Praha - Římskokatolická církev našla nového papeže v osobě Argentince Jorgeho Bergoglia. Média od té chvíle spekulují, jak tato volba církev ovlivní. „Úřad římského biskupa má velkou symbolickou hodnotu, na druhou stranu, kdo ten úřad zastává, je poměrně druhotné,“ tvrdí však literární a kulturní historik Martin C. Putna: „Když se podíváme do dějin, byli papežové zločinci i papežové svatí a zatím to vždycky nějak šlo dál.“
Bergoglio je prvním papežem z amerického kontinentu a prvním jezuitou v čele církve. „Je to jenom někdo, kdo má jakousi symbolickou roli toho, kdo představuje historickou kontinuitu křesťanství od počátku do současnosti,“ uvedl k tomu Putna ve Studiu 6. „Někdo, kdo v tuto chvíli zastává tu funkci. Uvidíme, jaké to bude. Je lépe si nic zvláštního neslibovat a pak být případně příjemně překvapen.“
Podle Putny je třeba věnovat pozornost podstatným skutečnostem: „Blíží se Velikonoce a nějaký bílý muž bude v Římě slavit obřady. Který starý muž v bílém hábitu zrovna bude, je z hlediska Velikonoc málo podstatné. Podstatné jsou Velikonoce.“
„Pojmenovat se František je velmi účinné gesto“
Papež si vybral jméno podle italského světce Františka z Assisi. „Pojmenovat se František je velmi účinné gesto a zároveň je v tom přítomná opravdu velká ambice,“ komentuje to Putna. František z Assisi se sice narodil v bohaté rodině, ale vzdal se všeho majetku a založil ve své době velmi kontroverzní žebravý františkánský řád.
Také Bergoglio se jako kardinál v Buenos Aires vzdal přepychu, ve kterém žili jeho předchůdci. Žil v obyčejném bytě, jezdil městskou dopravou, sám si vařil a pravidelně navštěvoval chudá předměstí argentinské metropole.
„Celé je to zapojeno do podivného showbyznysu“
„Myslím, že jedním z velkých hříchů současnosti je právě to přílišné soustřeďování se na osobní vlastnosti, charismata, případně úplně povrchní věci, jako jaké má roucho a jaké sajrajty se přidávaly do toho bílého nebo černého dýmu. Celé je to zapojeno do takového podivného showbyznysu a já pokládám showbyznys za jednu ze strašlivých morálních chorob této doby,“ kritizuje mediální obraz volby papeže Putna.
