Kuciakovu vraždu si podle jednoho z obviněných objednal podnikatel Kočner, napsal Denník N

3 minuty
Kuciakovu vraždu si prý objednal kontroverzní podnikatel Kočner
Zdroj: ČT24

Vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka si podle Zoltána Andruskóa, který je jedním z obviněných, objednal podnikatel Marián Kočner, o kterém novinář často psal. S informací přišel Denník N, který se odvolává na zdroje z vyšetřování. Televize Markíza uvedla, že to obhájkyně Andruskóa potvrdila, což advokátka později pro TV JOJ popřela. Slovenská policie ani prokuratura informace nekomentovaly.

Slovenská média dávají Kočnerovi přezdívku nedotknutelný, protože většina jeho kauz skončila tak, že se nevyšetřovaly – až do letošního června, kdy se ocitl ve vazbě.
Lukáš Mathé
zpravodaj ČT

Andruskó uvedl, že to, že vraždu si objednal Kočner, mu řekla další z obviněných Alena Zsuzsová, kterou z objednávky vraždy podezírá prokuratura. „Objednávka byla za sumu 50 tisíc eur v hotovosti, plus dalších 20 tisíc eur bylo odpuštění dluhu, takže objednavatel zaplatil minimálně 70 tisíc eur,“ sdělil dozorující prokurátor.

Zsuzsová měla údajně pro Kočnera pracovat. Podnikatel to ale v tisku odmítl a popřel i spekulace o tom, že byl kmotrem její dcery. V současnosti je ve vazbě kvůli jinému případu. Po výpovědi Andruskóa byl podle Denníku N eskortován z Justičního paláce v Bratislavě do věznice v Leopoldově.

3 minuty
Události: Kuciakovu vraždu si měl podle médií objednat Kočner
Zdroj: ČT24

Kočner se v minulosti ocitl na takzvaných mafiánských seznamech

Právě Kočner byl od začátku roku 2017 hlavním tématem Kuciakových článků. Z 52 textů, které Kuciak napsal od začátku minulého roku, se 23 zabývá podle Denníku N právě Kočnerem.

Podnikatel byl už v 90. letech trestně stíhán kvůli podvodu se společností Technopol. Jde o jednu z největších slovenských kauz, která zůstala nevyřešená kvůli Mečiarovým amnestiím.

Do povědomí veřejnosti se dostal také v roce 1998 v souvislosti s neúspěšným pokusem o převzetí Markízy pomocí pracovníků bezpečnostní služby. Kočner se objevil i v takzvaných mafiánských seznamech, které v roce 2011 zveřejnil deník Nový čas a jejichž existenci Kočner zpochybňuje, stejně jako své napojení na podsvětí.

Kočnerovo jméno se také objevilo v roce 2012 ve spisu Sasanka, který přinesl údajné přepisy komunikace šéfa tehdy vládní strany Svoboda a solidarita (SaS) a šéfa parlamentu Richarda Sulíka s Kočnerem prostřednictvím SMS zpráv ohledně volby generálního prokurátora. Kvůli ní se koncem roku 2010 vládní koalice málem rozpadla.

O rok později Kočner figuroval v kauze Privatbanky ze skupiny Penta, která dostala pokutu 55 tisíc eur za to, že úřadům nenahlásila podezřelé finanční transakce svých klientů. Privatbanka prý nedodržela zákon o boji proti praní špinavých peněz, když neohlásila například neobvyklé převody peněz z Malty na Slovensko, které uskutečnil Kočner. Na podezřelý převod upozornily Slováky maltské úřady.

Novinář si na Kočnera posvítil kvůli prodeji bytu, ten mu vyhrožoval

Konkrétně Kuciak psal mimo jiné o tom, jak Kočner prodal svůj byt v bratislavské rezidenci Bonaparte (kde byl mimo jiné sousedem tehdejšího premiéra Roberta Fica). Novinář napsal text o tom, že Kočner je obviněn z porušení povinnosti při správě majetku a zřejmě proto se majetku zbavuje.

Podnikatel poté novináři otevřeně vyhrožoval. V telefonickém rozhovoru mu řekl, že se o něj a o jeho rodinu bude zajímat a že zveřejní jejich případné přešlapy. Kuciak na něj podal trestní oznámení, které ale policie odložila s tím, že nešlo o trestný čin ani o přestupek.

Kauza byla znovu otevřena po vraždě – se stejným výsledkem. Prokurátor v odůvodnění napsal, že vyjádření Kočnera vůči Kuciakovi lze hodnotit jako společensky nevhodné, ale nenaplnilo znaky trestného činu vyhrožování. Sám Kočner po vraždě novináře odmítl, že reportérovi vyhrožoval.

Kočner se opakovaně chlubil na veřejnosti tím, že má kontakty mezi vlivnými lidmi a politiky. Údajně si tyká s expremiérem Ficem a bývalým ministrem vnitra Kaliňákem. Velmi blízko měl mít v minulosti i k lídru opozice Richardu Sulíkovi (Sloboda a Solidarita), se kterým se měl tajně setkávat. Podnikal i s dalším kontroverzním podnikatelem Ladislavem Bašternákem. Pojil ho přátaleský vztah i s bývalým generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou.
Lukáš Mathé
zpravodaj ČT

V polovině tohoto roku Kuciak také upozornil na to, že Kočner ovládl golfový areál v Báči a že stát při tom údajně přišel na daních v přepočtu o čtyři miliony korun. Kuciak se dále věnoval Kočnerovým spekulativním transakcím v horském středisku v Donovalech a ve svých posledních článcích se Kuciak věnoval Kočnerovým obchodům s byty v komplexu Five Star Residence, při kterých stát rovněž přišel na daních o velkou částku peněz.

Slovenský list Sme letos v květnu napsal, že Kočner sbírá důvěrné informace o jednom z jeho reportérů, který kvůli tomu podal trestní oznámení. Kočner letos v červnu dokonce založil na sociální síti stránku Na pranýři, na které útočil na novináře a probíral jejich osobní život. Stránka ale fungovala jen krátce.

Od konce června je Kočner ve vazbě kvůli případu, ve kterém ho policie spolu s bývalým šéfem soukromé televize Markíza a exministrem hospodářství Pavolem Ruskem obvinila z falšování směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,78 miliardy korun). Proplacení některých směnek požadovala jedna z Kočnerových firem i od Markízy, která zmiňované cenné papíry považuje za podvrh.

Obvinění jsou zatím čtyři

Z vraždy Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, která se stala podle vyšetřovatelů jen náhodnou obětí, obvinila policie minulý týden čtyři osoby z jihu Slovenska. Všechny čtyři poslal soud do vazby.

Podle slovenských médií jsou jimi bývalý policejní vyšetřovatel Tomáš Szabó, jeho příbuzný a někdejší profesionální voják Miroslav Marček, podnikatel Zoltán Andruskó a podnikatelka Alena Zsuzsová. Někteří z nich byli už v minulosti odsouzeni za jiné trestné činy.

Z informací prokuratury vyplývá, že objednavatelkou vraždy měla být Zsuzsová, střelcem Szabó, pomocníkem Marček a zprostředkovatelem Andruskó, který pravděpodobnému střelci a jeho řidiči peníze předal. 

Prokuratura ale v pondělí nevyloučila, že v případu budou obviněni další lidé. Právní zástupce Kuciakovy rodiny Daniel Lipšic již o víkendu řekl, že objednavatelka vraždy mohla být spíše jen zprostředkovatelkou a že vrah hlavního zadavatele činu možná vůbec neznal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...