Začátkem roku se do čela Evropské unie postavilo Rumunsko. Země má přitom své vlastní obrovské problémy. Kvůli rozšířené korupci i nefunkční státní správě odešla za prací do zahraničí skoro pětina obyvatel. Ne všichni ale podléhají apatii. Dvě ženy se nesmířily s děravým zdravotnictvím a uspořádaly sbírku na stavbu onkologické nemocnice pro děti.
Lekce pro rumunskou vládu. Novou nemocnici budují místo státu dvě ženy s pomocí dárců
Horizont ČT: Nemocnici místo státu budují dvě ženy díky dárcům (zdroj: ČT24)
V roce 2014 dostalo Rumunsko z Evropské unie dotace na stavbu čtyř nemocnic. Budovy nestojí, peníze jsou pryč a úřady tvrdí, že bylo příliš drahé je vyčerpat. Někteří vládní poslanci skončili kvůli rozkrádání evropských fondů ve vězení.
Právě kvůli takovým případům se Oana Gheorgiuová a Karmen Uscatuová, spoluzakladatelky organizace Daruj život, pustily do vybudování nemocnice určené dětským onkologickým pacientům samy. Tvrdí, že vládě v Bukurešti uštědřily tvrdou lekci z efektivity.
Na vysněný projekt vybraly peníze ve veřejné sbírce skrze svou neziskovou organizaci. Na potřebných pět milionů eur se složilo zhruba 250 tisíc dárců. Budoucí stavba už má betonové základy a postupně roste.
„Je to paradox, že až nezisková organizace staví vůbec první nemocnici, která tady po 30 letech vznikla,“ uvedla Gheorgiuová. „Toto nebývalé zapojení společnosti je opravdu fenomén. Lidé už pochopili, že se v Rumunsku mohou věci pohnout,“ dodává Uscatuová.
Stavba nemocnice se stala vzorem pro podobné projekty jinde. Jeden z nich vede i bývalý ministr zdravotnictví Vlad Voiculescu. I on tvrdí, že lékařská péče je v zemi tristní. Po odchodu z politiky vybírá peníze na pomoc dětem s rakovinou.
„Tyto typy projektů jsou spíše nadstavbou v porovnání s tím, co dělají neziskové organizace v jiných státech. Tady zkrátka nahrazují stát v tom, v čem selhává,“ poznamenal exministr.
Zemi opustily po vstupu do EU miliony lidí
Právě selhání státu podle statistik Eurostatu označuje většina lidí jako důvod, proč se masivně stěhují ze země pryč. Od vstupu země do Evropské unie v roce 2007 odešly do zahraničí na čtyři miliony Rumunů. Na začátku roku 2018 měla země zhruba 19,5 milionu obyvatel.
Nejvíce se na emigraci podílejí lidé mladší 24 let. Chybí jim naděje na získání dobře placené práce. Až třetinu z nich čeká vyhlídka života na pokraji chudoby.
Rumuni dosud zpět svým rodinám posílali ze zahraničí nemalé peníze. Ročně v přepočtu až 100 miliard korun, tedy až dvě procenta HDP. I tyto časy ale pomalu končí. Stále častěji odcházejí pryč celé rodiny a těm už nezbývá nikdo, koho v bývalé vlasti podporovat.