Litoval oběti z Buče. Ruští vyšetřovatelé ho obvinili ze lži o armádě, hrozí mu až sedm let vězení

6 minut
Horizont ČT24: Obžalovaný bojovník za lidská práva Grigorij Winter
Zdroj: ČT24

Lidskoprávního aktivistu Grigorije Wintera stíhá ruská prokuratura za to, že údajně šířil lži a pomlouval ruskou armádu. Na internetu zveřejnil několik textů o Buče a Mariupolu. Winterovy profily na sociálních sítích jsou teď blokovány. Rodák z Čerepovce, jehož praděda žil za první republiky v Československu, se momentálně nachází v domácím vězení. Na cestě z jednoho soudního stání odpověděl na otázky České televize. Žena, která pro ČT rozhovor natočila, požádala o zachování anonymity. I to ukazuje, jaká v Rusku aktuálně panuje atmosféra.

Winter je podle svých slov ve velmi složité situaci. „Orgány činné v trestním řízení proti mně vznesly obvinění, přidaly navíc jedno nové. A to není dobré. Je opravdu mnoho lidí, kteří byli na jeho základě odsouzeni,“ říká třiadvacetiletý Rus. Vyšetřovatelé ho obvinili z toho, že podle nich šířil nepravdivou informaci o ruských vojácích. Šlo o informace o dění v Buče u Kyjeva, vybombardované divadlo i porodnici v Mariupolu.

„Vyšetřovatelé tvrdí, že toto vše neměli na svědomí ruské ozbrojené síly, ale Ukrajinci. Ti měli útočit sami na sebe. A já podle nich matu společnost, když píšu o tom, že to udělali Rusové,“ komentuje Winter své obvinění. Druhý čin, ze kterého ho vyšetřovatelé viní, je publikace textu o Buče. „Zveřejnil jsem ho jako soustrast s těmi, co zemřeli. Jsem proto překvapen, že kvůli tomu někdo začal trestní řízení,“ dodává. Lidé v Buče podle něj zemřeli mučednickou smrtí. „Ten text začíná slovy 'horké slzy' a právě za tato slova mě obvinili,“ vysvětluje Winter.

„Za obyčejný komentář mě poslali do vazby“

Winter si ve vazbě stěžuje hlavně na přístup úřadů, vadí mu i fakt, že trest čeká zrovna jeho, ačkoliv podobné články publikují i další Rusové, kteří trestně stíháni nebyli. „Mě za obyčejný komentář a pár zmínek na sociálních sítích poslali do vazby. Strávil jsem tam dva měsíce ve strašlivých podmínkách bez léků. Jsem diabetik a po dvou měsících za mřížemi jsem měl obrovské množství cukru v krvi,“ podotýká aktivista s tím, že s lékařem stabilizovali hladinu cukru v krvi až po čtyřech měsících.

„A to mě chtějí znovu zavřít. Jestli se to stane, tak já tam umřu. Ruský režim mi vlastně chce dát trest smrti,“ dodává. „Já už v Ruské federaci nic nečekám, zpřísňují se represe a vláda se chová naprosto nepřiměřeně. Režim vůbec nechápe, co dělá,“ zdůrazňuje s tím, že válka, kterou ruský režim spustil, stála už spoustu životů a Putin neví, co s tím dělat dál.

Podle Wintera by konec války na Ukrajině měl dohru i na tamní politické scéně. „I když skončí válka s Ukrajinou, nejspíš začne občanská válka tady v Rusku. Oběťmi se stanou lidé odlišných názorů. Ty zavřou do vězení, jako byly gulagy. Myslím, že Rusko v následujících minimálně deseti letech nic dobrého nečeká,“ myslí si.

Winterův možný trest je zatím nejasný

„Předpokládám, že žalobce bude žádat o souhrnný trest ve výši šesti až sedmi let. Reálně možná dostanu tři až čtyři roky vězení,“ odhaduje potenciální verdikt soudu Winter. Na otázku, zda si myslí, že může dostat i podmíněný trest, odpověděl, že to možné je.

„Pokud soudce vezme v úvahu mé značné zdravotní problémy. Kvůli cukrovce trpím i dalšími nemocemi. Už je to bohužel větší problém než samotná cukrovka,“ říká. Podle doporučení ruského ministerstva zdravotnictví by totiž lidé jako on neměli být posíláni za mříže, soudí. „Mám špatná játra a cévy.“

Ruský aktivista se trestu obává. Na svobodě má prý rozsáhlou paleontologickou sbírku, kterou budoval celý život. „Mám v ní mnoho unikátních kousků, které nikdo neznal. A kromě toho mám doma zvířecí útulek pro kočky, když půjdu do vězení, zůstanou samy,“ zdůrazňuje. Krmení by prý bylo drahé, proto by úřady nejspíše sáhly k utracení, míní. „Já jsem je přitom zachránil od těch, co je týrali. Našel jsem je také na ulicích nebo ve sklepích. Vím, že když mě zavřou, tak umřu. Tady není o čem mluvit, byl by to trest smrti,“ opakuje Winter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...