McCarthy třikrát neuspěl ve volbě předsedy Sněmovny reprezentantů. Část republikánů je proti němu

Nahrávám video

Lídr nové republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy třikrát neuspěl ve volbě předsedy této komory amerického Kongresu, když v úterý jeho kandidaturu ani po intenzivních zákulisních vyjednáváních nepodpořilo několik kongresmanů z nejvíce pravicového křídla Republikánské strany. Jednání Sněmovny reprezentantů pak bylo přerušeno do středečního poledne.

Při úterním prvním pokusu McCarthymu scházelo 15 hlasů. Sněmovna tak poprvé od roku 1923 nezvolila nového předsedu hned při prvním hlasování. Druhé hlasování dopadlo v rozložení sil stejně. Při třetím kole hlasování McCarthymu ke zvolení scházelo 16 hlasů. Zatímco Jima Jordana, věrného stoupence bývalého prezidenta Donalda Trumpa, v předchozích kolech podpořilo 19 republikánů, ve třetím jich bylo dvacet.

Nejvíce hlasů dostal ve všech třech případech lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries, za kterým se jeho straničtí kolegové sjednotili. Na to, aby se stal předsedou Sněmovny reprezentantů, to ovšem nestačí.

Někteří republikáni McCarthymu například vyčítají, že odsoudil počínání bývalého prezidenta Donalda Trumpa v lednu 2021 při nepokojích u Kapitolu. Nepomohlo ani to, že slíbil zjednodušit pravidla pro odvolání předsedy Sněmovny reprezentantů, aby nespokojencům vyšel vstříc. 

Dokud se nezvolí předseda, všechna ostatní práce stojí

Volba nového předsedy je prvním bodem programu sněmovny, která se dva měsíce po volbách poprvé schází v novém složení, stejně jako druhá kongresová komora – Senát.

Dokud větší z obou komor neobsadí předsednický post, nemůže se věnovat dalším otázkám včetně vyslechnutí přísah nových členů. 

Výběr nového šéfa sněmovny navazuje na výsledek listopadových voleb, v nichž si republikáni vzali zpět většinu po zisku 222 mandátů proti 213 pro Demokratickou stranu. Pokud nedojde ke změně procedurálních pravidel, musí kandidát pro zvolení do předsednické funkce získat podporu většiny kongresmanů, kteří při volbě jmenují konkrétní osobu. Teoreticky takto může být zvolen i někdo, kdo není členem sněmovny, dosud se tak ale nikdy nestalo. 

Napětí mezi většinou republikánského klubu a hrstkou radikálů bylo patrné i při úterní schůzi, na které McCarthy za zavřenými dveřmi promlouval ke stranickým kolegům. Podle médií kongresmanka Lauren Boebertová reagovala na jeho projev výrazem „bullshit“ („kecy“), kongresman Dan Crenshaw zase ji a další rebely veřejně označil za „nepřátele“ a „narcisisty“.

McCarthy je připraven svést bitvu

Agentura AP hodnotí vývoj jako potupný začátek něčeho, co by se mohlo změnit v „brutální konfrontaci“ mezi většinou republikánského klubu a několika odpadlíky. McCarthy, který je v Kongresu od roku 2007 a dosud sněmovní republikány vedl jako menšinovou frakci, prohlásil, že je ochoten o předsednickou funkci svést „bitvu“. Je prý připraven projít tolika koly volby, kolik bude zapotřebí.

Před 100 lety, kdy se naposledy o novém předsedovi sněmovny nerozhodlo hned v prvním kole, bylo nakonec zapotřebí devět hlasování. Rekordní byl v tomto směru rok 1855, kdy se o obsazení předsednického postu rozhodlo až na 133. pokus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 16 mminutami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 2 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 3 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 5 hhodinami

ŽivěPrezident Pavel v Praze zahajuje bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahajuje prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 6 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 10 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...