Na newyorském Manhattanu otevřelo muzeum špionáže. Spíše než akčními filmy se inspiruje skutečnou prací tajných agentů, ale například i hackerů, popisuje jejich metody i historii. Nechybějí ani interaktivní exponáty, návštěvníci si například mohou zkusit ošálit detektor lži nebo ukrást nejdražší exponát v muzeu.
Martini s vodkou, automobilové honičky v centrech velkoměst, divoké přestřelky, lezení potrubím… To je přesně to, co návštěvníci v muzeu špionáže nenajdou. Spíše než hollywoodskou představu života tajných agentů se totiž muzeum Spyscape snaží zprostředkovat skutečnost.
„Cheme lidem ukázat, jak špioni opravdu pracují. Mnoho lidí možná překvapí, že je to často spíš o politice a trpělivosti,“ ujistila ředitelka muzea Shelby Prichardová. Na filmové pozlátko tvůrci expozice také úplně nerezignovali, návštěvníci si například mohou vyzkoušet prolézání mezi laserovými paprsky po vzoru Catheriny Zeta Jonesové ve filmu Past.
Pokud bychom ve filmovém světě ještě zůstali, to, co ukazuje muzeum, by spíše patřilo do snímků, které se odehrávají v Bletchley Parku. Kódovací přístroj Enigma, jehož kód zdejší specialisté rozluštili, ostatně v newyorské sbírce nechybí. Autoři se ovšem na historii šifrování zaměřili i mnohem šířeji. „Věnujeme se třeba i kódování zpráv v aplikaci WhatsApp. Už víme, že se každý kód dá rozluštit, je tedy jen otázkou času, než někdo pronikne také do WhatsApp,“ podotkla Shelby Prichardová.
Podpisy Anonymous a praktiky špehů
Jak upozornila agentura AP, součástí muzea Spyscape je i expozice věnovaná vzniku její reportáže, která popisovala otrokářství v Indonésii. Reportéři AP zjistili, že rybáři posílali lovit mořské živočichy lidi, které jinak drželi za mřížemi. Šlo přitom o produkci, která šla do Spojených států.
Některé vystavené předměty se vztahují k hackerům z globální skupiny Anonymous, údajně jsou na nich i podpisy členů skupiny. Nechybějí ani detaily o různých způsobech špehování, ať už jde o kamery nebo satelitní sledování. Z praktických dovedností špionů si pak návštěvníci mohou ověřit třeba to, jak dobře umějí lhát.
Scénář muzea vytvářeli podle AP bývalí američtí tajní agenti a penzionovaní pracovníci špionážních služeb. Cenné prý byly i rady napravených hackerů, z nichž se stali experti v oboru kybernetické bezpečnosti.
