Britská Dolní sněmovna bude večer hlasovat o odkladu brexitu do 30. června. Premiérka Theresa Mayová ovšem varovala, že tak krátký odklad je možný jen v případě, že parlament schválí její dohodu o vystoupení z EU, jinak hrozí mnohem delší odložení odchodu. Podle médií by mohla Mayová dokument vyjednaný s Bruselem předložit parlamentu znovu příští týden. Vedle možnosti krátkého odkladu brexitu mají poslanci večer hlasovat také o dodatku umožňujícím odložení brexitu za účelem uspořádat další referendum.
Krátký, nebo dlouhý odklad brexitu? Poslanci budou hlasovat také o dalším referendu
Odklad brexitu v britském parlamentu
Dolní sněmovna britského parlamentu by měla večer zakončit třídenní sérii hlasování rozhodnutím o tom, zda odchod z Evropské unie odložit a požádat o svolení s tímto krokem evropskou sedmadvacítku.
Vládní návrh stanovuje, že pokud by poslanci do 20. března schválili dohodu vyjednanou premiérkou Mayovou, požádal by kabinet o odklad do 30. června. Tento spíše technický odklad by pak sloužil k tomu, aby země včas přijala veškeré zákony, které jsou k hladkému opuštění Unie nutné. Podle britských médií by se premiérka mohla pokusit předložit příští týden svou brexitovou dohodu k již třetímu hlasování.
Čtyři dodatky: Od nového referenda až po zákaz dalšího schvalování dohody
Předseda sněmovny John Bercow vybral k hlasování čtveřici dodatků. První dodatek vyzývající vládu k odkladu brexitu za účelem uspořádání nového referenda předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Její návrh ale zřejmě sněmovnou neprojde, protože jej nehodlá podpořit ani labouristická opozice.
Navzdory tomu, že Labouristická strana snahu o uspořádání dalšího referenda podporuje, dostanou její poslanci pokyn, aby se u dodatku o referendu zdrželi hlasování. „Je to otázka načasování,“ vysvětlil stínový ministr pro brexit Keir Starmer s tím, že nyní je potřeba soustředit se na odklad odchodu Británie z EU.
Další dodatek, z pera labouristického poslance Hillaryho Benna, vládu žádá, aby poslancům umožnila 20. března hlasovat o různých možnostech dalšího postupu v brexitové krizi. To by podle Benna mělo umožnit najít sněmovně cestu ze současné patové situace.
Návrh, který by v případě schválení v podstatě přenesl zodpovědnost za další postup z vlády na parlament, se ještě pokusil zvrátit šéf úřadu britské vlády David Lidington. Ten slíbil, že v případě neschválení dohody poslanci dostanou čas na to, aby zjistili, jaké východisko má většinu. Benn ale přesto odmítl svůj dodatek z programu schůze stáhnout.
Třetí dodatek předložený labouristy požaduje odklad brexitu, aby se vyloučil odchod z EU bez dohody.
Cílem dalšího dodatku je zakázat vládě, aby předložila svou brexitovou dohodu k třetímu hlasování. Dodatek, který požadoval vyloučení druhého lidového hlasování, Bercow k hlasování nepřipustil.
Tusk se připravuje na dlouhý odklad
Předseda Evropské rady Donald Tusk s ohledem na dění ve Spojeném království oznámil, že požádá lídry unijní sedmadvacítky o souhlas s delším odkladem brexitu.
„Během svých konzultací před summitem Evropské rady budu apelovat na EU27, aby byla otevřená dlouhému odkladu, pokud to Spojené království uzná za nutné, aby mohlo přehodnotit svou brexitovou strategii a vybudovat na ní shodu,“ napsal Donald Tusk na Twitteru. Summit EU se bude konat příští týden ve čtvrtek a v pátek.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček připomněl, že konkrétní žádost o odklad britského odchodu z EU zatím není na stole. „Očekávám, že britská strana musí nyní velmi rychle rozhodnout, že o odklad zažádá,“ poznamenal. Předpokládá, že takové žádosti by ostatní členské státy nejspíš vyhověly, Česko zásadně proti nebude.
Odklad brexitu jako akt národního ponížení
„Předložíme pozměňovací návrh, abychom zajistili, že parlament zváží odklad. Nemusí to ale nutně být dlouhý odklad,“ oznámil před večerním hlasováním druhý muž Labouristické strany John McDonnell televizní stanici Sky News. „Jsme pro omezený odklad,“ dodal.
Podle konzervativního ministra financí Philipa Hammonda se řešení současné situace podaří najít, jestliže poslanci ze všech táborů uznají, že je potřeba kompromis. „Naší povinností je zajistit, aby se země posunula kupředu, a to znamená, že musíme najít kompromis,“ řekl televizi BBC.
„Pro nikoho to nebude dokonalý brexit. Musíme mít ale brexit, který představuje kompromis odrážející fakt, že i v referendu v roce 2016 byl národ rozdělen na dvě poloviny,“ dodal.
Euroskeptický konzervativní poslanec Christopher Chope během debaty v Dolní sněmovně prohlásil, že případná žádost o oddálení brexitu byla „aktem národního ponížení“. Možnost krátkého prodloužení připouští jen v případě, že by Theresa Mayová rezignovala.