Priština - Kosovo formálně získá plnou nezávislost. Svou činnost totiž dnes ukončí mezinárodní úřad ISG pověřený dohledem nad chodem balkánského státu. Jednotky KFOR a mise EULEX, která dohlíží nad reformami justice, ale v zemi zůstávají. Dřívější srbská provincie vyhlásila nezávislost na Bělehradu v roce 2008. Existenci Kosova od té doby uznalo zhruba 90 států. Ostře proti se staví Srbsko, které Kosovo stále pokládá za součást svého území.
Mezinárodní řídící skupina (ISG) pro tento nejmladší stát Evropy se 2. července dohodla na tom, že nad ním ukončí dohled. Vzdáleným cílem premiéra Hashima Thaçiho je vstup Kosova do NATO a do Evropské unie.
Srbsko se obává, že po skončení dohledu bude srbská menšina v Kosovu vystavena útlaku albánskou většinou. Vláda v Prištině, která doposud neměla na Srby obývaný sever vliv, je nyní podle Thaçiho chce integrovat do celokosovských struktur. Kosovo z asi 90 procent obývají etničtí Albánci.
Srbsko se ovšem se ztrátou své někdejší provincie do dneška nedokáže smířit. Mezi odpůrce kosovské nezávislosti nadále patří například Rusko i pět členů EU, kterými jsou Slovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko. I když Kosovo získalo plnou nezávislost, zůstanou v zemi zahraniční experti jako poradci vlády v Prištině a mise OSN. Kromě nich bude na bezpečnost v zemi dále dohlížet 6000 vojáků z mezinárodních jednotek KFOR a v zemi také budou členové policejní a justiční mise Evropské unie (EULEX). Kosovo stále ještě nemá vlastní armádu.
Plná svrchovanost Kosova je podle Bělehradu historický omyl
Za „historický a tragický omyl“ označil člen srbské vlády rozpuštění ISG, které znamená uznání plné svrchovanosti této bývalé srbské provincie. Srbský premiér Ivica Dačić opět zdůraznil, že Srbsko samostatnost Kosova neuzná, „ať je jeho nezávislost pod dozorem, nebo bez dozoru“. Stabilizace vztahů s Kosovem je přitom hlavní podmínkou pro to, aby Srbsko, které letos v březnu získalo status kandidáta členství v EU, mohlo zahájit přístupové rozhovory s unií.
„Pokud s ukončením kontrolované nezávislosti mezinárodní společenství nechá institucím v Prištině pravomoc rozhodovat samostatně o životech Srbů a dalších nealbánských národností, bude to znamenat historický a tragický omyl,“ řekl ředitel úřadu pro Kosovo Aleksandar Vulin. „Srbové nemohou čekat nic dobrého,“ zdůraznil a dodal, že takové rozhodnutí „nevzbuzuje důvěru a naději“. V komuniké jeho úřad vyzval „mezinárodní společenství, aby neomezovalo svoji přítomnost v Kosovu a nedovolilo pokračování násilností proti Srbům“.
ISG, která sdružuje země podporující nezávislost Kosova, mezi nimi USA, několik států EU a Turecko, dohlíží na vývoj v Kosovu od jeho nezávislosti v roce 2008. Jejím hlavním úkolem bylo dohlížet na činnost kosovských úřadů tak, jak to předpokládal mírový plán bývalého finského prezidenta a někdejšího zmocněnce OSN pro Kosovo Marttiho Ahtisaariho. Vláda v Prištině musela doposud například počítat s tím, že její rozhodnutí může pozměnit příslušný mezinárodní úřad. Ahtisaariho plán postupného přechodu k nezávislosti se kvůli odporu Bělehradu nepodařilo realizovat na severu Kosova, kde žije srbská menšina tvořící asi deset procent z 1,8 milionu kosovských obyvatel.
