Litoval oběti z Buče. Ruští vyšetřovatelé ho obvinili ze lži o armádě, hrozí mu až sedm let vězení

6 minut
Horizont ČT24: Obžalovaný bojovník za lidská práva Grigorij Winter
Zdroj: ČT24

Lidskoprávního aktivistu Grigorije Wintera stíhá ruská prokuratura za to, že údajně šířil lži a pomlouval ruskou armádu. Na internetu zveřejnil několik textů o Buče a Mariupolu. Winterovy profily na sociálních sítích jsou teď blokovány. Rodák z Čerepovce, jehož praděda žil za první republiky v Československu, se momentálně nachází v domácím vězení. Na cestě z jednoho soudního stání odpověděl na otázky České televize. Žena, která pro ČT rozhovor natočila, požádala o zachování anonymity. I to ukazuje, jaká v Rusku aktuálně panuje atmosféra.

Winter je podle svých slov ve velmi složité situaci. „Orgány činné v trestním řízení proti mně vznesly obvinění, přidaly navíc jedno nové. A to není dobré. Je opravdu mnoho lidí, kteří byli na jeho základě odsouzeni,“ říká třiadvacetiletý Rus. Vyšetřovatelé ho obvinili z toho, že podle nich šířil nepravdivou informaci o ruských vojácích. Šlo o informace o dění v Buče u Kyjeva, vybombardované divadlo i porodnici v Mariupolu.

„Vyšetřovatelé tvrdí, že toto vše neměli na svědomí ruské ozbrojené síly, ale Ukrajinci. Ti měli útočit sami na sebe. A já podle nich matu společnost, když píšu o tom, že to udělali Rusové,“ komentuje Winter své obvinění. Druhý čin, ze kterého ho vyšetřovatelé viní, je publikace textu o Buče. „Zveřejnil jsem ho jako soustrast s těmi, co zemřeli. Jsem proto překvapen, že kvůli tomu někdo začal trestní řízení,“ dodává. Lidé v Buče podle něj zemřeli mučednickou smrtí. „Ten text začíná slovy 'horké slzy' a právě za tato slova mě obvinili,“ vysvětluje Winter.

„Za obyčejný komentář mě poslali do vazby“

Winter si ve vazbě stěžuje hlavně na přístup úřadů, vadí mu i fakt, že trest čeká zrovna jeho, ačkoliv podobné články publikují i další Rusové, kteří trestně stíháni nebyli. „Mě za obyčejný komentář a pár zmínek na sociálních sítích poslali do vazby. Strávil jsem tam dva měsíce ve strašlivých podmínkách bez léků. Jsem diabetik a po dvou měsících za mřížemi jsem měl obrovské množství cukru v krvi,“ podotýká aktivista s tím, že s lékařem stabilizovali hladinu cukru v krvi až po čtyřech měsících.

„A to mě chtějí znovu zavřít. Jestli se to stane, tak já tam umřu. Ruský režim mi vlastně chce dát trest smrti,“ dodává. „Já už v Ruské federaci nic nečekám, zpřísňují se represe a vláda se chová naprosto nepřiměřeně. Režim vůbec nechápe, co dělá,“ zdůrazňuje s tím, že válka, kterou ruský režim spustil, stála už spoustu životů a Putin neví, co s tím dělat dál.

Podle Wintera by konec války na Ukrajině měl dohru i na tamní politické scéně. „I když skončí válka s Ukrajinou, nejspíš začne občanská válka tady v Rusku. Oběťmi se stanou lidé odlišných názorů. Ty zavřou do vězení, jako byly gulagy. Myslím, že Rusko v následujících minimálně deseti letech nic dobrého nečeká,“ myslí si.

Winterův možný trest je zatím nejasný

„Předpokládám, že žalobce bude žádat o souhrnný trest ve výši šesti až sedmi let. Reálně možná dostanu tři až čtyři roky vězení,“ odhaduje potenciální verdikt soudu Winter. Na otázku, zda si myslí, že může dostat i podmíněný trest, odpověděl, že to možné je.

„Pokud soudce vezme v úvahu mé značné zdravotní problémy. Kvůli cukrovce trpím i dalšími nemocemi. Už je to bohužel větší problém než samotná cukrovka,“ říká. Podle doporučení ruského ministerstva zdravotnictví by totiž lidé jako on neměli být posíláni za mříže, soudí. „Mám špatná játra a cévy.“

Ruský aktivista se trestu obává. Na svobodě má prý rozsáhlou paleontologickou sbírku, kterou budoval celý život. „Mám v ní mnoho unikátních kousků, které nikdo neznal. A kromě toho mám doma zvířecí útulek pro kočky, když půjdu do vězení, zůstanou samy,“ zdůrazňuje. Krmení by prý bylo drahé, proto by úřady nejspíše sáhly k utracení, míní. „Já jsem je přitom zachránil od těch, co je týrali. Našel jsem je také na ulicích nebo ve sklepích. Vím, že když mě zavřou, tak umřu. Tady není o čem mluvit, byl by to trest smrti,“ opakuje Winter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
09:59Aktualizovánopřed 32 mminutami

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 14 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 15 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 16 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 18 hhodinami
Načítání...