Kuciakovu vraždu si podle jednoho z obviněných objednal podnikatel Kočner, napsal Denník N

Nahrávám video

Vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka si podle Zoltána Andruskóa, který je jedním z obviněných, objednal podnikatel Marián Kočner, o kterém novinář často psal. S informací přišel Denník N, který se odvolává na zdroje z vyšetřování. Televize Markíza uvedla, že to obhájkyně Andruskóa potvrdila, což advokátka později pro TV JOJ popřela. Slovenská policie ani prokuratura informace nekomentovaly.

Slovenská média dávají Kočnerovi přezdívku nedotknutelný, protože většina jeho kauz skončila tak, že se nevyšetřovaly – až do letošního června, kdy se ocitl ve vazbě.
Lukáš Mathé
zpravodaj ČT

Andruskó uvedl, že to, že vraždu si objednal Kočner, mu řekla další z obviněných Alena Zsuzsová, kterou z objednávky vraždy podezírá prokuratura. „Objednávka byla za sumu 50 tisíc eur v hotovosti, plus dalších 20 tisíc eur bylo odpuštění dluhu, takže objednavatel zaplatil minimálně 70 tisíc eur,“ sdělil dozorující prokurátor.

Zsuzsová měla údajně pro Kočnera pracovat. Podnikatel to ale v tisku odmítl a popřel i spekulace o tom, že byl kmotrem její dcery. V současnosti je ve vazbě kvůli jinému případu. Po výpovědi Andruskóa byl podle Denníku N eskortován z Justičního paláce v Bratislavě do věznice v Leopoldově.

Nahrávám video

Kočner se v minulosti ocitl na takzvaných mafiánských seznamech

Právě Kočner byl od začátku roku 2017 hlavním tématem Kuciakových článků. Z 52 textů, které Kuciak napsal od začátku minulého roku, se 23 zabývá podle Denníku N právě Kočnerem.

Podnikatel byl už v 90. letech trestně stíhán kvůli podvodu se společností Technopol. Jde o jednu z největších slovenských kauz, která zůstala nevyřešená kvůli Mečiarovým amnestiím.

Do povědomí veřejnosti se dostal také v roce 1998 v souvislosti s neúspěšným pokusem o převzetí Markízy pomocí pracovníků bezpečnostní služby. Kočner se objevil i v takzvaných mafiánských seznamech, které v roce 2011 zveřejnil deník Nový čas a jejichž existenci Kočner zpochybňuje, stejně jako své napojení na podsvětí.

Kočnerovo jméno se také objevilo v roce 2012 ve spisu Sasanka, který přinesl údajné přepisy komunikace šéfa tehdy vládní strany Svoboda a solidarita (SaS) a šéfa parlamentu Richarda Sulíka s Kočnerem prostřednictvím SMS zpráv ohledně volby generálního prokurátora. Kvůli ní se koncem roku 2010 vládní koalice málem rozpadla.

O rok později Kočner figuroval v kauze Privatbanky ze skupiny Penta, která dostala pokutu 55 tisíc eur za to, že úřadům nenahlásila podezřelé finanční transakce svých klientů. Privatbanka prý nedodržela zákon o boji proti praní špinavých peněz, když neohlásila například neobvyklé převody peněz z Malty na Slovensko, které uskutečnil Kočner. Na podezřelý převod upozornily Slováky maltské úřady.

Novinář si na Kočnera posvítil kvůli prodeji bytu, ten mu vyhrožoval

Konkrétně Kuciak psal mimo jiné o tom, jak Kočner prodal svůj byt v bratislavské rezidenci Bonaparte (kde byl mimo jiné sousedem tehdejšího premiéra Roberta Fica). Novinář napsal text o tom, že Kočner je obviněn z porušení povinnosti při správě majetku a zřejmě proto se majetku zbavuje.

Podnikatel poté novináři otevřeně vyhrožoval. V telefonickém rozhovoru mu řekl, že se o něj a o jeho rodinu bude zajímat a že zveřejní jejich případné přešlapy. Kuciak na něj podal trestní oznámení, které ale policie odložila s tím, že nešlo o trestný čin ani o přestupek.

Kauza byla znovu otevřena po vraždě – se stejným výsledkem. Prokurátor v odůvodnění napsal, že vyjádření Kočnera vůči Kuciakovi lze hodnotit jako společensky nevhodné, ale nenaplnilo znaky trestného činu vyhrožování. Sám Kočner po vraždě novináře odmítl, že reportérovi vyhrožoval.

Kočner se opakovaně chlubil na veřejnosti tím, že má kontakty mezi vlivnými lidmi a politiky. Údajně si tyká s expremiérem Ficem a bývalým ministrem vnitra Kaliňákem. Velmi blízko měl mít v minulosti i k lídru opozice Richardu Sulíkovi (Sloboda a Solidarita), se kterým se měl tajně setkávat. Podnikal i s dalším kontroverzním podnikatelem Ladislavem Bašternákem. Pojil ho přátaleský vztah i s bývalým generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou.
Lukáš Mathé
zpravodaj ČT

V polovině tohoto roku Kuciak také upozornil na to, že Kočner ovládl golfový areál v Báči a že stát při tom údajně přišel na daních v přepočtu o čtyři miliony korun. Kuciak se dále věnoval Kočnerovým spekulativním transakcím v horském středisku v Donovalech a ve svých posledních článcích se Kuciak věnoval Kočnerovým obchodům s byty v komplexu Five Star Residence, při kterých stát rovněž přišel na daních o velkou částku peněz.

Slovenský list Sme letos v květnu napsal, že Kočner sbírá důvěrné informace o jednom z jeho reportérů, který kvůli tomu podal trestní oznámení. Kočner letos v červnu dokonce založil na sociální síti stránku Na pranýři, na které útočil na novináře a probíral jejich osobní život. Stránka ale fungovala jen krátce.

Od konce června je Kočner ve vazbě kvůli případu, ve kterém ho policie spolu s bývalým šéfem soukromé televize Markíza a exministrem hospodářství Pavolem Ruskem obvinila z falšování směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,78 miliardy korun). Proplacení některých směnek požadovala jedna z Kočnerových firem i od Markízy, která zmiňované cenné papíry považuje za podvrh.

Obvinění jsou zatím čtyři

Z vraždy Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, která se stala podle vyšetřovatelů jen náhodnou obětí, obvinila policie minulý týden čtyři osoby z jihu Slovenska. Všechny čtyři poslal soud do vazby.

Podle slovenských médií jsou jimi bývalý policejní vyšetřovatel Tomáš Szabó, jeho příbuzný a někdejší profesionální voják Miroslav Marček, podnikatel Zoltán Andruskó a podnikatelka Alena Zsuzsová. Někteří z nich byli už v minulosti odsouzeni za jiné trestné činy.

Z informací prokuratury vyplývá, že objednavatelkou vraždy měla být Zsuzsová, střelcem Szabó, pomocníkem Marček a zprostředkovatelem Andruskó, který pravděpodobnému střelci a jeho řidiči peníze předal. 

Prokuratura ale v pondělí nevyloučila, že v případu budou obviněni další lidé. Právní zástupce Kuciakovy rodiny Daniel Lipšic již o víkendu řekl, že objednavatelka vraždy mohla být spíše jen zprostředkovatelkou a že vrah hlavního zadavatele činu možná vůbec neznal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 3 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 5 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 7 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 8 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.