Pokud Maďarsko umisťuje žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic bez zákonného důvodu, porušuje právo Evropské unie. Ve čtvrtek o tom rozhodl Soudní dvůr EU, podle něhož se podmínky v zónách rovnají zadržení, ačkoli tam podle Budapešti pobývají běženci dobrovolně. Maďarská ministryně spravedlnosti odmítla, že by její země něco takového dělala. Zákonnost zadržování má podle soudu prověřit maďarská justice, která případně nařídí propuštění migrantů.
Nejvyšší soudní instance EU maďarské praktiky zkoumala na žádost tamního soudu. Na ten se loni obrátila čtveřice běženců z Afghánistánu a Íránu, kteří požádali o azyl v Maďarsku po příchodu ze Srbska.
Maďarské zákony však neumožňují udělit ochranný status člověku, který přijde z bezpečné tranzitní země, za niž Budapešť Srbsko považuje. Čtveřice se u soudu domáhala mimo jiné toho, aby označil umístění do tranzitní zóny za nezákonné zadržení.
Uprchlíci také chtěli, aby nařídil maďarské vládě obnovit azylové řízení, neboť je Srbsko odmítlo přijmout zpět. Maďarské úřady nařídily po srbském rozhodnutí navrácení do zemí jejich původu.
Soud v Lucemburku ve čtvrtek konstatoval, že Maďarsko žadatele o azyl de facto „zbavuje svobody“, neboť tranzitní zónu „nemohou o své vůli opustit ani jedním směrem“.
Maďarská vláda verdikt odmítá
Maďarská ministryně spravedlnosti v reakci na verdikt unijního soudu odmítla, že by země v tranzitních zónách na hranicích migranty zadržovala.
Premiér Viktor Orbán učinil z tvrdého přístupu proti migrantům jeden z pilířů své politiky. Soud EU ve čtvrtek připomněl nadřazenost unijního práva nad zákony členských zemí. Verdikt je považován za zkoušku toho, zda se Budapešť podvolí unijní justici poté, co minulý týden zpochybnil jiné rozhodnutí soudu EU německý ústavní soud.
Přivítali jej naproti tomu zástupci nevládních organizací bojující za práva migrantů. „Je to významné vítězství pro všechny, kdo jsou v Maďarsku zavřeni v železných kontejnerech za ostnatým drátem,“ uvedla Márta Pardaviová z maďarského Helsinského výboru, který zastupuje žadatele o azyl u soudu.
Uprchlíci jsou v zařízeních dobrovolně, tvrdí Budapešť
Tranzitní zóny u maďarských přechodů Röszke a Tompa jsou zařízení, kde mohou lidé žádat v Maďarsku o udělení azylu. Fungují jako uzavřené tábory přímo u hranic, které lze volně opustit dveřmi jen přímo do Srbska. Z pohledu maďarské vlády jsou uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně. Přes Srbsko se migranti snaží dostat do EU.
Unijní justice také připomněla, že podle unijních směrnic o přijímání a vracení žadatelů o azyl nesmí členské státy nikoho zadržovat bez zákonného důvodu či předchozího úředního rozhodnutí o jeho zadržení.
O tom, zda v případě žadatelů tyto podmínky maďarské úřady splnily, má podle unijního soudu rozhodnout maďarská justice. Pokud dospěje k názoru, že je zadržování protiprávní, musí podle soudu EU nařídit okamžité propuštění či jiný způsob nakládání s migranty, který by nebyl zadržováním.
Nejdelší možná lhůta pro zadržování lidí žádajících o mezinárodní ochranu je přitom podle unijní směrnice čtyři týdny, po jejichž uplynutí musí být propuštěni, připomněl ve verdiktu soud.
Unie musí zajistit vládu práva, míní europoslanci
Maďarskem se ve čtvrtek zabýval také Evropský parlament. Podle europoslanců budapešťská vláda časově neohraničeným posílením svých pravomocí během koronavirové pandemie porušuje hodnoty Evropské unie a unijní orgány by měly co nejrychleji zjednat nápravu.
Většina poslanců se ve čtvrteční debatě shodla na tom, že maďarský premiér Viktor Orbán zneužívá nouzový stav k dalšímu omezování demokracie a svobody projevu v zemi. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlásila, že Brusel bude velmi bedlivě sledovat, zda se vláda v Maďarsku vzdá mimořádných pravomocí, až pomine nouzová situace kvůli koronaviru.
Maďarský parlament koncem března schválil zákon, který dává vládě v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů.
Zároveň stanovuje až pětileté tresty vězení za šíření nepravdivých informací, kterými umožňuje postihovat i novináře kritické k vládě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dubnu pohrozila Budapešti, že pokud Brusel zjistí porušení unijního práva, zahájí s Maďarskem řízení.
Maďarská vláda kritiku odmítá. „To je lež, kterou slyšíme už několik týdnů po celém světě, že nová nouzová opatření potlačují demokracii v Maďarsku. Nikoliv. Jsou potvrzením demokracie. O jejich zavedení se vedla politická debata, odhlasovaly je dvě třetiny poslanců,“ reagoval už dříve mluvčí vlády Zoltán Kovacs.
Podle řady europoslanců by však měla být komise i členské státy v přístupu k Maďarsku daleko ostřejší. „Kde jste byli, když byla demokracie v Maďarsku zavřena do karantény? Je čas jednat,“ prohlásil ve čtvrtek poslanec nejsilnějšího europarlamentního klubu lidovců Christophe Hansen.
Evropští lidovci vyzvali členy strany Fidesz k odchodu z klubu
Právě do lidovecké frakce patří poslanci Orbánovy strany Fidesz, která má kvůli obavám části Evropské lidové strany o osud právního státu v Maďarsku dočasně pozastavené členství. Někteří kolegové z dalších frakcí ve čtvrtek vyzývali lidovce, aby Orbánovy poslance vyloučili ze svého klubu.
Kvůli obavě ze ztráty třinácti hlasů v parlamentu, v němž je obtížnější získat většinovou shodu než v minulých volebních obdobích, to však lidovci přes sílící hlasy ze svých řad dosud neučinili.
Poslanci druhé a třetí nejpočetnější skupiny socialistů a liberálů ve čtvrtek také volali po tom, aby Evropská komise co nejdříve přestala Maďarsku vyplácet peníze z unijních fondů. „Tato vláda by neměla dostávat už ani cent z EU, ani dnes, ani v budoucnu, dokud nebude respektovat unijní hodnoty,“ prohlásila liberální europoslankyně Ramona Strugariuová.
EU s Maďarskem už více než rok vede na návrh europarlamentu řízení kvůli nerespektování společných hodnot podle sedmého článku unijní smlouvy. Orbánova vláda odmítá, že by nějak pochybila, a její zástupci to svým kolegům z dalších unijních zemí opakují při každém slyšení.
Europoslanci zvali Orbána i na čtvrteční zasedání, premiér však na výzvu nereagoval. Ministryni spravedlnosti Judit Vargovou, která vystoupit chtěla, parlament nepřijal s tím, že na jeho plénu vystupují pouze političtí vůdci států.
