Litoval oběti z Buče. Ruští vyšetřovatelé ho obvinili ze lži o armádě, hrozí mu až sedm let vězení

6 minut
Horizont ČT24: Obžalovaný bojovník za lidská práva Grigorij Winter
Zdroj: ČT24

Lidskoprávního aktivistu Grigorije Wintera stíhá ruská prokuratura za to, že údajně šířil lži a pomlouval ruskou armádu. Na internetu zveřejnil několik textů o Buče a Mariupolu. Winterovy profily na sociálních sítích jsou teď blokovány. Rodák z Čerepovce, jehož praděda žil za první republiky v Československu, se momentálně nachází v domácím vězení. Na cestě z jednoho soudního stání odpověděl na otázky České televize. Žena, která pro ČT rozhovor natočila, požádala o zachování anonymity. I to ukazuje, jaká v Rusku aktuálně panuje atmosféra.

Winter je podle svých slov ve velmi složité situaci. „Orgány činné v trestním řízení proti mně vznesly obvinění, přidaly navíc jedno nové. A to není dobré. Je opravdu mnoho lidí, kteří byli na jeho základě odsouzeni,“ říká třiadvacetiletý Rus. Vyšetřovatelé ho obvinili z toho, že podle nich šířil nepravdivou informaci o ruských vojácích. Šlo o informace o dění v Buče u Kyjeva, vybombardované divadlo i porodnici v Mariupolu.

„Vyšetřovatelé tvrdí, že toto vše neměli na svědomí ruské ozbrojené síly, ale Ukrajinci. Ti měli útočit sami na sebe. A já podle nich matu společnost, když píšu o tom, že to udělali Rusové,“ komentuje Winter své obvinění. Druhý čin, ze kterého ho vyšetřovatelé viní, je publikace textu o Buče. „Zveřejnil jsem ho jako soustrast s těmi, co zemřeli. Jsem proto překvapen, že kvůli tomu někdo začal trestní řízení,“ dodává. Lidé v Buče podle něj zemřeli mučednickou smrtí. „Ten text začíná slovy 'horké slzy' a právě za tato slova mě obvinili,“ vysvětluje Winter.

„Za obyčejný komentář mě poslali do vazby“

Winter si ve vazbě stěžuje hlavně na přístup úřadů, vadí mu i fakt, že trest čeká zrovna jeho, ačkoliv podobné články publikují i další Rusové, kteří trestně stíháni nebyli. „Mě za obyčejný komentář a pár zmínek na sociálních sítích poslali do vazby. Strávil jsem tam dva měsíce ve strašlivých podmínkách bez léků. Jsem diabetik a po dvou měsících za mřížemi jsem měl obrovské množství cukru v krvi,“ podotýká aktivista s tím, že s lékařem stabilizovali hladinu cukru v krvi až po čtyřech měsících.

„A to mě chtějí znovu zavřít. Jestli se to stane, tak já tam umřu. Ruský režim mi vlastně chce dát trest smrti,“ dodává. „Já už v Ruské federaci nic nečekám, zpřísňují se represe a vláda se chová naprosto nepřiměřeně. Režim vůbec nechápe, co dělá,“ zdůrazňuje s tím, že válka, kterou ruský režim spustil, stála už spoustu životů a Putin neví, co s tím dělat dál.

Podle Wintera by konec války na Ukrajině měl dohru i na tamní politické scéně. „I když skončí válka s Ukrajinou, nejspíš začne občanská válka tady v Rusku. Oběťmi se stanou lidé odlišných názorů. Ty zavřou do vězení, jako byly gulagy. Myslím, že Rusko v následujících minimálně deseti letech nic dobrého nečeká,“ myslí si.

Winterův možný trest je zatím nejasný

„Předpokládám, že žalobce bude žádat o souhrnný trest ve výši šesti až sedmi let. Reálně možná dostanu tři až čtyři roky vězení,“ odhaduje potenciální verdikt soudu Winter. Na otázku, zda si myslí, že může dostat i podmíněný trest, odpověděl, že to možné je.

„Pokud soudce vezme v úvahu mé značné zdravotní problémy. Kvůli cukrovce trpím i dalšími nemocemi. Už je to bohužel větší problém než samotná cukrovka,“ říká. Podle doporučení ruského ministerstva zdravotnictví by totiž lidé jako on neměli být posíláni za mříže, soudí. „Mám špatná játra a cévy.“

Ruský aktivista se trestu obává. Na svobodě má prý rozsáhlou paleontologickou sbírku, kterou budoval celý život. „Mám v ní mnoho unikátních kousků, které nikdo neznal. A kromě toho mám doma zvířecí útulek pro kočky, když půjdu do vězení, zůstanou samy,“ zdůrazňuje. Krmení by prý bylo drahé, proto by úřady nejspíše sáhly k utracení, míní. „Já jsem je přitom zachránil od těch, co je týrali. Našel jsem je také na ulicích nebo ve sklepích. Vím, že když mě zavřou, tak umřu. Tady není o čem mluvit, byl by to trest smrti,“ opakuje Winter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 10 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...