Krvavá válka v Afghánistánu možná končí. Taliban podepíše dohodu s USA, oznámil mluvčí

2 minuty
Události: USA a Taliban míří k podpisu mírové dohody
Zdroj: ČT24

Mluvčí radikálního hnutí Taliban ohlásil, že islamisté podepíší 29. února klíčovou mírovou dohodu se Spojenými státy. Informují o tom světové agentury. Zprávu uvítalo NATO i Rusko. USA svrhly vládu Talibanu po intervenci v roce 2001. Washington zaútočil na islamisty v reakci na teroristické útoky z 11. září. Od té doby v Afghánistánu probíhá vleklá krvavá válka a Talibanu se stále daří kontrolovat rozlehlé části území.

Taliban podepíše mírovou dohodu s USA 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá. Informaci světových agentur už potvrdil šéf americké diplomacie Mike Pompeo. „Připravujeme se na podpis, který se má konat 29. února,“ uvedl podle Reuters.

Po podpisu smlouvy by měly následovat vnitroafghánské rozhovory o nastolení trvalého klidu zbraní, sdělil dále americký ministr zahraničí. 

„Obě strany nyní vytvoří vhodnou bezpečnostní situaci před podepsáním dohody,“ uvedl mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid. Období „sníženého násilí“ má podle něj začít platit od páteční půlnoci. Zprávy o týdenním klidu zbraní se objevily již dříve.

Dosažení dohody s Talibanem je i jedním z cílů znovuzvoleného prezidenta Ašrafa Ghaního. Ten v minulosti hovořil o členech hnutí jako o „teroristech a povstalcích“, i když usiloval o mírová jednání s částí Talibanu, která stojí o mír.

V únoru 2018 nabídl tomuto extremistickému hnutí uznání za legitimní politickou skupinu jako součást navrhovaného politického procesu, který by mohl ukončit vleklé boje v Afghánistánu. Později oznámil vytvoření dvanáctičlenného vyjednávacího týmu, který bude usilovat o uzavření mírové dohody.

Taliban ale odmítl s Kábulem mluvit s tím, že jde pouze o loutkovou vládu Spojených států, a tak rozhovory probíhaly v poslední době hlavně s Američany.

  • Organizace vznikla v jihoafghánské provincii Kandahár v červenci 1994 z popudu převážně afghánských uprchlíků, kteří původně studovali Korán v Pákistánu. O dva roky později padlo hlavní město Kábul do rukou hnutí, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil zemi za „plně islámský stát“ řídící se islámským právem šaría. Taliban oznámil, že popravil bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Hnutí postupně ovládlo zhruba 90 procent území.
  • Zvrat přišel po teroristických útocích na New York na podzim roku 2001, kdy vojska USA a Británie zahájila v rámci operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Právě zde měla sídlo organizace al-Káida, zodpovědná za útoky. Už v prosinci 2001 byla vláda Talibanu svržena. Radikální hnutí ale i přes veškerou snahu mezinárodního společenství dál ovládá rozsáhlé oblasti v zemi. 

Generální tajemník NATO Stoltenberg uvítal ohlášení podpisu dohody jako začátek cesty k „trvalému míru“.

„Raduji se z dnešní zprávy, že byla uzavřena dohoda o významném zmírnění násilí v Afghánistánu. Jde o zásadní zkoušku odhodlání a schopnosti Talibanu omezit násilnosti a přispět k míru. Mohlo by to otevřít cestu k jednání mezi Afghánci, k trvalému míru a k záruce, že země se už nikdy nestane útočištěm teroristů,“ uvedl Stoltenberg.

Zvláštní zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov řekl, že podpis dohody bude „významný krok v mírovém procesu v Afghánistánu“.

Kabulov doufá, že afghánská politická krize způsobená zpochybňováním volebního vítězství prezidenta Ghaního podpis dohody neohrozí. „Skutečná práce začne potom,“ citovala Kabulova agentura RIA Novosti. Na otázku, zda bude přítomen podpisu, řekl, že ano, pokud Rusko dostane oficiální pozvánku.

Odchod cizích vojsk

USA mají v současnosti v Afghánistánu asi 13 tisíc vojáků, kteří by se měli ze země v případě funkční dohody s Talibanem postupně stahovat.

NATO má v Afghánistánu kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil. „Neopouštíme Afghánistán, ale jsme připraveni přizpůsobit počet našich jednotek, když Taliban projeví ochotu omezit násilí a učinit skutečné kompromisy,“ uvedl nedávno šéf organizace Stoltenberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil dohodnutých šest rukojmí

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Propuštěná rukojmí vítali jejich příbuzní i lidé na náměstích.
07:05Aktualizovánopřed 45 mminutami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 1 hhodinou

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 1 hhodinou

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 5 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské ostřelování ničí i ukrajinské lesy, úřady přemisťují pracovníky do bezpečí

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.
před 8 hhodinami

Slováci opět vyšli do ulic, demonstrovalo se při výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...