Po rezignaci kyrgyzského prezidenta Sooronbaje Žeenbekova se funkce vzdal i předseda sněmovny Kanatbek Isajev, který měl podle ústavního zákona převzít pravomoci hlavy státu. Oznámil to kyrgyzský premiér Sadyr Žaparov. Zároveň uvedl, že přebírá veškeré povinnosti spojené s prezidentským úřadem, píší agentury Reuters a Interfax. Středoasijskou zemi zachvátily nepokoje po parlamentních volbách 4. října, když strany, které podle oficiálních výsledků neuspěly, rozpoutaly protesty v hlavním městě Biškeku.
„Isajev dnes (ve čtvrtek) podepsal rezignační dopis. Veškeré povinnosti hlavy státu dnes přešly na mě,“ sdělil Žaparov svým podporovatelům. Podle ústavy musí šéf kabinetu do tří měsíců uspořádat nové prezidentské volby, ve kterých sám nesmí kandidovat, píše agentura Reuters.
Isajev byl do čela sněmovny jmenován tento týden. Jeho odstoupení požadovaly některé opoziční skupiny, podle kterých by měl prezidentské pravomoci přenechat právě Žaparovovi, napsala dříve agentura Reuters.
Prezident Žeenbekov odchod z úřadu zdůvodnil tím, že chce předejít dalším střetům mezi bezpečnostními silami a protestujícími požadujícími jeho odchod.
„Nedržím se (za každou cenu) moci. Nechci zůstat zapsán v historii Kyrgyzstánu jako prezident, který prolil krev a střílel na své vlastní občany,“ oznámil podle Interfaxu Žeenbekov.
Prezident také vyzval předsedu vlády Žaparova a další politické představitele, aby z ulic Biškeku, kde kvůli nepokojům platí výjimečný stav, odvolali své stoupence a ve městě tak znovu zavládl klid.
Nepokoje vypukly v říjnu, protestující osvobodili Žaparova z vězení
Nepokoje propukly v Kyrgyzstánu den po volbách ze 4. října. Stoupenci opozice obsadili část vládních budov a vysvobodili z vězení exprezidenta Almazbeka Atambajeva a také Sadyra Žaparova, který byl ve středu jmenován premiérem.
Ústřední volební komise mezitím výsledky voleb zrušila. Protestující zároveň oznámili, že chtějí svrhnout prezidenta Žeenbekova a sestavit novou vládu. Při protestech bylo podle Reuters zraněno nejméně 1200 lidí, jeden člověk zemřel.
Žeenbekov je v nedávné historii již třetí kyrgyzský prezident, kterého svrhly hromadné protesty. K odchodu prezidenta v Kyrgyzstánu vedla poprvé revolta roce 2005, kdy se kvůli zmanipulovaným parlamentním volbám vzbouřila opozice a „tulipánová revoluce“ donutila k útěku prvního prezidenta nezávislého Kyrgyzstánu Askara Akajeva.
Ten byl přitom v prvních letech své vlády označován za nejdemokratičtějšího vůdce v jinak autokratické střední Asii, skončil ovšem jako despota, kritizovaný za porušování lidských práv. Na jaře 2005 se stal prozatímním prezidentem tehdejší opoziční předák Kurmanbek Bakijev, který byl zvolen prezidentem v červenci téhož roku.
Bakijev byl svržen v roce 2010
Situace se na čas uklidnila. Bakijev ale začal postupně protežovat příslušníky vlastní rodiny a brzy opět vybudoval systém osobní moci a korupce. Počátkem dubna 2010 byl rovněž svržen a uprchl do Běloruska, kde později získal občanství.
V červnu téhož roku zasáhly Kyrgyzstán etnicky motivované potyčky mezi Kyrgyzy a Uzbeky ve městech Oš a Džalalabád na jihozápadě země. Tato oblast je součástí Ferganského údolí, úrodné oblasti známé produkcí bavlny a hedvábí. Chudá kotlina, kde žije i s přilehlým okolím 14 milionů lidí, je jednou z nejneklidnějších a nejlidnatějších oblastí střední Asie. Patří z větší části Uzbekistánu, zasahuje ale i do Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.
V následných referendech voliči schválili změny ústavy, která zavedla parlamentní režim a v říjnu 2011 se konaly prezidentské volby, ve kterých již v prvním kole zvítězil dosavadní premiér a proruský politik Almazbek Atambajev. Jeho soupeři ale výsledky odmítli uznat.
V listopadu 2017 se úřadu prezidenta ujal rovněž bývalý premiér Sooronbaj Žeenbekov, který vyhrál říjnové volby v prvním kole. Atambajev, jenž již v souladu s ústavou nemohl kandidovat, se tehdy stal prvním prezidentem Kyrgyzstánu, který pokojně a v souladu s ústavou předal moc svému nástupci.
Parlament zbavil Atambajeva imunity, policie ho o měsíc později zatkla
Závěr jeho mandátu ale provázelo pronásledování opozičních představitelů, novinářů a protirežimních aktivistů. Loni v červnu parlament zbavil Atambajeva imunity a když si pro něj následující měsíc přišla do jeho rezidence u hlavního města Biškeku policie, postavily se proti ní stovky exprezidentových přívrženců. Při zásahu povolaných speciálních sil nastala divoká přestřelka. Jeden policista přišel o život a víc než sto lidí utrpělo zranění.
Exprezident čelí obvinění z mnoha trestných činů včetně korupce. Zvláštní parlamentní komise zjistila, že rozhodl o vydávání zbraní ruským zločineckým skupinám, v rozporu se zákonem omilostnil v zemi známého zločince, podílel se na pozemkových machinacích, pronásledoval opozici a kryl případy defraudací a korupce.
Po loňské přestřelce byl navíc obviněn z přípravy státního převratu a ze zabití jednoho z policistů, kteří obléhali jeho rezidenci u Biškeku. Letos v červnu byl Atambajev odsouzen za nezákonné omilostnění známého zločince na více než 11 let do vězení.
