Makedonie oficiálně změnila název, stala se z ní Republika Severní Makedonie

Makedonie v úterý večer oficiálně změnila svůj název na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Stalo se tak poté, co Řecko oficiálně informovalo o tom, že ratifikovalo protokol o přistoupení sousedního státu do NATO. V platnost tím vstoupila takzvaná prespanská dohoda, která změnou názvu bývalé jugoslávské republiky ukončila letitý spor obou států.

Řekové název Makedonie, používaný sousední zemí od jejího odtržení od Jugoslávie v roce 1991, považovali za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

Atény proto blokovaly snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Loni premiéři obou zemí Zoran Zaev a Alexis Tsipras dojednali dohodu s kompromisním řešením, která byla podepsána v červnu v řecké Prespě.

Tato dohoda měla silné odpůrce mezi nacionalisty v obou zemích a nebylo zcela jisté, zda se ji Zaevovi a Tsiprasovi podaří doma potvrdit. Nicméně makedonský parlament tento mezinárodněprávní akt již loni přece jen schválil a následně přijal i předpokládané změny ústavy.

Na základě toho v lednu s dohodou souhlasil i řecký parlament, který pak minulý týden také ratifikoval protokol o přistoupení Severní Makedonie do NATO.

Oblast současné a starověké Makedonie (BJRM - Bývalá jugoslávská republika Makedonie, bývalý kompromisní název země)
Zdroj: ČT24

Po splnění řeckého závazku plynoucího z dohody vstoupily v platnost také změny v nyní už severomakedonské ústavě související s naplněním prespanského dokumentu. Definitivním stvrzujícím aktem byla úterní výměna diplomatických nót mezi oběma zeměmi.

V mezinárodním styku používala země doposud název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

Severní Makedonie se účastní zasedání NATO

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal v alianční centrále v Bruselu ministryni obrany Severní Makedonie Radmilu Šekerinskou.

„Pro nás pro všechny je tohle velká chvíle. Oceňujeme pokrok, kterého jste dosáhli,“ prohlásil Stoltenberg. Podotkl, že v úterý byla vlajka NATO vztyčena na budovách makedonských úřadů a nyní se ocitne společně s vlajkami členů Aliance před moderní bruselskou centrálou NATO.

Severomakedonská ministryně Šekerinská míní, že vývoj kolem nadcházejícího členství její země v Alianci je důkazem, že změna je možná, pokud k ní existuje politická odvaha. „Je to také důkaz, že neexistují zmrazené problémy, ale problémy, které pouze mají zmrazená řešení,“ poznamenala.

  • Barma/Myanmar – Někdejší britská kolonie v jihovýchodní Asii získala nezávislost v roce 1948, kdy byla vyhlášena federativní republika Barmský svaz. Vojenská junta změnila název země v roce 1989 s odůvodněním, že anglický výraz Myanmar lépe odráží etnickou rozmanitost země. Výraz „Barma“ podle ní evokuje „Barmánce“, tedy dominantní etnickou skupinu v zemi, a etnické menšiny by se tak podle názoru junty mohly cítit vyloučené.
  • V barmštině jsou pro název země vžitá dvě slova: oficiální „Myanmar“ a „Barma“ pro neformální použití. Oponenti režimu a exilové skupiny z celé řady etnik, stejně jako mnohé zahraniční vlády včetně České republiky, nadále používají výraz Barma.
  • Belize – Bývalá britská kolonie ve Střední Americe se v roce 1973 přejmenovala z Britského Hondurasu na Belize. V roce 1981 získala nezávislost na Británii, oficiální hlavou státu je ale britská královna, protože Belize zůstalo členem Britského společenství.
  • Benin – Bývalá francouzská kolonie v západní Africe vyhlásila nezávislost na Francii v roce 1960 jako Dahomská republika. V roce 1975 změnila název na Benin.
  • Burkina Faso – Někdejší francouzská kolonie v západní Africe vyhlásila v roce 1960 nezávislost na Francii jako Hornovoltská republika. Od roku 1984 se země jmenuje Burkina Faso, což znamená „země poctivých lidí“.
  • Írán – Persii, kterou založil už v polovině šestého století před Kristem Kýros II. z dynastie Achajmenovců, přejmenoval v roce 1935 na Írán šáh Reza Pahlaví.
  • Kongo – Bývalá belgická kolonie získala nezávislost v roce 1960, kdy byla vyhlášena Republika Kongo a diktátor Mobutu Sese Seko v roce 1971 zemi přejmenoval na Zair. Povstání vedené Laurentem-Désirém Kabilou, kterého podporovaly Rwanda, Uganda či Burundi, svrhlo v roce 1997 Mobutův režim a země se přejmenovala na Konžskou demokratickou republiku. Zemi zasáhly dvě občanské války (1996 až 1997 a 1998 až 2003), které si vyžádaly na 3,8 milionu obětí.
  • Království eSwatini – Král Mswati III. v dubnu 2018 během oslav 50. výročí nezávislosti Svazijska nečekaně změnil název této malé africké země, která má být nadále známá pod svým historickým názvem jako Království eSwatini. Jako důvod král uvedl, že anglická podoba názvu země – Swaziland – je příliš podobná anglickému názvu Švýcarska – Switzerland. Název eSwatini znamená v místním jazyce „místo, kde žijí Svazijci“.
  • Srí Lanka – V dávných dobách byl tento ostrov v Indickém oceánu nazýván mnoha jmény. Řečtí zeměpisci mu říkali Taprobané a Arabové Serendib. Portugalci, první evropští koloniální vládci ostrova, ho nazývali Ceilão a transliterací tohoto názvu, k níž přikročili Britové, kteří převzali v roce 1815 vládu nad ostrovem, vznikl Cejlon. Někdejší Cejlon získal nezávislost na Velké Británii v roce 1948 a změnil si název na Srí Lanku, když se v roce 1972 stal republikou.
  • Mnohé státní instituce ovšem nadále používaly původní název, včetně například Bank of Ceylon, Ceylon Electricity Board, Ceylon Petroleum Corporation či Ceylon Fisheries Corporation. Všechny zbývající připomínky svého anglického názvu se z těchto institucí Srí Lanka rozhodla odstranit v roce 2011. K běžnému používání název zůstal jen v čajovém průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolín nad Rýnem zažil největší poválečnou evakuaci

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.
10:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany, řekla Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí.
13:16Aktualizovánopřed 47 mminutami

Trump telefonoval s Putinem, rozhovor dle něj k okamžitému míru nepovede

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve středu déle než hodinu telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s vůdcem Kremlu mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící na ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Moskva bude muset reagovat.
před 1 hhodinou

Satelit vyfotil zničené ruské bombardéry po operaci Pavučina

Satelity společnosti Maxar vyfotily ruské základny Belaja a Oleňja, které se před pár dny staly terčem ukrajinské operace Pavučina. Při ní ukrajinská rozvědka propašovala do Ruska drony s výbušninami schované v kamionech. Ty stály poblíž letišť s ruskými strategickými bombardéry a v neděli 1. června řadu z nich zničily.
před 3 hhodinami

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
před 4 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
před 5 hhodinami

Po útoku Izraele na školu v Gaze je osmnáct mrtvých, píší média blízká Hamásu

Nejméně osmnáct Palestinců, včetně žen a dětí, přišlo o život při izraelském útoku na školu, která slouží jako útočiště pro vysídlené v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí s odvoláním na média napojená na teroristické hnutí Hamás agentura Reuters. Shodnou bilanci s odkazem na zdravotnický zdroj v Násirově nemocnici uvádí televize al-Džazíra. Podle ní intenzivní izraelské vzdušné údery v celém pásmu zabily nejméně 26 Palestinců.
09:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Německá vláda schválila usnadnění deportací

Německá vláda schválila další návrh zákona, který je součástí snahy o zpřísnění migrační a azylové politiky. Usnadnit má zařazování nových států na seznam bezpečných zemí a tím i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. O návrhu bude hlasovat Spolkový sněm, v němž mají ovšem vládní strany pohodlnou většinu. Na seznam by se potom mohly nově dostat tři severoafrické země či Indie.
před 7 hhodinami
Načítání...