Kosovo zatýkalo Srby na severu země. Srbský prezident vyhlásil vojenskou pohotovost

Speciální jednotky kosovské policie ráno a dopoledne zadržely 20 až 30 osob na severu země, který je z části pod kontrolou Bělehradu. Zranění utrpělo pět policistů a šest civilistů. Podle kosovské vlády šlo o zásah proti trestné činnosti. Srbský prezident Aleksandar Vučič je ale přesvědčený, že zjevným cílem bylo zastrašit srbské obyvatelstvo, a v reakci uvedl armádu do stavu bojové pohotovosti. Šéf kosovské diplomacie Behgjet Pacolli uvedl, že nešlo o poslední akci a zásah proti organizovanému zločinu bude v zemi pokračovat.

Podle tvrzení prištinských úřadů jsou zatčení příslušníci kosovské policie podezřelí ze zapojení do organizovaného zločinu, pašování, braní úplatků či zneužití pravomocí. „Tato operace je proti organizovanému zločinu a jejím cílem jsou policisté a celníci,“ uvedl kosovský premiér Ramush Haradinaj. Srbské obyvatelstvo Kosova přitom vyzval ke klidu. Počet zatčených kosovská strana neupřesnila.

„Věřím, že to není poslední policejní operace v Kosovu. Možná dnes nebo v dalších dnech budeme (dále) bojovat proti organizovanému zločinu,“ řekl Pacolli, který se v Bratislavě zúčastnil schůzky ministrů zahraničí zemí západního Balkánu s kolegy ze čtyř středoevropských států včetně Česka.

Srbský ministr zahraničí Ivica Dačič, který se bratislavské schůzky rovněž zúčastnil, označil postup kosovských jednotek za incident, který se neměl stát. „Bylo tam nadměrné použití síly. Je to něco, co nebylo nezbytné,“ řekl. Dodal, že Bělehrad má zájem o obnovení dialogu s Prištinou.

2 minuty
Spolupracovník ČT Thomas Kulidakis k zásahu kosovské policie
Zdroj: ČT24

Policie během zatýkání údajně zabavila množství důkazního materiálu. Podle kosovského listu Koha Ditore se v obci Zubin Potok strhla přestřelka, při níž byl lehce zraněn kosovský policista. V etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici zněly sirény a na hlavním náměstí v srbské části města se shromáždilo množství obyvatel.

Mluvčí mezinárodních mírových sil KFOR Vicenzo Grasso uvedl, že akce nebyla namířená proti Srbům, nýbrž proti zločincům a korupčníkům. Dodal, že se neuskutečňuje pouze na severu země. Zatím však nejsou k dispozici informace, že by k podobným zásahům docházelo v jiných částech Kosova.

Srbský prezident uvedl, že jde o provokaci

Vučič akci označil za zjevnou snahu zastrašit Srby s cílem ovládnout sever Kosova, kde většinu populace tvoří Srbové. „Cílem dnešního zatýkání Srbů na severu Kosova je nahnat jim velký strach, protože jediným cílem Prištiny je obsadit sever,“ prohlásil prezident. Smyslem je podle něj vyprovokovat Srbsko a znemožnit pokračování dialogu o normalizaci vztahů, který si vůdci kosovských Albánců nepřejí. Reakce Bělehradu bude „plánovaná, vážná a nijak slabá“, varoval Vučič.

V reakci na zadržení kosovských Srbů nařídil uvést všechny složky armády a speciálních jednotek policie do stavu bojové pohotovosti. Podle státní televize RTS byl zaznamenán pohyb vojsk na srbském území směrem k hranici s Kosovem. Kvůli eskalaci napětí se rovněž má sejít bezpečnostní rada státu.

Zatýkání podle Vučiče provázelo násilí

Podle zatím posledních informací Vučiče bylo zadrženo 28 lidí, včetně 19 policistů, z nichž je 11 Srbů, sedm Albánců a jeden Bosňák. Mezi zadrženými byl i ruský pracovník mise OSN UNMIK Michail Krasnoščenko, kterého Albánci později po intervenci Moskvy propustili. Srbský prezident řekl, že zasahující policisté tohoto Rusa zbili.

Mise OSN podle agentury Reuters potvrdila, že byli zadrženi dva její pracovníci, z nichž jeden byl Rus. Uvedla přitom, že oba už byli propuštěni a že jsou jim ošetřována zranění. 

Zatýkání se odehrálo den poté, co Vučič v srbském parlamentu zdůraznil, že jeho vláda dává přednost pokračování dialogu. Zároveň upozornil, že zmrazení stávajícího stavu k ničemu dobrému nepovede a mohlo by už velmi brzy skončit napadením Srbů. 

Bělehrad ztratil kontrolu nad svou jižní provincií v roce 1999, částečný vliv si udržuje pouze v několika severokosovských okresech, kde převládá srbské obyvatelstvo. Působení kosovsko-albánských policejních jednotek v severním Kosovu je tudíž pro Srbsko velmi citlivé.

V roce 2011 se vláda v Prištině pokusila obsadit hraniční přechody Jarinje a Brnjak, aby zajistila přísnější kontrolu a plnění tehdejšího obchodního embarga na srbské zboží. To místní Srby rozhořčilo, postavili barikády k přechodům a jeden z nich vypálili. Při incidentech byl zabit jeden kosovský policista. Kontrolu přechodů pak převzali vojáci mezinárodních sil KFOR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 44 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...