Londýn – Západní Afrika bojuje se smrtícím virem eboly, zemřelo už 700 lidí. Libérie oznámila, že zavře všechny školy a vládní úředníci dostanou měsíční volno. Některé obce jsou prý v karanténě. Kvůli ebole krizově zasedala britská vláda. Podle ministra zahraničí Philipa Hammonda epidemie není pod kontrolou a hrozí její další šíření. Ministr prohlásil, že v této souvislosti svolá schůzku krizového výboru zvaného Cobra. Unie mezitím avizovala, že přispěje na boj s ebolou o dva miliony eur (asi 55 milionů korun) vyšší částkou, než dosud plánovala. Celková suma se tak prý vyšplhá na 3,9 milionu eur (asi 107 milionů korun).
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v západní Africe nakazilo prý celkem více než 1 200 osob. Epidemie krvácivé horečky způsobené virem ebola vypukla v únoru v Guineji a rozšířila se do sousední Sierry Leone a Libérie. Minulý týden první případ úmrtí oznámila také nejlidnatější země Afriky Nigérie. Některé aerolinky již přestaly do oblasti létat.
Samotná Libérie zavedla mimořádná bezpečnostní opatření: Uzavřela většinu hraničních přechodů se sousedními státy a na letištích také zavedla speciální termoskenery. Ty mají zabránit, aby na palubu letadel vstoupili lidé s horečkou. Země také vyhlásila karanténu v několika vesnicích a městech v oblasti Lofa, která hraničí s Guineou i Sierrou Leone. Další obce pod karanténou se nacházejí v okolí hlavního města v oblastech Montserrado a Bomi. Liberijská policie navíc dostala oprávnění uplatnit opatření přijatá v rámci nového akčního plánu i pomocí donucovacích prostředků. „Doufáme v určité porozumění a v to, že nebude nutná mimořádná síla,“ prohlásil ministr informací Lewis Brown.
Uzavírání obcí, do nichž budou mít přístup pouze lékaři, se ale dočkalo kritiky ze strany mezinárodních humanitárních pracovníků. „Vynucená izolace celé komunity je středověkou metodou kontroly šíření choroby,“ uvedl Mike Noyes z britské organizace Aciton Aid UK. Podle něj by k nakaženým lidem měly úřady přistupovat s pochopením, a ne je „kriminalizovat“.
Vážné obavy z šířícího se viru přiměly americkou dobrovolnickou organizaci U.S. Peace Corps (USPC), aby stáhla ze tří zasažených zemí své lidi. V nejbližších dnech tak postižené státy opustí celkem 340 dobrovolníků pomáhajících ve školách nebo sociálních programech. Podle prohlášení USPC jde o dočasný odchod. Vážná situace na druhou stranu nebude mít vliv na summit afrických prezidentů s americkým lídrem Barackem Obamou, který se má uskutečnit ve Washingtonu příští týden.
Británie zvažuje zavedení preventivních opatření
„V současné době si nemyslíme, že by nějaký britský občan (v zahraničí) byl nakažený, a jsme přesvědčeni, že v Británii není žádný případ (nakažení). Je to ale hrozba, je to něco, na co musíme reagovat,“ prohlásil šéf britské diplomacie. Vláda podle něj zváží, zda je potřeba přijmout preventivní opatření na ochranu Britů doma a v zahraničí.
Ředitel zdravotní správy v Anglii Brian McCloskey již vyzval britské lékaře, aby byli ostražití a všímali si pacientů s podezřelými příznaky. Epidemie podle něj není v západní Africe pod kontrolou a hrozí její rozšíření. Už v minulých dnech se nakazili dva američtí zdravotníci, kteří pomáhali přímo v postižených oblastech. „Úpěnlivě se modlím k bohu, aby mi pomohl tuhle nemoc přestát,“ konstatoval jeden z nich.
EU finančně pomáhá v boji se zákeřným virem
„Počet nakažených je krajně alarmující, a proto musíme posílit opatření, než zemřou další lidé,“ uvedla evropská komisařka pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Kristalina Georgievová. Peníze do postižených oblastí poputují prostřednictvím partnerských organizací, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO), Lékaři bez hranic a Červený kříž. Měly by pomoci zastavit šíření nemoci a podpořit poskytnutí odpovídající zdravotnické péče již nakaženým pacientům.
Libor Píša, epidemiolog, Vojenská nemocnice Střešovice:
„Hlavním příznakem je náhlý vzestup teploty, horečka, bolest hlavy, malátnost, bolesti svalů, kloubů. To je ovšem problém, kdy v Africe jsou daleko častější jiné nemoci jako malárie nebo tyfus, které mají velmi podobné příznaky. Důležité je vyhnout se úzkému kontaktu s lidmi, což je problém hlavně u zdravotnického personálu. V takovém případě musí nosit ochranné prostředky jako obličejové štíty, chirurgické masky a rukavice.“
Vůbec poprvé se virus objevil v 70. letech v dnešním Kongu. Minulá vážná epidemie v roce 2000 postihla Ugandu, kde se nakazilo 425 lidí. Polovina z nich zemřela. Smrtelná infekce se šíří dotykem kůže a kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených osob, upřesnila stanici BBC odbornice na zdravotnictví Tulip Mazumdarová. Inkubační doba je podle ní od dvou do 21 dní. Neexistuje proti ní vakcína ani léčba. K vyléčení může pomoci rehydratace pacientů, kteří mají průjem a zvrací.
- Virus ebola způsobuje vysoké horečky, krvácení a poškození nervového systému
- Inkubační doba je od 2 dnů do 3 týdnů
- Dosud není vyvinutá léčebná vakcína
- Přirozenými přenašeči jsou afričtí kaloni (příbuzní netopýrů)
