Kyjev - V centru Kyjeva se sešla další proevropská demonstrace organizovaná opozicí. Účastní se jí však výrazně méně lidí než o předchozích nedělích, kdy v metropoli proti vládě protestovaly statisíce demonstrantů. Podle AFP mobilizaci přívrženců EU dochází po sblížení vlády s Moskvou dech. Protesty na Ukrajině trvají už déle než měsíc.
Podle agentury AFP v centru Kyjeva protestuje asi 40 tisíc lidí, podle ukrajinských médií ale více než dvojnásobek. „Jsme ve slepé uličce. Demonstranti udělali vše, co mohli. Nyní je na opozici, aby zapracovala v zákulisí na oslabení režimu,“ usoudil student Ostap Nikitin. „Evropa by mohla vyvinout tlak na režim, ale Ukrajinu opustila,“ uvedl podnikatel Vasil ze západoukrajinského Ternopilu.
Opozice chce protesty rozšířit do dalších částí Ukrajiny
Opoziční předáci Arsenij Jaceňuk, Vitalij Kličko a Oleh Ťahnybok na shromáždění ohlásili záměr vytvořit celonárodní organizaci „Majdan“, pokřtěnou po názvu kyjevského náměstí Nezávislosti, a rozšířit protestní hnutí do dalších částí země s cílem dosáhnout odstoupení vlády a vypsání předčasných voleb.
„Úkol je tu pro každého. Ti, kdo jsou v Kyjevě, bojují v Kyjevě, kde stojíme na náměstí, blokujeme vládní budovy a nenecháme stávající režim klidně spát! Vytvoříme vládě takové peklo, že je země bude pálit pod nohama,“ prohlásil Ťahnybok podle agentury ITAR-TASS.
Protesty propukly koncem listopadu, kdy ukrajinský prezident Viktor Janukovyč náhle ohlásil, že nepodepíše připravenou dohodu o přidružení k Evropské unii. Jako důvod označil nátlak Moskvy, hrozící odvetnými opatřeními s dopady na ukrajinský obchod, a špatný stav hospodářství. Tento týden se dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který Kyjevu nabídl slevu na plyn a slíbil podpořit napjatý ukrajinský rozpočet injekcí 15 miliard dolarů. Opozice se obává, že Putin láká Ukrajinu do pasti.
Pomoci je ochotná i EU, podmínkou je dohoda
Finanční podporu je ochotna Ukrajině poskytnout i Evropská unie. Podmínkou je ale právě podpis dohody o přidružení. Uvedl to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Füle. Dohoda podle něj ještě není „mrtvá“, její opětovné otevření, jak se dožaduje Kyjev, ale vyloučil. Kyjev si podle Füleho mohl vzít například i půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ruská nabídka koupě ukrajinských dluhopisů za 15 miliard dolarů není podle něj „nic jiného než forma půjčky“, a to s vyšším úrokem než od MMF.
Eurokomisař Štefan Füle:
„Tady se ignorují dvě věci: EU už od roku 1991 byla největším dárcem finanční pomoci Kyjevu. EU dala okolo 3,3 miliardy eur opravdu ve formě daru a kolem 10,5 miliardy půjčila Ukrajině za výhodných podmínek.“
Připomněl, že ukrajinský prezident Viktor Janukovyč vysvětlil odložení podpisu dohody s EU tím, že potřeboval více času, aby dal do pořádku obchodní vztahy s Ruskem, které jednostrannými opatřeními snížilo vzájemný obchod o asi čtvrtinu. Důkazy, že by si Kyjev definitivně vybral Rusko místo EU, nevidí. Nynější situaci chápe tak, že Ukrajinci budou sedět na dvou židlích, dokud si nevyřeší ekonomické a obchodní styky s Ruskem.
