McCarthy ani pošesté neuspěl ve volbě předsedy americké Sněmovny reprezentantů

Nově zvolená americká Sněmovna reprezentantů zůstává druhým dnem paralyzovaná, zatímco uvnitř nastupující republikánské většiny pokračuje otevřený konflikt ohledně toho, kdo bude předsedou legislativní komory. Středeční čtvrté, páté i šesté hlasování na patové situaci mnoho nezměnilo, přestože ke zvolení republikánského lídra Kevina McCarthyho předtím vyzval exprezident Donald Trump. Nová strategie, kterou by republikáni mohli ukončit chaotický úvod svého úřadování, se druhý den volby nerýsovala. Většina sněmovny se nakonec rozhodla vyhlásit několikahodinovou přestávku.

McCarthy má v boji o předsednický post podporu drtivé většiny své sněmovní frakce, proti se však postavila dvacítka členů, kteří vzhledem k jen těsné republikánské většině ve sněmovně mohou proces blokovat. V projevech zdůrazňují, že „Washington nefunguje“ a že McCarthyho nepovažují za správného člověka pro systémovou změnu. Demokraté mezitím jednotně podporují svého lídra Hakeema Jeffriese a nic nenasvědčuje tomu, že by byli ochotni republikánům ulehčit práci.

Dokud sněmovna nového předsedu nezvolí, nelze na plénu probírat jiné záležitosti. Volba začala v úterý, což byl první zasedací den nově zvoleného Kongresu USA, a poprvé za posledních sto let neskončila hned po prvním hlasování. Kongresmani se třikrát neúspěšně pokusili zvolit šéfa komory a následně schůzi přerušili.

McCarthy a jeho spojenci pak pokračovali v intenzivní snaze získat rebelující členy radikálního křídla Republikánské strany, vyjednávání ale zatím nemají kýžený efekt. Při čtvrtém hlasování se ve středu stejně jako při tom třetím proti McCarthymu vyslovilo 20 republikánů, navíc kongresmanka Victoria Spartzová, která předtím svého kalifornského kolegu podpořila, se tentokrát hlasování zdržela. Stejný výsledek se podle listu The New York Times opakoval v pátém i šestém kole.

Už před pátým hlasováním se aktuální volba předsedy sněmovny stala devátou nejdelší v dějinách Spojených států, uvedl na Twitteru reportér televize NBC News Steve Kornacki. Republikáni se nakonec po neúspěšném šestém kole rozhodli vyhlásit přestávku do 20:00 místního času (čtvrtek 02:00 SEČ), což má poskytnout prostor pro další zákulisní vyjednávání.

McCarthy přitom potřebuje ke zvolení téměř úplnou jednotu své strany, která v listopadových volbách získala 222 mandátů oproti 213 pro Demokratickou stranu (jeden demokratický kongresman mezitím zemřel, demokratů je tak ve Sněmovně 212). Americká média si všímají, že mu nepomohlo ani to, že jej dopoledne veřejně podpořil exprezident Trump považovaný stále za neoficiálního lídra Republikánské strany. V prohlášení uvedl, že McCarthy by byl dobrým předsedou sněmovny.

„Včera (v úterý) večer se odehrály velmi dobré rozhovory a teď je načase, aby všichni naši skvělí republikánští členové sněmovny hlasovali pro Kevina,“ sdělil Trump. McCarthy, který před volbami sněmovní republikány vedl coby menšinovou stranu, by podle exprezidenta v pozici šéfa celé komory odvedl „dobrou a možná i skvělou práci“. „Neudělejte ze skvělého triumfu obrovskou a potupnou porážku,“ vzkázal republikánským kongresmanům.

„Myslím, že je opravdu ostudné, že to trvá tak dlouho,“ komentoval ve středu vývoj prezident Joe Biden, který patří k Demokratické straně. Probíhající bitva o post v čele sněmovny podle něj neukazuje Spojené státy v dobrém světle. Biden při setkání s novináři dodal, že nemá tušení, kdo ze souboje vzejde jako vítěz, napsala agentura AP.

Frustrace a rozhořčení

McCarthyho zvolení blokuje skupina republikánských kongresmanů považovaných za ultrapravicové či ultrakonzervativní. Mezi tímto křídlem strany a McCarthym podle médií panuje silná nedůvěra. Oba tábory druhý den volby daly najevo, že nehodlají ustupovat.

S přibývajícími hlasováními se množily projevy frustrace a rozhořčení v republikánských řadách a také spekulace o možných cestách z aktuálního patu. Ken Buck, jeden z podporovatelů McCarthyho, v rozhovoru s televizí CNN řekl, že zlom musí přijít už ve středu, přičemž naznačil, že by místo dosavadního lídra mohl podpořit jeho zástupce Steva Scaliseho.

Zástupkyně druhého tábora Lauren Boebertová při projevu na plénu promluvila i směrem k Trumpovi, který by podle ní měl McCarthymu vzkázat, že „je načase odstoupit“. Kongresman Dan Crenshaw zase ji a další rebely kritizoval jako neseriózní. „Unavují mě vaše hloupé floskule… Řekněte nám za zavřenými dveřmi, co opravdu chcete, nebo držte hubu,“ citovala jej reportérka listu The Washington Post.

Nedůvěra prý přebíjí McCarthyho ústupky

Republikánský předák v posledních dnech nabídl táboru svých odpůrců značné ústupky, dostatečnou podporu mu to ale nezajistilo. Americká média uvádí, že mezi McCarthym a aktuálními rebely panuje silná nedůvěra, která je výsledkem mnohaletého vývoje.

„Vidí jej jako někoho, kdo je ochoten neustále překrucovat svá stanoviska,“ popsala reportérka listu The New York Times v úterním rozhovoru. Web Politico ve středu napsal, že ultrakonzervativci, mezi které se McCarthy neřadí, dávají v zákulisí najevo, že jejich nedůvěra v současného lídra přebíjí veškeré ústupky, které by jim mohl slíbit.

Při hlasování o novém šéfovi komory jsou jednotliví kongresmani v abecedním pořadí vyvoláváni a odpovídají jménem svého preferovaného kandidáta. Do čela sněmovny je zvolen ten, kdo získá podporu většiny hlasujících, což je v případě maximální účasti 218 a více hlasů. Hlasování se opakují, dokud se většina kongresmanů na někom neshodne, pokud nedojde ke změně pravidel volby. Tato volba v posledních sto letech vždy skončila po prvním kole, v roce 1855 se ovšem protáhla na rekordních 133 hlasování.

Předseda Sněmovny reprezentantů má velký vliv na program jednání ve větší ze dvou komor Kongresu a také na obsazování jejích výborů. Zároveň je druhou osobou v následnickém pořadí na prezidentský post, hned za viceprezidentem Spojených států. Poslední čtyři roky vedla sněmovnu Nancy Pelosiová, kterou s přechodem Demokratické strany do pozice menšinové frakce vystřídal v čele sněmovních demokratů Hakeem Jeffries.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 4 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...