Macron po vlně násilí zařadil zpátečku. Francie novou daň z pohonných hmot nezavede

Francouzská vláda vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a rozhodla se zrušit plánovanou daň z pohonných hmot. Premiér Édouard Philippe oznámil, že s daní se nepočítá v rozpočtu na příští rok. Plán na její zavedení vyvolal v Paříži i jinde rozsáhlé násilné protesty, které si vyžádaly stovky zraněných a několik nepřímých obětí.

Premiér před poslanci uvedl, že „se od daně upouští“, pokud jde o rozpočet na rok 2019. Vláda je podle něj „připravena na dialog“. Rozpočet nicméně může být upraven či znovu vyjednán i během roku, poznamenala k tomu agentura AP.

Situaci se pak ještě rozhodl upřesnit Elysejský palác a serveru Franceinfo sdělil, že jde o definitivní zrušení daně. Zvýšení nebylo „pozastaveno nebo odloženo, ale zrušeno“, citoval server prezidentský palác. Ostatní francouzská média ale byla k tomuto prohlášení zdrženlivější.

Odložení změn demonstranti nepřijali

Francouzská vláda po rozsáhlých protestech ustoupila takzvaným žlutým vestám již v úterý, když oznámila, že plán na zvýšení daně z pohonných hmot o půl roku odloží. Opatření, které je součástí ekologické reformy, mělo přispět k čistšímu ovzduší a mělo platit od ledna. S tímto odkladem ale protestující nebyli spokojeni.

Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády a jeho akce jsou chápány v širším smyslu i jako vyjádření odporu proti vládním ekonomickým reformám a rostoucím životním nákladům.

Cena nafty, která je stále nejběžnějším palivem ve francouzských vozech, za poslední rok stoupla asi o 23 procent na 1,51 eura (asi 39 korun) za litr, což je nejvíce od počátku tisíciletí. Ceny ropy sice klesaly, ale Macronova vláda zvýšila letos daně z pohonných hmot ve snaze o prosazení ekologicky čistších vozidel. Rozhodnutí dále zvýšit tyto daně od nového roku, konkrétně o 6,5 centu u nafty a 2,9 centu u benzinu, tak bylo poslední kapkou.

O víkendu protesty provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Celkem si protesty vyžádaly přes devět set zraněných, z toho přes 150 policistů.

V souvislosti s demonstracemi také zahynuli tři lidé. V Savojsku přišla 17. listopadu o život žena, do níž najela řidička v panice. O dva dny později pak otáčející se dodávka u jedné z blokád zranila motorkáře, který o den později zraněním podlehl. Minulý víkend zahynul v Arles řidič dodávky poté, co najel do kamionu, jenž stál v zácpě před zátarasem, který postavili demonstratnti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 8 mminutami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídají před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídají v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Jde o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
16:06Aktualizovánopřed 19 mminutami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na nadcházejícím neformálním summitu EU. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš zkritizoval emisní povolenky.
16:34Aktualizovánopřed 24 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 4 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. O konci Bartůšek v PfE informovala v pondělí na úvod plenárního zasedání Evropského parlamentu jeho předsedkyně Roberta Metsolová. Sama europoslankyně svůj odchod z frakce potvrdila, o důvodech se nezmínila.
před 4 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 5 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...