Masy lidí v ulicích Berlína řekly NE dohodám s USA a Kanadou

V Berlíně a dalších šesti městech Německa se sešly desítky tisíc lidí, kteří odmítají obchodní dohody mezi EU a Spojenými státy či Kanadou. Smlouvy TTIP, resp. CETA podle nich přehlíží životní prostředí či zájmy spotřebitelů.

 Policie v Berlíně odhadla počet účastníků na 150 tisíc, v Hamburku na 30 tisíc a Mnichově na 23 tisíc demonstrantů. Ve Stuttgartu napočítali policisté 20 tisíc účastníků, v Kolíně nad Rýnem o dva tisíce méně a ve Frankfurtu nad Mohanem 15 tisíc protestujících.

Pořadatelé jsou přesvědčeni o tom, že odhady policie jsou příliš nízké. Sami hovoří o celkem 320 tisíc demonstrantech, z nichž 70 tisíc protestovalo v Berlíně a 65 tisíc v Hamburku.

Demonstrace uspořádalo 26 organizací, mezi nimiž jsou odbory, církevní skupiny i ekologičtí aktivisté. Na smlouvách jim vadí mimo jiné údajně nedostatečná ochrana životního prostředí nebo spotřebitelů.

Termín protestu nebyl zvolen náhodou a má vytvořit tlak na sociální demokracii, která bude už v pondělí rozhodovat o tom, jestli dohodu s Kanadou podpoří. To prosazuje mimo jiné její předseda a německý vicekancléř Sigmar Gabriel.

Na rozdíl od smlouvy s Kanadou, která už je dojednaná a s níž nakonec němečtí politici nejspíš vysloví souhlas, bude cesta k dohodě s USA v Německu výrazně složitější a téměř nikdo nepředpokládá, že se ji podaří uzavřít do konce funkčního období amerického prezidenta Baracka Obamy.

Německá kancléřka Merkelová v červenci prohlásila, že dosažení dohody je „zcela v zájmu Evropy“.  Členské země EU se s dosavadními výsledky budou moci seznámit na neformální ministerské schůzce věnované zahraničnímu obchodu v Bratislavě 22. září.

Zastánci TTIP tvrdí, že tato smlouva oběma stranám přinese mimo jiné rychlejší hospodářský růst. Některé země EU ale mají proti dohodě námitky, bojuje proti ní také řada aktivistů a dalších skupin – podle nich i kvůli netransparentnosti a již zmíněným dopadům na zemědělství a životní prostředí. Evropská komise obvinění z malé transparentnosti odmítá, neboť zpřístupnila řadu svých materiálů k jednáním.

  • Rozproudit debatu o přínosech plánovaných dohod o volném obchodu se Spojenými státy (TTIP) a Kanadou (CETA) v Česku, podobně jako je tomu v Německu, chtějí čeští piráti. K německým protestům se připojili happeningem na Rašínově nábřeží v Praze Smlouvy podle předsedy pražských pirátů Ondřeje Profanta nehájí zájmy občanů, ale zájmy byznysu a velkých korporací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...