Budapešť - Maďarsko si připomíná krvavý podzim 1956, kdy vcelku pokojná demonstrace v Budapešti, která chtěla vyjádřit solidaritu se změnami v Polsku, přerostla v lidové povstání, jež se pokusilo svrhnout komunistický režim. Maďarské vedení tehdy požádalo Moskvu o pomoc a následující den přijely do Budapešti vše vyřešit sovětské tanky, které odpor maďarského lidu krvavě potlačily. Násilí však provázely i vzpomínkové akce u příležitosti 50. výročí maďarského puče před dvěma lety, a proto je Budapešť i dnes připravena na případné radikální protesty proti tamní vládě.
Po celé zemi se letos chystá více než 700 vzpomínkových akcí, z toho jen v Budapešti by jich mělo být okolo 80, přitom 15 z nich policie vyhodnotila jako vysoce rizikové, protože se na nich očekává účast různých radikálních skupin. Policie tvrdí, že je možné očekávat podobné protesty jako před dvěma lety, proto se na možné pokusy radikálních skupin narušit vzpomínkové akce důkladně připravila. Vzpomínková setkání začala již včera navečer a potrvají až do soboty 25. října. Dnes policie vyhlásila mimořádné opatření na území celé Budapešti, kde uzavřela skoro polovinu města.
Politická situace po smrti Stalina slibovala v Maďarsku změny
Po Stalinově smrti v březnu 1953 a zvláště po Chruščovově projevu na XX. sjezdu strany v únoru 1956, který odhalil zločiny stalinismu, začalo v sovětském bloku uvolnění hlavně v kultuře a v politice. V Maďarsku kritika uvnitř komunistické strany vedla v červenci 1953 k rezignaci premiéra Mátyáse Rákosiho. Nahradil ho Imre Nagy, který ihned zahájil nový kurz politiky. Rychle si získal podporu obyvatel, hlavně díky částečné nápravě hospodářství, zvýšení životní úrovně či konci teroru bezpečnostních složek.
Nový kurz ale trval pouhých deset měsíců. Poté se s podporou Moskvy, kterou maďarské reformy začaly znepokojovat, k moci vrátila Rákosiho klika a Nagy byl odstaven jako představitel „pravicové úchylky“. Ovšem pohyb ve společnosti už zastavit nešlo. Část stranické inteligence se sdružila do opoziční skupiny kolem Nagye a ohrožovala Rákosiho postavení ve straně. Konec Rákosiho vlády pak znamenal Chruščovův projev. Na jeho místo pak byl v červenci 1956 dosazen Ernö Gerö.
Hlavně mládež spojovala naděje na svobodnější vývoj s událostmi v Polsku, kde se po potlačení dělnických stávek dostal v říjnu do čela komunistické strany slibný Wladyslaw Gomulka. Studenti v Budapešti začali pořádat pravidelná shromáždění, na kterých stále hlasitěji projevovali nesouhlas s poměry. Žádali svobodné volby, zrušení cenzury, svobodu politickým vězňům, povolení politických stran, odstranění stalinistů, reformu zemědělství a odchod Rudé armády, která v zemi byla od konce 2. světové války.
Pokojná demonstrace se změnila v boj o nezávisliost
Demonstrace 23. října začala už dopoledne a postupně na ni přišlo 200 000 lidí. Demonstranti začali ničit symboly komunismu. Rozbili Stalinův pomník a pokusili se obsadit budovu rozhlasu. Začali odzbrojovat policisty a vojáky a zahájili povstání. Vedení maďarských komunistů požádalo Moskvu o pomoc a zatím jmenovalo premiérem populárního Nagye. Povstání se ale rychle rozšířilo do dalších měst.
Následující den do Budapešti vjely sovětské tanky a povstání se změnilo v boj za nezávislost. Až 28. října se podařilo vyjednat příměří, situace se zklidnila a Sověti se začali stahovat. Nagy vsadil vše na jednu kartu a začal sestavovat koaliční vládu. Z vězení vyšel oblíbený kardinál József Mindszenty, ale jeho postoj k událostem zůstal rezervovaný. Nagy oznámil, že země vystupuje z Varšavské smlouvy (jejíž principy porušil sovětský zásah), vyzval OSN k uznání neutrality a začal vyjednávat o odchodu sovětských jednotek ze země. Chruščovovo vedení už ale ve skutečnosti rozhodlo o intervenci a tajně posilovalo své síly v Maďarsku. Západ dal od Maďarska ruce pryč a navíc pozornost světa tehdy poutala suezská krize. Po vyhlášení neutrality odmítl podporu maďarskému vývoji i jeho polský vzor Gomulka.
Listopad 1956 - intervence rozdrtila odpor maďarského lidu
V noci na 4. listopadu zahájilo 16 divizí sovětské armády masivní útok na hlavní město za použití tanků i dělostřelectva. V ulicích vypukly těžké boje a obyvatelé stavěli barikády. Nagyova vláda marně požádala o pomoc OSN. Veškerý odpor byl rozdrcen. Zemřelo nejméně 2700 Maďarů a 669 sovětských vojáků, počet zraněných přesáhl 30 000. Popraveno bylo nejméně 229 lidí, dalších 22 000 Maďarů skončilo ve vězení, 210 000 emigrovalo. Imre Nagy byl odsouzen k smrti a popraven v červnu 1958. V čele „revoluční dělnické a rolnické vlády“ stanul János Kádár, který vládl až do roku 1988. „Kádárismus“ se paradoxně časem rozvolnil a vysloužil si přezdívku „gulášový komunismus“.
- Maďarské události v roce 1956 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48616.jpg
- Maďarské události v roce 1956 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48617.jpg
- Maďarské události v roce 1956 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48619.jpg
- Maďarské události v roce 1956 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48621.jpg
- Maďarské události v roce 1956 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48623.jpg
- Imre Nagy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/259/25849.jpg
- Maďarské události v roce 1956 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/484/48350.jpg
