Umírněný tón Vladimira Putina během jeho pravidlené debaty s ruskými občany může být signálem ke zlepšení vztahů mezi Ruskem a Západem. Podle analytika prestižních Financial Times Gideona Rachmana, který byl exkluzivním hostem Událostí, komentářů, je prostor pro učinění vstřícného kroku na obou stranách.
Vladimir Putin nebyl během své televizní debaty s občany vůči Západu tak ostrý jako v loňském roce, zabýval se hlavně domácími problémy. Je to začátek nápravy kontaktů mezi Západem a Ruskem?
Myslím si, že to tak může být. Ruská vláda utlumila své vojenské aktivity v Sýrii a snaží se, aby mírové rozhovory v Ženevě uspěly. Myslím si, že se ruská vláda domnívá, že v létě dojde k uvolnění sankcí ze strany EU a USA. Je jasné, že ruská ekonomika je ve velkých problémech. A prezident se snaží zlepšit vztahy s Unií a Spojenými státy. Je zatím velice brzo dělat závěry, ale pokud nedojde na Ukrajině k nějakým komplikacím, myslím, že ke zlepšení vztahů může dojít.
Je to výsledek sankcí, nebo může mít Vladimir Putin i další kalkul směřující k budoucnosti?
Je to výsledek více věcí. Obě dvě strany musí trochu změnit svůj přístup. Je těžké říct, co si myslí ruská vláda. Ale když se podíváme na jejich ekonomiku, je jasné, že byla poškozena. Jednak nízkou cenou ropy, jednak sankcemi. Rusko je v horší situaci, než bylo před zavedením sankcí. I když situace na Ukrajině není perfektní, žádnou další vojenskou ofenzivu už jsme neviděli. Situace se zklidnila, což Západu i lidem na Západě umožňuje, aby se z ekonomických důvodů zasazovali o ukončení sankcí. Rezervy jsou na obou stranách.
Jak by tento fakt měla uchopit Evropská unie? Aby například Spojené státy nebyly v navazování kontaktů rychlejší?
Pokud dojde k uvolnění sankcí, myslím, že rychlejší bude Evropská unie. Vždy byla přece jen méně jednotná. Od začátku tu byly velké rozdíly; řekněme mezi Polskem, které mělo jasný názor, a na druhé straně Řeckem a Itálií, zeměmi, které nebyly od začátku velkými fanoušky sankcí. Naopak v USA nejsou vztahy s Ruskem zas tak důležité. Pro ně je důležitější bezpečnostní otázka. Pokud dojde k uvolnění sankcí, iniciativa určitě přijde ze strany Evropanů.
V České republice se v posledních týdnech mluví o vztazích s Čínou, zejména kvůli nedávné návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga. Tyto kontakty mají všechny západní země. Je to totéž, nebo vztah Česka vůči Číně je nějak odlišný od vztahu Číny a západních zemí?
Za Británii mohu říct, že se asi příliš snažíme o ekonomický úspěch v Číně. Náš vztah zakládáme především na ekonomice, ale způsobuje nám to problémy ve vztahu se Spojenými státy. Američané asi nebyli příliš rádi, že se vůbec nezajímáme o bezpečnostní situaci v jihovýchodním moři. A tam aktuálně Čína stojí proti Americe. Pokud jde o vztah Číny a Evropy, Číňané se snaží, aby se Evropa zabývala pouze obchodem, ne situací v Asii.
Zmínil jste Ukrajinu v souvislosti s možnými budoucími kroky Vladimira Putina. Na vnitropolitické scéně došlo ke změnám, vznikla nová vláda. Je to krok k nové politice, nebo jen výměna viditelných figurek?
Je zřejmé, že Ukrajina je dnes méně stabilní, než její západní spojenci doufali. Prezident Petro Porošenko a odstoupivší premiér Arsenij Jaceňuk spolu nevycházeli. To není tajemství. A je zde i nestabilní ekonomická situace. Ale hovořil jsem s ukrajinskými přáteli, kteří mi řekli, že když to porovnají se situací před rokem, kdy se báli, že by se válka mohla ještě zhoršit, je nyní situace lepší. Mají půjčky od Mezinárodního měnového fondu a ekonomika se může začít zlepšovat. Situace není a nebyla perfektní. Lidé asi po Majdanu doufali v příliš mnoho, nebyli realističtí. Takže nyní jsou zklamaní. Ovšem v porovnání se situací před rokem by to mohlo být ještě mnohem horší. Je to tak padesát na padesát.
Analytik Financial Times píše o globálních problémech, krizi na Ukrajině či americké zahraniční politice. V Praze se účastní vyhlášení Evropské novinářské ceny (European Press Prize), kterou spolupořádá Forum 2000. V rámci soutěže získal ocenění nejlepší komentátor.
