Oba slibují, že Francie se v jejich rukou výrazně změní. Oba jsou důkazem, že tradiční politika v těchto volbách příliš nezajímala. Emmanuel Macron a Marine Le Penová se utkají ve druhém kole prezidentských voleb už 7. května. Jak má země podle jejich vizí vypadat?
EKONOMIKA
MACRON
Bývalý bankéř a ministr pro ekonomiku často hovoří o „stimulu“, který má zreformovat francouzské hospodářství. Je zastáncem volného trhu i zefektivnění státní správy. K tomu má vést například zrušení až 120 tisíc vládních postů, i když „přirozenou cestou“. Za osoby, které půjdou do důchodu, jednoduše už nepřijde náhrada.
Zefektivnění má v případě Macrona hodnotu 60 miliard eur. Právě tolik chce každý rok ušetřit na veřejných výdajích – cílem je udržet limit schodku pod třemi procenty HDP.
Změny přitom plánuje i na straně příjmů. Mezi jeho nejčastější plány v kampani patřilo snížení daně z příjmů právnických osob: konkrétně na 25 ze současných 33 procent. Pro většinu obyvatel Francie chce také snížení daně z nemovitosti.
Macron se nebojí sáhnout ani do zákoníku práce – žhavého tématu, kvůli němuž Francouzi neváhají válčit v ulicích. Chce firmám uvolit ruce v nakládání s 35hodinovým pracovním týdnem. Hodiny odpracované navíc by nicméně zůstaly mimo odvody sociálního zabezpečení. Věk odchodu do důchodu chce kandidát hnutí Vpřed držet na 62 letech, rád by ale pravidla zároveň sjednotil a zjednodušil.
Několikrát také sliboval, že během pěti let vynaloží až 50 miliard eur na vzdělávání, energetiku a životní prostředí, dopravu, zdravotnictví a zemědělství.
LE PENOVÁ
Prosazuje politiku, již sama označuje jako „rozumný protekcionismus“. To podle Le Penové znamená třeba upřednostnit domácí podniky a s obchodními dohodami napříč státy či kontinenty spíše šetřit. Ruku v ruce s tím má přijít uvalení nových cel na dovoz.
Podle Le Penové by francouzskou ekonomiku povzbudila právě větší nezávislost a nová měna s nižší hodnotou, tzv. „nouzový frank“. S pomocí ní by měli být francouzští vývozci konkurenceschopnější. Do nové měny by se převedl i stávající státní dluh – podle některých analytiků by v takovém případě mohl být prakticky opomenut.
Le Penová také slíbila projekt „reindustrializace“, který má podpořit francouzský obchod a spolupráci se státem. Jasně se postavila proti privatizaci velkých státních společností, například poštovního podniku La Poste.
Ráda by snížila daně u lidí s nejnižšími příjmy, zjednodušila systém sazeb a bojovala proti daňovým únikům. Slíbila novou daň pro firmy, které zaměstnávají přistěhovalce. Chce tak motivovat podnikatele, aby dávali práci přednostně Francouzům a snižovali domácí nezaměstnanost.
Plánuje také snížit věk pro odchod do důchodu na 60 let a povzbuzovat firmy, aby najímaly více lidí – například snižováním zaměstnaneckých daní. Na rozdíl od Macrona chce udržet 35hodinový pracovní týden.
BEZPEČNOST
MACRON
Zdůrazňuje nutnost tvrdého boje proti terorismu. Neváhal by navýšit kapacitu policejních složek o 10 tisíc míst, cizí mu není ani myšlenka společné pohraniční stráže EU, konkrétně o síle 5000 mužů.
V souvislosti s tím chce znovu zavést každý rok odvody pro zhruba 600 tisíc mužů a žen ve věku 18 až 21 let. Vojenský výcvik by zahrnoval dobu jednoho měsíce.
Po útoku na pařížském Champs Elyseé z minulého týdne Macron zvolil taktiku vyváženosti: mluvil o potřebě reagovat a chránit francouzské občany, ale zároveň se nevzdalovat hodnotám EU. Hodlá také investovat do rozšíření kapacity věznic o zhruba 15 tisíc míst.
LE PENOVÁ
Často kritizuje NATO a chce, aby její země opustila společné velení Aliance. Slíbila zvýšit výdaje na bezpečnostní složky – mimo jiné navýšit armádu o 50 tisíc míst a policejní sbor o 15 tisíc míst. Jiné z jejích návrhů by mohly vést k vyhošťování cizinců s bohatým trestním rejstříkem.
Po útoku na Champs Elyseé Le Penová vyzvala k uzavření všech „islamistických mešit“ ve Francii a k obnovení běžného provozu hranic – tedy odchodu ze Schengenského prostoru.
Lidé na seznamu sledovaných osob kvůli radikalizaci by měli být vyhoštěni z Francie a přijít o francouzské občanství.
Kapacitu věznic chce – podobně jako Macron – také navýšit, ale rovnou o 40 tisíc míst. Nebrání se možnosti znovuzavést plošné odvody, prozatím na 3 měsíce.
IMIGRACE
MACRON
Francie by podle něj měla být nadále zemí se vstřícným postojem k uprchlíkům. Odmítá proto například opustit Schengenský prostor, přísnější kontroly jsou ale podle něj přesto potřebné.
Navrhuje šestiměsíční lhůtu pro vyhodnocování žádostí o azyl.
Opakovaně chválil německou kancléřku Angelu Merkelovou za její přístup v migrační krizi a věří, že by se Francie měla v migrační krizi více angažovat.
LE PENOVÁ
Chce podniknout potřebné kroky k tomu, aby cizinci v hledáčku tajných služeb byli ze země vyhoštěni. Slíbila ostatně omezit imigraci a chce obnovit fungování hranic tím, že země vystoupí ze Schengenského prostoru.
Le Penová už dříve prohlásila, že sníží imigraci na 10 tisíc osob ročně. Chce také, aby byl omezen přístup přistěhovalců k využívání veřejných služeb.
Chce také znemožnit, aby se ilegálně příchozí migranti mohli stát občany Francie. Podmínky pro nabytí občanství chce obecně zpřísnit. Azyl chce udělovat pouze těm, kteří o něj oficiálně zažádají u francouzských diplomatických misí v zahraničí.
ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
MACRON
Vítěz prvního kola voleb se jednoznačně staví za ekologický přístup. Francie má být podle něho světovým lídrem ve vývoji zelených technologií.
V jedné z televizních debat Macron zmínil například nutnost rekonstruovat až 1 milion špatně izolovaných domů.
Polovina jídla ve školách a zaměstnaneckých kantýnách musí podle něho být založena na lokálně vyráběných či organických potravinách.
LE PENOVÁ
Chce dál udržet jaderné elektrárny a modernizovat je. To se týká i nejstaršího reaktoru ve Fessenheimu, o jehož uzavření se dlouhá léta diskutuje.
Hodlá však zvýšit investice i do obnovitelných zdrojů. Tyto firmy by fungovaly pod dohleden státního energetického podniku EDF. To vše ale s jednou výjimkou: Le Penová nechce dál podporovat výstavbu větrných elektráren.
Mluví také o nutnosti snižovat znečištění – jedním z receptů je podle ní omezení přepravy zboží napříč státy a kontinenty. Místo toho se má trh soustředit na vlastní výrobu – a tu z velké části také spotřebovávat ve Francii.
ŠKOLSTVÍ
MACRON
V chudších předměstích chce omezit velikost tříd na základních školách: maximálně 12 dětí na jednoho učitele. Propaguje také zákaz používání mobilů na školách
Ve věku 18 let by dle jeho plánu studenti mohli dostávat poukaz v hodnotě 500 eur, který využijí ke kulturním aktivitám – například k nákupu knih, návštěvě divadel nebo kin.
LE PENOVÁ
Její koncept vzdělávání hlásá návrat k základům. Ve výuce by školy měly klást důraz na francouzštinu, dějepis nebo matematiku.
Ráda by plošně znovuzavedla nošení školních uniforem a učinila ze škol „sekulární zóny“ – tedy prostředí, kde nebude docházet k sociálním konfliktům.
