoli Lublani.
Ze Slovinska pochází Trumpova nynější žena Melania, která se v roce 1970 narodila jako Melanija Knavsová v jihoslovinském městě Novo Mesto a dětství prožila v pětitisícové Sevnici. Putin už v Lublani jeden summit absolvoval, v roce 2001 se ve slovinské metropoli sešel s tehdejším prezidentem USA Georgem Bushem mladším.
Trump podpořil svrchovanost Ukrajiny
Prezident Trump se mezitím v dopisu litevské prezidentce Dalii Grybauskaitéové vyslovil pro nedělitelnost a svrchovanost Ukrajiny a zdůraznil, že podpora Ukrajiny přispívá k upevnění evropské i regionální bezpečnosti. O dopisu zaslaném ve středu informovalo americké velvyslanectví ve Vilniusu.
Trump se o konfliktu na Ukrajině v předvolební kampani ani po zvolení příliš často nezmiňoval. Jeho smířlivé výroky vůči Kremlu a původně jen váhavá podpora Severoatlantické aliance ale vyvolaly nervozitu ve spojeneckých státech a zejména na východě Aliance, tedy v Pobaltí a v Polsku. Trump sice v kampani připustil, že by mohl uznat ruskou anexi Krymu, jeho ministr zahraničí Rex Tillerson to ale před svým jmenováním odmítl.
„Vaše podpora svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, stejně jako vaše úsilí o energetickou diverzifikaci, přispívá k dosažení našeho společného cíle upevnit evropskou a regionální bezpečnost,“ napsal americký prezident v dopisu Grybauskaitéové.
Trump v dopisu pochválil Vilnius za jeho snahu oprostit se od závislosti na ruských dodávkách zemního plynu. Prezident rovněž Litvu označil za příklad ostatním státům Aliance při plnění finančních závazků vůči NATO. Litva zvýšila příspěvek na obranu na požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a stala se jedním z nemnoha členů Aliance, kteří dvouprocentní hranice HDP dosahují.
Abeho ujistil Trump o podpoře
Prezident Trump také přijal v Bílem domě japonského premiéra Šinzóa Abeho. Americko-japonské spojenectví je podle Trumpa základem míru a stability v tichomořské oblasti, obě země tam budou prosazovat svobodu plavby a bránit se jaderné a raketové hrozbě KLDR. Společné obranné úsilí bude podle Trumpa stále silnější.
Obchodní vztahy mezi oběma zeměmi, které Trump během volební kampaně zpochybnil, by podle prezidenta měly být svobodné, spravedlivé a budované na základě vzájemnosti. Abe v této souvislosti řekl, že bouřlivý růst ekonomiky asijsko-tichomořského regionu založený na volném obchodu a investicích je obrovskou příležitostí pro Japonsko i Spojené státy. „Je samozřejmě potřeba postupovat spravedlivě,“ poznamenal premiér.
Trump během předvolební kampaně napadl japonskou obchodní, finanční i bezpečnostní politiku. Japonsko společně s dalšími velkými vývozci, jako je Čína nebo Německo, obvinil, že úmyslně oslabuje svou měnu, aby získalo konkurenční výhody. Japonským a dalším automobilkám pohrozil uvalením cla na dovoz a řekl, že Japonsko uplatňuje vůči dovozu zahraničních automobilů nekalé bariéry.
Rozhodnutí nového prezidenta opustit dohodu o Transpacifickém partnerství (TPP) Japonsko podle Abeho vzalo plně na vědomí. Obě země se současně dohodly na vytvoření nového rámce pro hospodářský dialog, řekl premiér.
