Macron po vlně násilí zařadil zpátečku. Francie novou daň z pohonných hmot nezavede

Francouzská vláda vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a rozhodla se zrušit plánovanou daň z pohonných hmot. Premiér Édouard Philippe oznámil, že s daní se nepočítá v rozpočtu na příští rok. Plán na její zavedení vyvolal v Paříži i jinde rozsáhlé násilné protesty, které si vyžádaly stovky zraněných a několik nepřímých obětí.

Premiér před poslanci uvedl, že „se od daně upouští“, pokud jde o rozpočet na rok 2019. Vláda je podle něj „připravena na dialog“. Rozpočet nicméně může být upraven či znovu vyjednán i během roku, poznamenala k tomu agentura AP.

Situaci se pak ještě rozhodl upřesnit Elysejský palác a serveru Franceinfo sdělil, že jde o definitivní zrušení daně. Zvýšení nebylo „pozastaveno nebo odloženo, ale zrušeno“, citoval server prezidentský palác. Ostatní francouzská média ale byla k tomuto prohlášení zdrženlivější.

Odložení změn demonstranti nepřijali

Francouzská vláda po rozsáhlých protestech ustoupila takzvaným žlutým vestám již v úterý, když oznámila, že plán na zvýšení daně z pohonných hmot o půl roku odloží. Opatření, které je součástí ekologické reformy, mělo přispět k čistšímu ovzduší a mělo platit od ledna. S tímto odkladem ale protestující nebyli spokojeni.

Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády a jeho akce jsou chápány v širším smyslu i jako vyjádření odporu proti vládním ekonomickým reformám a rostoucím životním nákladům.

Cena nafty, která je stále nejběžnějším palivem ve francouzských vozech, za poslední rok stoupla asi o 23 procent na 1,51 eura (asi 39 korun) za litr, což je nejvíce od počátku tisíciletí. Ceny ropy sice klesaly, ale Macronova vláda zvýšila letos daně z pohonných hmot ve snaze o prosazení ekologicky čistších vozidel. Rozhodnutí dále zvýšit tyto daně od nového roku, konkrétně o 6,5 centu u nafty a 2,9 centu u benzinu, tak bylo poslední kapkou.

O víkendu protesty provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Celkem si protesty vyžádaly přes devět set zraněných, z toho přes 150 policistů.

V souvislosti s demonstracemi také zahynuli tři lidé. V Savojsku přišla 17. listopadu o život žena, do níž najela řidička v panice. O dva dny později pak otáčející se dodávka u jedné z blokád zranila motorkáře, který o den později zraněním podlehl. Minulý víkend zahynul v Arles řidič dodávky poté, co najel do kamionu, jenž stál v zácpě před zátarasem, který postavili demonstratnti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 58 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...