McCarthy ani pošesté neuspěl ve volbě předsedy americké Sněmovny reprezentantů

Nově zvolená americká Sněmovna reprezentantů zůstává druhým dnem paralyzovaná, zatímco uvnitř nastupující republikánské většiny pokračuje otevřený konflikt ohledně toho, kdo bude předsedou legislativní komory. Středeční čtvrté, páté i šesté hlasování na patové situaci mnoho nezměnilo, přestože ke zvolení republikánského lídra Kevina McCarthyho předtím vyzval exprezident Donald Trump. Nová strategie, kterou by republikáni mohli ukončit chaotický úvod svého úřadování, se druhý den volby nerýsovala. Většina sněmovny se nakonec rozhodla vyhlásit několikahodinovou přestávku.

McCarthy má v boji o předsednický post podporu drtivé většiny své sněmovní frakce, proti se však postavila dvacítka členů, kteří vzhledem k jen těsné republikánské většině ve sněmovně mohou proces blokovat. V projevech zdůrazňují, že „Washington nefunguje“ a že McCarthyho nepovažují za správného člověka pro systémovou změnu. Demokraté mezitím jednotně podporují svého lídra Hakeema Jeffriese a nic nenasvědčuje tomu, že by byli ochotni republikánům ulehčit práci.

Dokud sněmovna nového předsedu nezvolí, nelze na plénu probírat jiné záležitosti. Volba začala v úterý, což byl první zasedací den nově zvoleného Kongresu USA, a poprvé za posledních sto let neskončila hned po prvním hlasování. Kongresmani se třikrát neúspěšně pokusili zvolit šéfa komory a následně schůzi přerušili.

McCarthy a jeho spojenci pak pokračovali v intenzivní snaze získat rebelující členy radikálního křídla Republikánské strany, vyjednávání ale zatím nemají kýžený efekt. Při čtvrtém hlasování se ve středu stejně jako při tom třetím proti McCarthymu vyslovilo 20 republikánů, navíc kongresmanka Victoria Spartzová, která předtím svého kalifornského kolegu podpořila, se tentokrát hlasování zdržela. Stejný výsledek se podle listu The New York Times opakoval v pátém i šestém kole.

Už před pátým hlasováním se aktuální volba předsedy sněmovny stala devátou nejdelší v dějinách Spojených států, uvedl na Twitteru reportér televize NBC News Steve Kornacki. Republikáni se nakonec po neúspěšném šestém kole rozhodli vyhlásit přestávku do 20:00 místního času (čtvrtek 02:00 SEČ), což má poskytnout prostor pro další zákulisní vyjednávání.

McCarthy přitom potřebuje ke zvolení téměř úplnou jednotu své strany, která v listopadových volbách získala 222 mandátů oproti 213 pro Demokratickou stranu (jeden demokratický kongresman mezitím zemřel, demokratů je tak ve Sněmovně 212). Americká média si všímají, že mu nepomohlo ani to, že jej dopoledne veřejně podpořil exprezident Trump považovaný stále za neoficiálního lídra Republikánské strany. V prohlášení uvedl, že McCarthy by byl dobrým předsedou sněmovny.

„Včera (v úterý) večer se odehrály velmi dobré rozhovory a teď je načase, aby všichni naši skvělí republikánští členové sněmovny hlasovali pro Kevina,“ sdělil Trump. McCarthy, který před volbami sněmovní republikány vedl coby menšinovou stranu, by podle exprezidenta v pozici šéfa celé komory odvedl „dobrou a možná i skvělou práci“. „Neudělejte ze skvělého triumfu obrovskou a potupnou porážku,“ vzkázal republikánským kongresmanům.

„Myslím, že je opravdu ostudné, že to trvá tak dlouho,“ komentoval ve středu vývoj prezident Joe Biden, který patří k Demokratické straně. Probíhající bitva o post v čele sněmovny podle něj neukazuje Spojené státy v dobrém světle. Biden při setkání s novináři dodal, že nemá tušení, kdo ze souboje vzejde jako vítěz, napsala agentura AP.

Frustrace a rozhořčení

McCarthyho zvolení blokuje skupina republikánských kongresmanů považovaných za ultrapravicové či ultrakonzervativní. Mezi tímto křídlem strany a McCarthym podle médií panuje silná nedůvěra. Oba tábory druhý den volby daly najevo, že nehodlají ustupovat.

S přibývajícími hlasováními se množily projevy frustrace a rozhořčení v republikánských řadách a také spekulace o možných cestách z aktuálního patu. Ken Buck, jeden z podporovatelů McCarthyho, v rozhovoru s televizí CNN řekl, že zlom musí přijít už ve středu, přičemž naznačil, že by místo dosavadního lídra mohl podpořit jeho zástupce Steva Scaliseho.

Zástupkyně druhého tábora Lauren Boebertová při projevu na plénu promluvila i směrem k Trumpovi, který by podle ní měl McCarthymu vzkázat, že „je načase odstoupit“. Kongresman Dan Crenshaw zase ji a další rebely kritizoval jako neseriózní. „Unavují mě vaše hloupé floskule… Řekněte nám za zavřenými dveřmi, co opravdu chcete, nebo držte hubu,“ citovala jej reportérka listu The Washington Post.

Nedůvěra prý přebíjí McCarthyho ústupky

Republikánský předák v posledních dnech nabídl táboru svých odpůrců značné ústupky, dostatečnou podporu mu to ale nezajistilo. Americká média uvádí, že mezi McCarthym a aktuálními rebely panuje silná nedůvěra, která je výsledkem mnohaletého vývoje.

„Vidí jej jako někoho, kdo je ochoten neustále překrucovat svá stanoviska,“ popsala reportérka listu The New York Times v úterním rozhovoru. Web Politico ve středu napsal, že ultrakonzervativci, mezi které se McCarthy neřadí, dávají v zákulisí najevo, že jejich nedůvěra v současného lídra přebíjí veškeré ústupky, které by jim mohl slíbit.

Při hlasování o novém šéfovi komory jsou jednotliví kongresmani v abecedním pořadí vyvoláváni a odpovídají jménem svého preferovaného kandidáta. Do čela sněmovny je zvolen ten, kdo získá podporu většiny hlasujících, což je v případě maximální účasti 218 a více hlasů. Hlasování se opakují, dokud se většina kongresmanů na někom neshodne, pokud nedojde ke změně pravidel volby. Tato volba v posledních sto letech vždy skončila po prvním kole, v roce 1855 se ovšem protáhla na rekordních 133 hlasování.

Předseda Sněmovny reprezentantů má velký vliv na program jednání ve větší ze dvou komor Kongresu a také na obsazování jejích výborů. Zároveň je druhou osobou v následnickém pořadí na prezidentský post, hned za viceprezidentem Spojených států. Poslední čtyři roky vedla sněmovnu Nancy Pelosiová, kterou s přechodem Demokratické strany do pozice menšinové frakce vystřídal v čele sněmovních demokratů Hakeem Jeffries.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 27 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...