Krátký, nebo dlouhý odklad brexitu? Poslanci budou hlasovat také o dalším referendu

Britská Dolní sněmovna bude večer hlasovat o odkladu brexitu do 30. června. Premiérka Theresa Mayová ovšem varovala, že tak krátký odklad je možný jen v případě, že parlament schválí její dohodu o vystoupení z EU, jinak hrozí mnohem delší odložení odchodu. Podle médií by mohla Mayová dokument vyjednaný s Bruselem předložit parlamentu znovu příští týden. Vedle možnosti krátkého odkladu brexitu mají poslanci večer hlasovat také o dodatku umožňujícím odložení brexitu za účelem uspořádat další referendum.

  • 22:00

    On-line přenos v tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. 

  • 21:52

    SHRNUTÍ ČTVRTEČNÍHO HLASOVÁNÍ: 

    Britský parlament schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu odchodu země z Evropské unie z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britští poslanci do 20. března schválí dohodu o brexitu. Tento dokument avšak Dolní sněmovna už dvakrát odmítla.

    Čtvrtečnímu hlasování o návrhu kabinetu předcházelo projednání tří poslaneckých dodatků, z nichž ani jeden nebyl schválen. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, navrhující předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a vyzývající k odkladu brexitu na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

    Nyní se očekává oznámení kabinetu, že dohoda o brexitu bude Dolní sněmovně předložena potřetí, a to začátkem příštího týdne.

  • 20:49

    "Přestávám se bát odchodu Británie z Unie. Dokonce se ten odchod každým dalším dnem zdá být méně pravděpodobný. Ze země odcházejí velké firmy, lidé přicházejí o práci a to si začínají uvědomovat nejen politici, ale i veřejnost," uvedl v Devadesátce ČT24 Jan Jůn.

Dolní sněmovna britského parlamentu by měla večer zakončit třídenní sérii hlasování rozhodnutím o tom, zda odchod z Evropské unie odložit a požádat o svolení s tímto krokem evropskou sedmadvacítku.

Vládní návrh stanovuje, že pokud by poslanci do 20. března schválili dohodu vyjednanou premiérkou Mayovou, požádal by kabinet o odklad do 30. června. Tento spíše technický odklad by pak sloužil k tomu, aby země včas přijala veškeré zákony, které jsou k hladkému opuštění Unie nutné. Podle britských médií by se premiérka mohla pokusit předložit příští týden svou brexitovou dohodu k již třetímu hlasování.

Čtyři dodatky: Od nového referenda až po zákaz dalšího schvalování dohody

Demonstrace odpůrců brexitu před parlamentem
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Předseda sněmovny John Bercow vybral k hlasování čtveřici dodatků. První dodatek vyzývající vládu k odkladu brexitu za účelem uspořádání nového referenda předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Její návrh ale zřejmě sněmovnou neprojde, protože jej nehodlá podpořit ani labouristická opozice.

Navzdory tomu, že Labouristická strana snahu o uspořádání dalšího referenda podporuje, dostanou její poslanci pokyn, aby se u dodatku o referendu zdrželi hlasování. „Je to otázka načasování,“ vysvětlil stínový ministr pro brexit Keir Starmer s tím, že nyní je potřeba soustředit se na odklad odchodu Británie z EU. 

Další dodatek, z pera labouristického poslance Hillaryho Benna, vládu žádá, aby poslancům umožnila 20. března hlasovat o různých možnostech dalšího postupu v brexitové krizi. To by podle Benna mělo umožnit najít sněmovně cestu ze současné patové situace.

Návrh, který by v případě schválení v podstatě přenesl zodpovědnost za další postup z vlády na parlament, se ještě pokusil zvrátit šéf úřadu britské vlády David Lidington. Ten slíbil, že v případě neschválení dohody poslanci dostanou čas na to, aby zjistili, jaké východisko má většinu. Benn ale přesto odmítl svůj dodatek z programu schůze stáhnout.

Třetí dodatek předložený labouristy požaduje odklad brexitu, aby se vyloučil odchod z EU bez dohody.

Cílem dalšího dodatku je zakázat vládě, aby předložila svou brexitovou dohodu k třetímu hlasování. Dodatek, který požadoval vyloučení druhého lidového hlasování, Bercow k hlasování nepřipustil.

Nahrávám video

Tusk se připravuje na dlouhý odklad

Předseda Evropské rady Donald Tusk s ohledem na dění ve Spojeném království oznámil, že požádá lídry unijní sedmadvacítky o souhlas s delším odkladem brexitu.

„Během svých konzultací před summitem Evropské rady budu apelovat na EU27, aby byla otevřená dlouhému odkladu, pokud to Spojené království uzná za nutné, aby mohlo přehodnotit svou brexitovou strategii a vybudovat na ní shodu,“ napsal Donald Tusk na Twitteru. Summit EU se bude konat příští týden ve čtvrtek a v pátek.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček připomněl, že konkrétní žádost o odklad britského odchodu z EU zatím není na stole. „Očekávám, že britská strana musí nyní velmi rychle rozhodnout, že o odklad zažádá,“ poznamenal. Předpokládá, že takové žádosti by ostatní členské státy nejspíš vyhověly, Česko zásadně proti nebude.

Odklad brexitu jako akt národního ponížení

„Předložíme pozměňovací návrh, abychom zajistili, že parlament zváží odklad. Nemusí to ale nutně být dlouhý odklad,“ oznámil před večerním hlasováním druhý muž Labouristické strany John McDonnell televizní stanici Sky News. „Jsme pro omezený odklad,“ dodal.

Podle konzervativního ministra financí Philipa Hammonda se řešení současné situace podaří najít, jestliže poslanci ze všech táborů uznají, že je potřeba kompromis. „Naší povinností je zajistit, aby se země posunula kupředu, a to znamená, že musíme najít kompromis,“ řekl televizi BBC.

„Pro nikoho to nebude dokonalý brexit. Musíme mít ale brexit, který představuje kompromis odrážející fakt, že i v referendu v roce 2016 byl národ rozdělen na dvě poloviny,“ dodal.

Euroskeptický konzervativní poslanec Christopher Chope během debaty v Dolní sněmovně prohlásil, že případná žádost o oddálení brexitu byla „aktem národního ponížení“. Možnost krátkého prodloužení připouští jen v případě, že by Theresa Mayová rezignovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 39 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 7 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 9 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.