Spolupráce dosud znepřátelených libyjských milicí pomáhá v ofenzivě proti radikálům ze samozvaného Islámského státu. Provládním silám se daří získávat pod kontrolu islamisty ovládaná území na středomořském pobřeží, nyní svádějí bitvu o baštu radikálů – libyjskou Syrtu.
Rodiště mnohaletého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, kterého zde před pěti lety zlynčovali a zastřelili vzbouřenci arabského jara, leží 450 kilometrů od metropole Tripolisu.
Fanatickým sunnitům ze samozvaného Islámského státu padla Syrta do rukou před rokem. Islamisté, většinou libyjští navrátilci ze syrského bojiště, využili chaotické situace v zemi a obyvatelstvu slíbili bezpečnost.
USA odhadují, že v Libyi působí 5000 radikálů, většina z nich v oblasti Syrty. Město se stalo jejich nejpevnější pozicí mimo Sýrii a Irák, což si ale (stejně jako na Blízkém východě) vykupovali brutálními metodami: násilím, tělesnými tresty a popravami.
Provládní jednotky složené z několika sjednocených milic, jejichž vzájemné boje až dosud stály za občanským chaosem, který zmítá Libyí od Kaddáfího smrti, zahájily bitvu o Syrtu v polovině května. Na ofenzivě se podílejí mimo jiné milice z Misuráty, jež patří k nejlépe vyzbrojeným oddílům v zemi, vlastní vrtulníky a letadla.
„Jsme dobří lidé a Libye je bezpečná země. Ctíme Boha, dodržujeme zákony a neděláme nic špatného. Je to naše země a nikdy ji neopustíme,“ říká Munir, voják z Tripolisu. „Daeš, to jsou lidé, kteří neznají Boha, jsou to blázni, kteří zabíjejí a vyhánějí jiné ze svých domovů.“
Nejednotnost radikálů
Provládním silám se podařilo obsadit území na pobřeží Středozemního moře a nyní radikály vytlačují i ze Syrty; bojuje se už přímo v ulicích města. Ve prospěch milic hraje i nejednotnost libyjských radikálů, kteří se podle svědků dělí do řady autonomních skupin.
„Nebylo to nic organizovaného, alespoň u nás v Sabratě,“ potvrdila žena jednoho z islamistů Ghofran Šekavíová. „Nezávislé skupiny, každá měla svého Emíra a svou strategii. Někteří měli syrské, jiní tuniské a druzí libyjské pasy.“
V zemi navíc v utajení působí desítky amerických, britských a francouzských vojáků, kteří cvičí tamní armádu. Západ uvažuje o tom, že vládu národní jednoty podpoří i dodávkami zbraní.
Cestu k definitivní porážce Islámského státu na libyjském území – i ke sjednocení rozvrácené země – ale komplikuje roztříštěnost politické reprezentace. V zemi působily donedávna dvě vlády, jedna v Tripolisu a druhá v Tobruku, v březnu k nim přibyl mezinárodně podporovaný kabinet národní jednoty premiéra Fajáze Sarrádže, který ale taky zdaleka neovládá dění v zemi.
