Kosmonauti letěli od ISS na Zem po paměti

Moskva - Středeční přistání tříčlenné posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) provázely poruchy. Svěřil se s tím jeden z kosmonautů Pavel Vinogradov, který spolu se svým ruským kolegou Alexandrem Misurkinem a americkým astronautem Chrissem Cassidym se Sojuzem TMA-08M přistál v kazašské stepi. „Přistávali jsme fakticky naslepo,“ popsal zážitek Vinogradov.

„Měli jsme problémy. Po oddělení od ISS zmizely z jakéhosi důvodu všechny údaje, z nichž jsme zjišťovali stav palubních systémů. Když jsme se od ISS oddělili, letěli jsme vlastně po paměti,“ dodal kosmonaut. Posádka prý neznala výšku, v jaké se nachází, a informace o své poloze dostávala pouze rádiovým spojením se záchrannými letadly, která přistání monitorovala. Samotný přistávací manévr ale proběhl hladce.

Rusové jakékoliv pochybení odmítají

Vedení ruské kosmické agentury veškeré Vinogradovovy stížnosti popřelo. Podle šéfa Roskosmosu Vladimira Popovkina k žádným poruchám během přistávání nedošlo. Panel s daty prý vypnuli dispečeři řídící let záměrně. „V programu se data překrývala. Aby z toho nebyl zmatek, zobrazování parametrů letu jsme vypnuli. O problému jsme věděli už dřív,“ řekl Popovkin. Kosmonauti sice nevěděli, kudy letí, podle jiných parametrů se ale mohli ujistit, že přistání probíhá normálně, dodal.

Výstup do volného prostoru na stanici ISS
Zdroj: ČT24

Vinogradov byl s Misurkinem a Cassidym na ISS od března a během jejich pobytu na stanici došlo k několika poměrně vážným incidentům. V květnu byl v americké sekci zaznamenán únik čpavku, kvůli čemuž museli Američané Thomas Marshburn a Cassidy vystoupit ven a vyměnit čerpadlo.

V červenci se italský kosmonaut Luca Parmitano málem utopil, když mu při práci vně komplexu začala do skafandru prosakovat voda. V srpnu se pak musel vydat do otevřeného kosmu Misurkin s kolegou Fjodorem Jurčichinem kvůli problému s anténou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 27 mminutami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 2 hhodinami

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 2 hhodinami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 2 hhodinami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 3 hhodinami
Načítání...