Budapešť - Desítky tisíc lidí dnes demonstrovaly před budovou státní opery v centru Budapešti proti přijetí nové ústavy. Protest svolala opoziční Socialistická strana. Novou ústavu prosadila konzervativní vláda Viktora Orbána, zavádí například větší kontrolu vlády nad centrální bankou nebo nad soudy a obsahuje nacionalistické prvky. Demonstrovalo se hlavně proti způsobu, jakým vládnoucí strana Fidesz (Svaz mladých demokratů) novou ústavu přijala - tedy bez veřejné diskuse.
Organizátoři demonstrace tvrdí, že na ni přišlo skoro 100 000 lidí. Zaplnili 300metrový úsek na Andrássyho třídě, která vede kolem budovy opery, kde se dnes konal slavnostní koncert u příležitosti zavedení nové ústavy. Snažili se členům vlády a prezidentovi Pálu Schmittovi zabránit ve vstupu do opery.
Země se už podle ústavy oficiálně nejmenuje Maďarská republika, nýbrž jen Maďarsko. Ústava rovněž otvírá možnost pro etnické Maďary žijící mimo Maďarsko získat volební právo. Rozpočtová rada, jejíž členy Orbánova vláda jmenovala na devět let, dostala pravomoc vetovat rozpočtové návrhy vlády, čímž může vyvolat i předčasné volby. Preambule ústavy obsahuje odkaz na křesťanství a středověké maďarské království. Bůh a křesťanství mají udržovat „duchovní a intelektuální jednotu maďarského národa“.
Orbánova vláda jmenovala kromě rozpočtové rady také mnohé další vysoké úředníky na devět nebo 12 let. Je mezi nimi generální prokurátor, jenž může jednotlivé případy libovolně přidělovat jednotlivým soudům. Ústava rovněž výrazně oslabuje pravomoci ústavního soudu, který se během uplynulých 22 let etabloval na důležitou instanci demokratické kontroly. Ústava dále vytváří podmínky pro vznik nového úřadu pro dohled nad soudnictvím, jehož šéfa bude volit parlament. Nový ústavní zákon o centrální bance umožňuje její fúzi s finančním regulátorem, a to navzdory protestům z Evropské unie a Evropské centrální banky. Podle nich je tím ohrožena nezávislost centrální banky. Třetího viceguvernéra centrální banky jmenuje přímo premiér.
Orbánova strana Fidesz (Svaz mladých demokratů) získala ve volbách v roce 2010 dvoutřetinovou většinu v parlamentu, což jí umožňuje společně s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) prosazovat v parlamentu ústavní změny.
Další ústavní dodatek uvaluje na opoziční socialisty, jakožto následníky bývalé komunistické strany, odpovědnost za zločiny komunismu. Socialistická strana je výslovně označena za „zločineckou organizaci“. Těm jejím členům, kteří byli funkcionáři za totalitní éry, tak hrozí sankce v podobě snížení, či dokonce zrušení starobního důchodu.
Ústavní změny mnozí domácí i zahraniční kritici považují za kontroverzní a hovoří o oslabování demokratické podstaty maďarského státu. Kritikové se obávají, že Orbánovi funkcionáři by mohli výrazně omezit svobodu rozhodování příští vlády, která by mohla přijít po té současné.
Na nové ústavě už podle zpravodaje ČT Ladislava Kerekeše nelze v podstatě nic změnit, nicméně opozice tvrdí, že pokud se po volbách znovu dostane k moci, prosadí její novelizaci.
Těsně před koncem loňského roku parlament odhlasoval změnu volebního systému - podle opozice bude příště téměř nemožné vládnoucí Fidesz porazit. Před parlamentem proti tomu demonstrovaly desítky lidí. Policie protest ukončila a na několik hodin zadržela i 11 opozičních poslanců, včetně bývalého socialistického premiéra Ference Gyurcsánye, kteří se k demonstraci přidali.
Balázs Nagy Navarro, protestující novinář:
„To, co se děje poslední rok a půl, je prostě nemožné, nepřijatelné. Nejen, že se snaží ovlivnit média. Nejen, že dosadili své lidi, kteří pak překročili všechny hranice. Oni překrucují zprávy a vypouštějí lži.“
V Maďarsku od letošního roku také platí sporný mediální zákon, který vyvolává kritiku nejen u domácí opozice, ale i v zahraničí. Proti cenzurním zásahům do zpravodajství drží protestní hladovku čtyři novináři. Nejvíc se bouří novináři státní televize. Stěžují si, že nové vedení je nutí zcela měnit obsah vysílání, aby bylo příznivé pro vládnoucí stranu.
Ústava vyvolala kritiku i v zahraničí
Ústavní dodatky a zákony vyvolaly kritiku nejen maďarské opozice, ale i Evropské komise nebo ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové. Clintonová v dopise Orbánovi vyjádřila obavy o směřování maďarské demokracie, přičemž upozornila na omezování nezávislosti justice a médií. Bývalý americký velvyslanec v Budapešti Mark Palmer, který je zástupcem ředitele nevládní organizace Freedom House, v dnešním vydání opozičního listu Népszabadság varoval, že vláda Orbánovy formace může vést k vyhození Maďarska z Evropské unie.
