Praha - Slunce vstoupilo do znamení Kozoroha a začíná astronomická zima. Příroda je na vlny extrémního chladu připravená lépe než lidé. Příkladem jsou ptáci. Těm totiž zima podle výzkumů až tolik nevadí. „Kos běžně vydrží teploty kolem -40 až -50 stupňů,“ tvrdí Jaroslav Cepák z kroužkovací stanice Národního muzea. Vrstva peří je dokonalou izolací a několikadenní mráz můžou přečkat i teplomilní ptáci jako andulky nebo papoušci.
Mráz ale mění chování ptactva - jsou méně plašší. „Snaží se šetřit energií, méně se pohybují, úniková vzdálenost je menší,“ říká Cepák. „Ptáci se ve velkých mrazech můžou stahovat k lidským obydlím a najdeme je na místech, kde bychom je nečekali – např. prodejní haly velkých supermarketů,“ doplnil Petr Klvaňa z Národního muzea. Mezi regály dokážou přečkat zimu i ptáci, kteří normálně odlétají na jih.
Co ptákům dělá v zimě největší problémy je potrava. Nedokážou ji najít pod silnou vrstvou sněhu. Pak jsou na řadě lidé a krmítka. K nalákání pestrobarevných ptáků stačí málo. Třeba slunečnice, vlašské či lískové ořechy nebo lůj. Krmítko musí být nedostupné pro kočky a jiné dravce. Do krmítka naopak rozhodně nepatří zbytky jídel, slané oříšky nebo chleba.
