Vláda premiérky Theresy Mayové chce přes víkend znovu řešit otázku choulostivé irské pojistky se svými koaličními partnery – severoirskými unionisty, aby mohli případně podpořit brexitovou smlouvu. Šéf úřadu vlády David Lidington dříve uvedl, že kabinet se zároveň dál chystá i na možnost neřízeného odchodu z EU. Poslanci by měli o dohodě hlasovat do 20. března, už dvakrát přitom dokument odmítli.
Poslanci ve čtvrtek schválili návrh Mayové na tříměsíční odklad vystoupení z Unie podmíněný tím, že se do příští středy povede dohodu schválit. Očekává se, že premiérka v pátek oznámí datum, kdy nechá poslance opět hlasovat.
Mayová v zásadě dala parlamentu ultimátum – buď její dohodu podpoří, nebo může země čelit dlouhému odkladu, který s sebou nese riziko, že země z EU nakonec vůbec neodejde. „Pokud se nám podaří prosadit dohodu, jak stále doufám, budeme potřebovat krátký, technický odklad. Ale pokud ji neprosadíme, neměli bychom se bát odchodu bez dohody,“ uvedl v pátek britský ministr pro brexit Steve Barclay.
Strany jsou názorově roztříštěné
Mezi částí svých konzervativců ani u většiny opozičních poslanců zatím premiérka nemá podporu. Britská média spekulují o tom, zda se třetí předpokládaná porážka Mayové nestane příčinou jejího pádu.
„Při včerejším hlasování Stephen Barclay, který je ministr pro brexit, přesvědčoval poslaneckou sněmovnu, aby hlasovala pro odklad a potom sám hlasoval proti odložení. A (lídr labouristů) Jeremy Corbyn mluvil o tom, že labouristé chtějí druhé referendum, a víme z výsledku, že velká většina labouristů hlasovala proti. Takže člověk vůbec neví, co bude,“ upozornil politolog Bořivoj Hnízdo z Metropolitní univerzity Praha.
„Dokonce se spekuluje, že by premiérka, pokud neuspěje ani potřetí, mohla před poslance předstoupit počtvrté. Mayová hrozila těm, co odmítají brexitovou dohodu, že může unijní lídry žádat i o delší odložení brexitu. A tím pádem by se musely ve Spojeném království v květnu konat volby (do Evropského parlamentu),“ podotkl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.
Šéf parlamentu hrozí, že třetí pokus zmaří
Britská média také připomínají, že podle jednoho starého parlamentního pravidla – nepoužitého od roku 1943 – by šéf Dolní sněmovny John Bercow nemusel třetí hlasování o dohodě v parlamentu vůbec umožnit, čímž už také ve středu pohrozil. Důvodem je to, že jde o něco, co poslanci už rozhodně odmítli. Bercow už dříve uvedl, že v referendu v roce 2016 hlasoval pro setrvání země v EU, upozornila média.
Podle Lidingtona v Evropě sílí negativní emoce spojené s neschopností Westminsteru shodnout se na dalším postupu. „Myslím, že mezi britskými občany panuje skutečná netrpělivost – a upřímně i mezi vládami unijních zemí,“ upozornil šéf vládního úřadu.
Pokud britská premiérka příští týden na unijním summitu v Bruselu skutečně požádá o odklad brexitu, musí získat souhlas všech členských zemí. Někteří politici z unijních států již po čtvrtečním londýnském hlasování oznámili, že hodlají nejprve analyzovat důvody možného odkladu a poté se teprve rozhodnout. Podle původních plánů má Británie opustit Unii do 29. března.
Spor kolem irské pojistky trvá
Mayové se sice před posledním hlasováním o dohodě podařilo dojednat ústupek ohledně takzvané irské pojistky, která je hlavním sporným bodem brexitové smlouvy, kritiky to ale neuspokojilo. Unie navíc dala najevo, že o podmínkách dohody nebude dále diskutovat.
- Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
- Zdroj: ČTK
I podle expertů je dění v Británii značně nepřehledné. „Kdybych to chtěl komentovat očima ortodoxního evropského právníka, tak bych řekl, že 29. března uplyne lhůta, do které Velká Británie musí vystoupit z Evropské unie – buď s dohodou, nebo bez dohody,“ poznamenal profesor evropského práva a proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Tomášek.
„Je zcela zjevné, že není vůle na britské ani evropské straně, aby vystoupila bez dohody, to znamená – něco se musí stát. Musí se stát to, že dojde k nějakému novému jednání mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, které umožní odklad,“ komentuje dění právník.
Babiš by nejraději viděl Británii v EU
Česko by vůči britskému požadavku na odklad bylo vstřícné. „I když to teď tak nevypadá, doufám, že možná dojde ke druhému referendu a nakonec Británie zůstane v Evropské unii, to by byla nejlepší varianta i z hlediska českých zájmů,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Za druhou nejlepší variantu považuje schválení vyjednané dohody o odchodu.
