Kyjevu vadí Zemanovy výroky „spojené s uznáním ruské okupace Krymu“

Kyjev – Kyjev považuje za nepřijatelné výroky českého prezidenta Miloše Zemana o Krymu. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to uvedl šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin. Upřesnil tak, kvůli čemu si ukrajinské ministerstvo zahraničí před několika dny předvolalo českého velvyslance Ivana Počucha. Klimkin ovšem zdůraznil, že si Kyjev názorů většiny Čechů váží, a popřel tvrzení, že Zeman není na Ukrajině vítanou osobou. Rusko poloostrov Krym anektovalo letos v březnu.

„Nás znepokojují některé nedávné výroky českého prezidenta, které se týkaly například Krymu. Znovu ale opakuji, že je nijak nespojujeme s názory většiny běžných Čechů,“ řekl Klimkin České televizi. Poukázal v této souvislosti na slova předáka krymských tatarů Mustafu Džemileva, který nedávno řekl, že nelze připustit mezinárodní uznání okupace a následného zabrání Krymu, jako nebylo možné uznat okupaci Československa v roce 1968. Ministr také připomněl slova českého exprezidenta Václava Havla, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Prezident Zeman například v dubnu na konferenci Česko očima Evropy, Evropa očima Česka řekl doslova: „Chtěl bych s jistou dávkou politického cynismu říci, že Krym je ztracen a že konec konců nikdy nepatřil Ukrajině, kromě doby, kdy jeho poněkud podivný vůdce Nikita Chruščov, tedy vůdce Sovětského svazu, věnoval Krym Ukrajině jako dar.“ V podobném duchu se vyjádřil několik dní předtím v rozhovoru pro ČTK, když připomněl, že Krym daroval Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. „Pan prezident pouze v té době, kdy došlo k té dramatické situaci, která se týkala Krymu, poukázal na to, že Krym byl k Ukrajině připojen v padesátých letech,“ komentoval to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Právě prezidentovy výroky „spojené s uznáním okupace Krymu“ jsou Kyjevu trnem v oku, nicméně předvolání Počucha bylo podle Klimkina běžným diplomatickým prostředkem. „Neměli byste to ale v žádném případě spojovat s naším vztahem k Čechům a České republice jako celku. Opravdu si myslíme, že nás Češi v našem boji za svobodu upřímně podporují. Na Ukrajině bojujeme o evropské hodnoty, o bezpečnost celé Evropy. Je to skutečně kritický okamžik,“ řekl Klimkin České televizi a podtrhl, že zachování suverenity jakékoliv země je klíčové i pro všechny evropské národy. Popřel ovšem, že by český prezident na Ukrajině nebyl vítán. Připomněl naopak, že ukrajinský prezident Petro Porošenko a Miloš Zeman se nedávno sešli v Bratislavě a hovořil spolu o Ukrajině i příčinách tamní krize.

„Pan Zeman jako český prezident má samozřejmě právo vydávat jakákoli prohlášení, ale pro nás je důležité, aby jeho jednotlivá vystoupení i jejich interpretace byly ve shodě. Aby nevzbuzovaly pochyby o Ukrajině, její suverenitě, kontrole jejích hranic a významu našeho evropského směřování,“ řekl Klimkin.

Porošenko přijede v lednu do Prahy

Šéf ukrajinské diplomacie zároveň potvrdil, že Porošenko přijede v lednu do Prahy u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi. „Pro nás je vzpomínka na holocaust svatá a prezident Prahu při této významné a tragické příležitosti navštíví,“ řekl Klimkin. K oslavám pozval Zeman státníky vítězných mocností druhé světové války – včetně ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zeman věří, že Porošenko vstoupí do dějin jako prezident míru
Zdroj: Jan Koller/ČTK

Za reprezentaci v zahraničí teď většina lidí Miloše Zemana kritizuje, dokládá průzkum, který dnes zveřejnil Český rozhlas. Jednasedmdesát procent respondentů, které tento týden oslovila agentura Median, uvedlo, že vystupování prezidenta poškozuje obraz Česka ve světě. Opačný názor má jen šest procent dotázaných. Více než dvě třetiny obyvatel si myslí, že prezident rozděluje veřejnost, podle desetiny respondentů naopak českou společnost sjednocuje. Klesající důvěru hlavě státu ukázalo i šetření agentury CVVM.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 57 mminutami

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 3 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 7 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami
Načítání...