Kongres v režii republikánů jde do práce: První obětí měl být nezávislý úřad dohlížející na etiku

Nahrávám video
Řezníček: Demokraté podrobí Trumpovy lidi nepříjemnému „grilování“
Zdroj: ČT24

Poprvé od voleb se v novém složení schází americký Kongres. Obě komory mají pod kontrolou republikáni, kteří za pár dnů potvrdí Donalda Trumpa v prezidentské funkci a následně schválí nové ministry. Očekává se také, že postupně omezí Obamovu zdravotní reformu a projednají nové protiruské sankce. Hned na úvod se republikáni rozhodli oslabit nezávislý Úřad kongresové etiky. Pod tlakem kritiky ale později od tohoto návrhu ustoupili.

Americký Kongres se poprvé sešel v novém složení. Ve Sněmovně reprezentantů i Senátu mají většinu Trumpovi republikáni. Ještě před oficiální první schůzí republikáni ze Sněmovny reprezentantů odhlasovali za zavřenými dveřmi oslabení etického hlídacího psa, který má kontrolovat jejich chování.

Kongresmani ale nakonec od návrhu ustoupili. „Lidé si tohle na úvod nepřejí,“ citovala agentura AP poslance Toma Cola. O tom, že republikáni se nakonec myšlenky oslabit úřad pro etiku vzdali, informoval i úřad předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana. Sám Ryan požadoval, aby připravovaná kontrola úřadu nijak nezasahovala do případů a do vyšetřování. 

Poměr sil mezi republikány a demokraty v Kongresu

  • Senát: 52:48
  • Sněmovna reprezentantů: 241:194

Navrhované změny týkající se úřadu vyvolaly protesty Demokratické strany i dozorčích organizací. Budoucí republikánský prezident Donald Trump na Twitteru neskrýval nad krokem sněmovních republikánů údiv, zaměřit by se podle něj měli spíše na daňovou reformu. „Zaměřte se na daňovou reformu, zdravotní péči a na řadu dalších věcí, které jsou o tolik důležitější,“ napsal Trump s tím, že Kongres má před sebou plno práce. 

Republikáni sice nemají nad 60 senátorů, což by jim umožnilo přehlasovat veto prezidenta, nicméně prezident je Donald Trump, takže teoreticky je to jejich prezident. Není ale jasné, jestli budou republikáni v Kongresu úplně spokojení se vším, s čím Trump přijde.
Tomáš Klvaňa
komentátor a publicista

Úřad pro etiku si prý moc dovoloval

Úřad vznikl v roce 2008 po řadě korupčních skandálů a některým republikánům se nelíbilo, že se v posledních letech příliš ochotně vrhá na prošetřování stížností podaných různými stranickými skupinami zvenčí.

„Jde o externí těleso, i když nominované Kongresem, které zvenčí kontroluje zákonodárný sbor. To se některým lidem, kteří interpretují ústavu striktněji, nelíbí. Chtějí, aby se to odehrávalo na půdě Sněmovny reprezentantů a Senátu,“ podotkl publicista Tomáš Klvaňa.

Podle nových pravidel měl úřad pro etiku spadat pod kontrolu poslaneckého výboru pro etiku a přejmenoval by se na úřad pro revizi stížností. Veškeré záležitosti týkající se možného porušení trestního práva by tak nově musel posuzovat výbor pro etiku, než by byly po odhlasování výborem postoupeny příslušným orgánům, například policii. Konečné rozhodnutí by tak bylo na poslancích.

Připoutejte se, prázdniny končí, vzkazuje Pence

Miliardář Trump vystřídá v úřadu demokrata Baracka Obamu už 20. ledna. První týdny budou mít zákonodárci hektické, avizoval dopředu Trump. „Řekl jsem svým bývalým kolegům, aby se připoutali, prázdniny skončily. Chystáme se dát do pohybu agendu, která se týká obnovy armády, oživení hospodářství a také toho, aby se Amerika opět stala velikou,“ konstatoval nový viceprezident Mike Pence.

Hned po prezidentské přísaze začnou senátoři posuzovat jeho ministerské nominace. Problémy se neočekávají, ačkoli demokraté chtějí schvalovací proces protáhnout. „Demokraté se stali oběťmi své vlastní pasti. V době, kdy ovládali Senát, totiž schválili zákon, podle něhož stačí k potvrzení nominovaných lidí jen 51 senátorů, tedy prostá většina. Je vysoce pravděpodobné, že lidé navržení Trumpem budou schváleni,“ podotkl zpravodaj ČT Martin Řezníček.

Nový Kongres má před sebou jedny z nejkonzervativnějších návrhů zákonů za poslední dekády. Republikáni spoléhají na to, že v ad hoc záležitostech se budou moci spolehnout na spolupráci s některými demokraty, kterým hrozí za dva roky nezvolení ve státech, kde nyní vyhrál Trump.
Martin Řezníček

Několik členů Republikánské strany ale vyslovilo pochyby o nominaci šéfa ropné společnosti ExxonMobil Rexe Tillersona na post ministra zahraničí. Důvodem jsou jeho vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina a také nejasnosti, jak se vypořádá s bezpočtem diplomatických problémů, které postavily USA a Rusko proti sobě. Příkladem je situace v Sýrii nebo na Ukrajině či přístup k Íránu.

Nad zdravotní reformou se smráká

Republikáni už udělali první krok v záměru odvolat zdravotní reformu dosluhujícího demokratického prezidenta Baracka Obamy. Republikánský senátor Mike Enzi představil rezoluci, která zrušení reformy známé jako Obamacare předpokládá.

Sami republikáni si jsou ale vědomi, že celý proces může trvat měsíce a příprava náhrady zdravotního pojištění pak roky. Úplné zrušení reformy je všeobecně považováno za běh na dlouhou trať, protože republikáni i přes nadvládu v Senátu nemají dostatek hlasů na to, aby obešli případné obstrukce demokratických senátorů.

Očekává se tedy, že republikáni nejdříve omezí peníze pro Obamacare z federálního rozpočtu, na což jim stačí prostá většina, uvedla agentura Reuters.

Ve středu přijde do Kongresu končící prezident Obama, který bude lobbovat za to, aby zákonodárci reformu nerušili, případně alespoň nedělali radikální změny. „Je nečekané a bezprecedentní, aby prezident tři týdny před koncem svého mandátu šel obhajovat jeden ze svých největších počinů na domácí politické scéně,“ poznamenal Řezníček.

Zatímco obhájci reformy tvrdí, že zajistila dostupnou zdravotní péči milionům dosud nepojištěných Američanů, podle kritiků zdražila pojistky a pokřivila trh a je příliš nákladná. 

Změní se přístup k životnímu prostředí, byznysu, ale i daně

Demokraté pravděpodobně podpoří Trumpa a republikány v investicích do infrastruktury, těžko lze ale očekávat, že by podpořili zrušení Obamovy reformy zdravotnictví.
Tomáš Klvaňa
publicista

Zákonodárci pravděpodobně zruší i některé Obamovy regulace týkající se ochrany životního prostředí. Trump totiž tvrdí, že klimatické změny jsou pouze výmyslem Číny, která chce zlepšit své postavení oslabením USA.

„Je tu regulace, která se týká finančních trhů po velké finanční hospodářské krizi v roce 2008/2009, kdy republikáni chtějí uvolnit ruce byznysu a ekonomice. Mají zato, že Obama a jeho vláda ruce příliš svázali. Jsou tu i daňové otázky a řada dalších věcí, které jsou připravené ke změnám,“ uvedl Řezníček.

Republikáni mají pečlivě připravené návrhy zákonů

„Kongres je velice zajímavým úkazem. Nejde jen o dvě komory, které jsou si rovné, ale zároveň tu jde o čtyři různé skupiny – demokrati v Senátu a ve Sněmovně je trochu něco jiného. Stejně tak republikáni v obou komorách jsou různé skupiny. Aby tedy zákon prošel, musí získat podporu vysokého počtu (zákonodárců),“ upozornil zpravodaj ČT.

„Ve prospěch Trumpa hraje fakt, že republikáni si šest let připravovali zákony, které schvalovali a Senát je vracel, zazdil nebo je pak vetoval Obama. Takže je mají velmi podrobně připravené. A čekají na to, aby je mohli začít prosazovat,“ pokračoval Řezníček.

Zákonodárci budou jednat třeba i o kybernetických útocích na ústředí Demokratické strany během prezidentské kampaně. Obama z nich viní Rusko. Jeho administrativa nechala před pár dny v odvetě vypovědět 35 ruských diplomatů a uzavřít dvě ruská pracoviště ve státech New York a Maryland.

Zatímco vlivní republikáni souhlasí s tvrdým postupem proti Moskvě včetně nových sankcí, Trump chce vztahy s Ruskem zlepšit. Budoucí americký prezident nepovažuje podíl Ruska na aktivitách hackerů za prokázaný. Samotná Moskva obvinění z kyberútoků i vměšování do voleb popírá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump souhlasí s jednáním. Další země zvažují údery na Írán

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Operace podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá. Údery na Írán zvažují také Francie, Británie a Německo.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Íránská střela zničila izraelský kryt s lidmi. Mrtví jsou i v SAE

Íránské rakety a drony v neděli opět směřovaly na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje asi o padesáti dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem byly i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Štáb ČT natáčel v podzemní porodnici v Ruskem terorizovaném Chersonu

Ukrajinské úřady rozšířily v ostřelovaném Chersonu povinnou evakuaci rodin s dětmi. V červené zóně jsou i některé nemocnice a prenatální centrum. V únoru se tam narodilo už dvanáct dětí. Celá porodnice teď funguje v podzemí, horní patra budovy jsou opakovaně terčem Rusů. Pacientky jsou však odhodlané ve svém domovském městě zůstat, přestože jejich těhotenství jsou teď kvůli stálému stresu riziková. Chersonské úřady počítají, že na město za týden zaútočí přes 250 dronů. Na místě natáčel štáb ČT.
před 3 hhodinami

Nejméně 23 lidí zemřelo v Pákistánu. Dav vpadl na konzulát USA v Karáčí

Nejméně 23 lidí bylo zabito při nepokojích v Pákistánu, sdělila agentura Reuters. Veřejnost rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Desítky osob utrpěly zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami, někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Protesty probíhaly i v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské úřady hlásí 165 obětí po úderu na školu. USA zprávy prověřují

Íránský prokurátor, jehož citovala státní agentura IRNA, sdělil, že počet obětí útoku na dívčí základní školu na jihu Íránu vzrostl dle tamních úřadů na 165 a nejméně 96 lidí utrpělo zranění. Dosavadní informace uváděly 108 mrtvých. Izraelská armáda si podle íránské agentury není vědoma žádných úderů v této oblasti. Americká armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
před 4 hhodinami

Údery Izraele a USA zabily desítky íránských představitelů

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu v neděli zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil, tvrdí íránská média. Americký prezident Donald Trump řekl, že údery zabily 48 vysokých íránských představitelů. Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu započaté v sobotu byli zabiti v akci také tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Satelitní snímky ukazují následky úderů na Blízkém východě

Izrael pokračuje v rozsáhlém útoku na Írán, který společně s USA zahájil v sobotu. Teherán v reakci spustil protiútok na Tel Aviv a další země v regionu, ve kterých se nachází americké základny. Podívejte se na satelitní snímky z vybraných zasažených míst.
před 7 hhodinami
Načítání...