Kongres v režii republikánů jde do práce: První obětí měl být nezávislý úřad dohlížející na etiku

10 minut
Řezníček: Demokraté podrobí Trumpovy lidi nepříjemnému „grilování“
Zdroj: ČT24

Poprvé od voleb se v novém složení schází americký Kongres. Obě komory mají pod kontrolou republikáni, kteří za pár dnů potvrdí Donalda Trumpa v prezidentské funkci a následně schválí nové ministry. Očekává se také, že postupně omezí Obamovu zdravotní reformu a projednají nové protiruské sankce. Hned na úvod se republikáni rozhodli oslabit nezávislý Úřad kongresové etiky. Pod tlakem kritiky ale později od tohoto návrhu ustoupili.

Americký Kongres se poprvé sešel v novém složení. Ve Sněmovně reprezentantů i Senátu mají většinu Trumpovi republikáni. Ještě před oficiální první schůzí republikáni ze Sněmovny reprezentantů odhlasovali za zavřenými dveřmi oslabení etického hlídacího psa, který má kontrolovat jejich chování.

Kongresmani ale nakonec od návrhu ustoupili. „Lidé si tohle na úvod nepřejí,“ citovala agentura AP poslance Toma Cola. O tom, že republikáni se nakonec myšlenky oslabit úřad pro etiku vzdali, informoval i úřad předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana. Sám Ryan požadoval, aby připravovaná kontrola úřadu nijak nezasahovala do případů a do vyšetřování. 

Poměr sil mezi republikány a demokraty v Kongresu

  • Senát: 52:48
  • Sněmovna reprezentantů: 241:194

Navrhované změny týkající se úřadu vyvolaly protesty Demokratické strany i dozorčích organizací. Budoucí republikánský prezident Donald Trump na Twitteru neskrýval nad krokem sněmovních republikánů údiv, zaměřit by se podle něj měli spíše na daňovou reformu. „Zaměřte se na daňovou reformu, zdravotní péči a na řadu dalších věcí, které jsou o tolik důležitější,“ napsal Trump s tím, že Kongres má před sebou plno práce. 

Republikáni sice nemají nad 60 senátorů, což by jim umožnilo přehlasovat veto prezidenta, nicméně prezident je Donald Trump, takže teoreticky je to jejich prezident. Není ale jasné, jestli budou republikáni v Kongresu úplně spokojení se vším, s čím Trump přijde.
Tomáš Klvaňa
komentátor a publicista

Úřad pro etiku si prý moc dovoloval

Úřad vznikl v roce 2008 po řadě korupčních skandálů a některým republikánům se nelíbilo, že se v posledních letech příliš ochotně vrhá na prošetřování stížností podaných různými stranickými skupinami zvenčí.

„Jde o externí těleso, i když nominované Kongresem, které zvenčí kontroluje zákonodárný sbor. To se některým lidem, kteří interpretují ústavu striktněji, nelíbí. Chtějí, aby se to odehrávalo na půdě Sněmovny reprezentantů a Senátu,“ podotkl publicista Tomáš Klvaňa.

Podle nových pravidel měl úřad pro etiku spadat pod kontrolu poslaneckého výboru pro etiku a přejmenoval by se na úřad pro revizi stížností. Veškeré záležitosti týkající se možného porušení trestního práva by tak nově musel posuzovat výbor pro etiku, než by byly po odhlasování výborem postoupeny příslušným orgánům, například policii. Konečné rozhodnutí by tak bylo na poslancích.

Připoutejte se, prázdniny končí, vzkazuje Pence

Miliardář Trump vystřídá v úřadu demokrata Baracka Obamu už 20. ledna. První týdny budou mít zákonodárci hektické, avizoval dopředu Trump. „Řekl jsem svým bývalým kolegům, aby se připoutali, prázdniny skončily. Chystáme se dát do pohybu agendu, která se týká obnovy armády, oživení hospodářství a také toho, aby se Amerika opět stala velikou,“ konstatoval nový viceprezident Mike Pence.

Hned po prezidentské přísaze začnou senátoři posuzovat jeho ministerské nominace. Problémy se neočekávají, ačkoli demokraté chtějí schvalovací proces protáhnout. „Demokraté se stali oběťmi své vlastní pasti. V době, kdy ovládali Senát, totiž schválili zákon, podle něhož stačí k potvrzení nominovaných lidí jen 51 senátorů, tedy prostá většina. Je vysoce pravděpodobné, že lidé navržení Trumpem budou schváleni,“ podotkl zpravodaj ČT Martin Řezníček.

Nový Kongres má před sebou jedny z nejkonzervativnějších návrhů zákonů za poslední dekády. Republikáni spoléhají na to, že v ad hoc záležitostech se budou moci spolehnout na spolupráci s některými demokraty, kterým hrozí za dva roky nezvolení ve státech, kde nyní vyhrál Trump.
Martin Řezníček

Několik členů Republikánské strany ale vyslovilo pochyby o nominaci šéfa ropné společnosti ExxonMobil Rexe Tillersona na post ministra zahraničí. Důvodem jsou jeho vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina a také nejasnosti, jak se vypořádá s bezpočtem diplomatických problémů, které postavily USA a Rusko proti sobě. Příkladem je situace v Sýrii nebo na Ukrajině či přístup k Íránu.

Nad zdravotní reformou se smráká

Republikáni už udělali první krok v záměru odvolat zdravotní reformu dosluhujícího demokratického prezidenta Baracka Obamy. Republikánský senátor Mike Enzi představil rezoluci, která zrušení reformy známé jako Obamacare předpokládá.

Sami republikáni si jsou ale vědomi, že celý proces může trvat měsíce a příprava náhrady zdravotního pojištění pak roky. Úplné zrušení reformy je všeobecně považováno za běh na dlouhou trať, protože republikáni i přes nadvládu v Senátu nemají dostatek hlasů na to, aby obešli případné obstrukce demokratických senátorů.

Očekává se tedy, že republikáni nejdříve omezí peníze pro Obamacare z federálního rozpočtu, na což jim stačí prostá většina, uvedla agentura Reuters.

Ve středu přijde do Kongresu končící prezident Obama, který bude lobbovat za to, aby zákonodárci reformu nerušili, případně alespoň nedělali radikální změny. „Je nečekané a bezprecedentní, aby prezident tři týdny před koncem svého mandátu šel obhajovat jeden ze svých největších počinů na domácí politické scéně,“ poznamenal Řezníček.

Zatímco obhájci reformy tvrdí, že zajistila dostupnou zdravotní péči milionům dosud nepojištěných Američanů, podle kritiků zdražila pojistky a pokřivila trh a je příliš nákladná. 

Změní se přístup k životnímu prostředí, byznysu, ale i daně

Demokraté pravděpodobně podpoří Trumpa a republikány v investicích do infrastruktury, těžko lze ale očekávat, že by podpořili zrušení Obamovy reformy zdravotnictví.
Tomáš Klvaňa
publicista

Zákonodárci pravděpodobně zruší i některé Obamovy regulace týkající se ochrany životního prostředí. Trump totiž tvrdí, že klimatické změny jsou pouze výmyslem Číny, která chce zlepšit své postavení oslabením USA.

„Je tu regulace, která se týká finančních trhů po velké finanční hospodářské krizi v roce 2008/2009, kdy republikáni chtějí uvolnit ruce byznysu a ekonomice. Mají zato, že Obama a jeho vláda ruce příliš svázali. Jsou tu i daňové otázky a řada dalších věcí, které jsou připravené ke změnám,“ uvedl Řezníček.

Republikáni mají pečlivě připravené návrhy zákonů

„Kongres je velice zajímavým úkazem. Nejde jen o dvě komory, které jsou si rovné, ale zároveň tu jde o čtyři různé skupiny – demokrati v Senátu a ve Sněmovně je trochu něco jiného. Stejně tak republikáni v obou komorách jsou různé skupiny. Aby tedy zákon prošel, musí získat podporu vysokého počtu (zákonodárců),“ upozornil zpravodaj ČT.

„Ve prospěch Trumpa hraje fakt, že republikáni si šest let připravovali zákony, které schvalovali a Senát je vracel, zazdil nebo je pak vetoval Obama. Takže je mají velmi podrobně připravené. A čekají na to, aby je mohli začít prosazovat,“ pokračoval Řezníček.

Zákonodárci budou jednat třeba i o kybernetických útocích na ústředí Demokratické strany během prezidentské kampaně. Obama z nich viní Rusko. Jeho administrativa nechala před pár dny v odvetě vypovědět 35 ruských diplomatů a uzavřít dvě ruská pracoviště ve státech New York a Maryland.

Zatímco vlivní republikáni souhlasí s tvrdým postupem proti Moskvě včetně nových sankcí, Trump chce vztahy s Ruskem zlepšit. Budoucí americký prezident nepovažuje podíl Ruska na aktivitách hackerů za prokázaný. Samotná Moskva obvinění z kyberútoků i vměšování do voleb popírá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...