Přiština - Kosovský parlament vyhlásil svou zemi za nezávislý, suverénní a demokratický stát. Několik hodin nato přišly první protesty. Agentura Reuters informovala o tom, že na budovy Evropské unie a OSN v Kosovské Mitrovici dopadlo několik granátů. Zatím nejsou hlášena žádná zranění. Podle informací ČT navíc rozvášněný dav Srbů, který provolával "Kosovo je srdcem Srbska", napadl kameny velvyslanectví USA v Bělehradě.
„Zhruba po osmnácté hodině několikatisícový dav napadl ambasádu, kterou chránilo několik set policistů. Vzduchem létaly kameny, cihly i popelnice. Budova má rozbitá okna a na místě bylo několik zraněných policistů a demonstrantů. Policii se podařilo dostat dav z centra, ale útoky stále pokračují. Na jiných místech Srbska je ale klid,“ informoval zpravodaj ČT Karel Rožánek.
Vyhlášení nezávislosti Kosova vyvolalo ve světě rozdílné reakce. Zatímco například Albánie a Irsko přislíbily bývalé srbské provincii rychlé uznání, Rusko odtržení Kosova odsoudilo a vyzvalo ke svolání schůzky Rady bezpečnosti OSN. Ta by se měla uskutečnit ještě dnes večer. Evropská unie, NATO a Německo vyzvaly všechny zúčastněné strany ke klidu. Spojené státy vzaly vyhlášení nezávislosti Kosova na vědomí. Samostatnost bývalé srbské provincie zatím neuznaly, v minulosti nicméně opakovaně ujišťovaly, že tento krok učiní.
Kosované slaví, ekonomové jsou skeptičtí
Někteří ekonomové ale už teď upozorňují, že stát si vyhlášením suverenity příliš nepomohl. „Stoupenci odtržení Kosova ignorují ekonomickou realitu. Kosovo má uhlí, olovo a pracovní sílu, leží ale v koutu Evropy, kam zajde jen hrstka turistů,“ upozorňuje například Ruth Wedgwoodová z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimore.
V kosovské metropoli Priština vládla před vyhlášením nezávislosti euforie. V noci na dnešek se ulicemi nesla směsice sirén, klaksonů, výkřiků i petard. Mezi kosovským, britskými a americkými vlajkami zněly výkřiky jako „Kosovo!“ nebo „Nezávislost!“. Oslavy pokračovaly i během dneška. Ulice Prištiny byly zcela zaplněny jasajícím davem.
Podle tiskové agentury Kosovapress země už dokonce zná podobu vlajky a znaku nového státu, které budou poslanci schvalovat. Vlajka má na modrém pozadí zlatý obrys Kosova a nad ním šest bílých hvězd. Stejně vypadá i státní znak.
Nezávislost Kosova rozděluje svět
Ne všechny státy ale nezávislost Kosova vnímají pozitivně. Bělehrad s odtržením své provincie zásadně nesouhlasí a srbská vláda akt už předem označila za neplatný. Srbský premiér Vojislav Koštunica ihned po schválení nezávislosti kosovským parlamentem prohlásil, že Kosovo je „falešný stát“. Na stranu Srbska se přidalo i Rusko. Obě země argumentují tím, že vyhlášení nezávislosti neschválila Rada bezpečnosti OSN, a trvají na dalších jednáních. Rusko navíc pohrozilo, že po vyhlášení své nezávislosti může změnit svoji politiku k separatistickým oblastem Gruzie - Abcházii a Jižní Osetii.
Nezávislost Kosova naopak podporují Spojené státy a částečně i Evropská unie, která nechá rozhodnutí o uznání nezávislosti na jednotlivých členských státech. I mezi nimi jsou totiž země, kterým se představa nezávislého Kosova nelíbí - Kypr, Rumunsko, Řecko, Španělsko a Slovensko. Uznání už dříve slíbily Francie, Velká Británie, Německo nebo Itálie. Česká republika rozhodne o uznání nezávislosti Kosova v souladu s většinovým názorem států EU. Rozhodnutí by mělo padnout na pondělní schůzce ministrů zahraničních věcí v Bruselu.
Kosovo bude už čtvrtou zemí, která po roce 2000 vyhlásí nezávislost. Připojí se tak k Východnímu Timoru, který získal nezávislost na Indonésii v roce 2002, a dvěma bývalým jugoslávským republikám - Černé Hoře a Srbsku. Ty se od Jugoslávie odpojily v roce 2006.
Kosovo, provincie, v níž většinu obyvatel tvoří etničtí Albánci, bylo neklidné už v 80. letech. Poté, co mu Bělehrad začal upírat autonomní práva, tu vypukly protesty. V březnu až červnu roku 1999 kvůli eskalaci násilí v Kosovu NATO letecky zaútočilo na srbské cíle. Provincie byla poté svěřena pod mezinárodní dohled. V posledních dvou letech vedli zástupci kosovských Albánců a Srbů bezvýsledná jednání.
