Kyjevu vadí Zemanovy výroky „spojené s uznáním ruské okupace Krymu“

Kyjev – Kyjev považuje za nepřijatelné výroky českého prezidenta Miloše Zemana o Krymu. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to uvedl šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin. Upřesnil tak, kvůli čemu si ukrajinské ministerstvo zahraničí před několika dny předvolalo českého velvyslance Ivana Počucha. Klimkin ovšem zdůraznil, že si Kyjev názorů většiny Čechů váží, a popřel tvrzení, že Zeman není na Ukrajině vítanou osobou. Rusko poloostrov Krym anektovalo letos v březnu.

„Nás znepokojují některé nedávné výroky českého prezidenta, které se týkaly například Krymu. Znovu ale opakuji, že je nijak nespojujeme s názory většiny běžných Čechů,“ řekl Klimkin České televizi. Poukázal v této souvislosti na slova předáka krymských tatarů Mustafu Džemileva, který nedávno řekl, že nelze připustit mezinárodní uznání okupace a následného zabrání Krymu, jako nebylo možné uznat okupaci Československa v roce 1968. Ministr také připomněl slova českého exprezidenta Václava Havla, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Prezident Zeman například v dubnu na konferenci Česko očima Evropy, Evropa očima Česka řekl doslova: „Chtěl bych s jistou dávkou politického cynismu říci, že Krym je ztracen a že konec konců nikdy nepatřil Ukrajině, kromě doby, kdy jeho poněkud podivný vůdce Nikita Chruščov, tedy vůdce Sovětského svazu, věnoval Krym Ukrajině jako dar.“ V podobném duchu se vyjádřil několik dní předtím v rozhovoru pro ČTK, když připomněl, že Krym daroval Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. „Pan prezident pouze v té době, kdy došlo k té dramatické situaci, která se týkala Krymu, poukázal na to, že Krym byl k Ukrajině připojen v padesátých letech,“ komentoval to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Právě prezidentovy výroky „spojené s uznáním okupace Krymu“ jsou Kyjevu trnem v oku, nicméně předvolání Počucha bylo podle Klimkina běžným diplomatickým prostředkem. „Neměli byste to ale v žádném případě spojovat s naším vztahem k Čechům a České republice jako celku. Opravdu si myslíme, že nás Češi v našem boji za svobodu upřímně podporují. Na Ukrajině bojujeme o evropské hodnoty, o bezpečnost celé Evropy. Je to skutečně kritický okamžik,“ řekl Klimkin České televizi a podtrhl, že zachování suverenity jakékoliv země je klíčové i pro všechny evropské národy. Popřel ovšem, že by český prezident na Ukrajině nebyl vítán. Připomněl naopak, že ukrajinský prezident Petro Porošenko a Miloš Zeman se nedávno sešli v Bratislavě a hovořil spolu o Ukrajině i příčinách tamní krize.

„Pan Zeman jako český prezident má samozřejmě právo vydávat jakákoli prohlášení, ale pro nás je důležité, aby jeho jednotlivá vystoupení i jejich interpretace byly ve shodě. Aby nevzbuzovaly pochyby o Ukrajině, její suverenitě, kontrole jejích hranic a významu našeho evropského směřování,“ řekl Klimkin.

Porošenko přijede v lednu do Prahy

Šéf ukrajinské diplomacie zároveň potvrdil, že Porošenko přijede v lednu do Prahy u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi. „Pro nás je vzpomínka na holocaust svatá a prezident Prahu při této významné a tragické příležitosti navštíví,“ řekl Klimkin. K oslavám pozval Zeman státníky vítězných mocností druhé světové války – včetně ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zeman věří, že Porošenko vstoupí do dějin jako prezident míru
Zdroj: Jan Koller/ČTK

Za reprezentaci v zahraničí teď většina lidí Miloše Zemana kritizuje, dokládá průzkum, který dnes zveřejnil Český rozhlas. Jednasedmdesát procent respondentů, které tento týden oslovila agentura Median, uvedlo, že vystupování prezidenta poškozuje obraz Česka ve světě. Opačný názor má jen šest procent dotázaných. Více než dvě třetiny obyvatel si myslí, že prezident rozděluje veřejnost, podle desetiny respondentů naopak českou společnost sjednocuje. Klesající důvěru hlavě státu ukázalo i šetření agentury CVVM.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 12 mminutami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 1 hhodinou

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 4 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 5 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 10 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 11 hhodinami

Izraelské útoky v Gaze si vyžádaly mrtvé

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vyjádření Vícha jsou ostudná, míní Černochová. Podle Turka helma olympionika nemůže vadit

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.
před 22 hhodinami
Načítání...