Americký Kongres schválil dočasný návrh rozpočtu, který zajišťuje financování federální vlády do 3. prosince. Opatření ještě čeká na podpis prezidenta Joea Bidena. Zákonodárcům se tak podařilo předejít tomu, aby federálním agenturám došly prostředky na jejich běžnou činnost, což by se jinak stalo s půlnocí místního času (pátek 06:00 SELČ). Kongres se zároveň zabývá masivními investičními balíky, které jsou stěžejní součástí agendy prezidenta Joea Bidena.
Kongres USA schválil dočasný rozpočet, který zajistí financování federální vlády
Návrh kromě prodloužení financování vlády zajišťuje rovněž pomoc pro oblasti silně zasažené letošní sezónou hurikánů, požáry a jinými přírodními katastrofami. Obsahuje rovněž opatření na pomoc uprchlíkům z Afghánistánu, jichž USA po stažení vojsk ze země přijaly desetitisíce.
Ve Spojených státech končí 30. září fiskální rok. Pokud by do 1. října nebyl schválen nový rozpočet, hrozil by takzvaný shutdown, tedy nucené uzavření těch federálních úřadů, které nejsou nezbytné pro provoz státu.
Uzavřela by se třeba federálně spravovaná muzea či národní parky, podle BBC by se mohlo zpomalit také vydávání víz a cestovních pasů. Někteří federální zaměstnanci by v takovém případě museli jít na nucenou dovolenou, podle BBC by se to mohlo výrazně dotknout i lidí ve zdravotnictví.
V případě, že neexistuje shoda na novém rozpočtu, může se Kongres shutdownu dočasně vyhnout schválením právě takzvané continuing resolution, tedy dočasného prodloužení stávajícího vládního rozpočtu. Toto přechodné řešení skončí, jakmile se podaří schválit nový regulérní rozpočet.
Republikánům vadí návrh na pozastavení dluhového stropu
Návrh, který prodlužuje platnost vládního rozpočtu do 3. prosince, už díky hlasům demokratické většiny prošel dříve Sněmovnou reprezentantů. V Senátu, kde je poměr sil 50 na 50, jej ale v úterý republikáni zablokovali. Senátoři hlasovali v poměru 50 ku 48 proti jeho přijetí, přičemž pro schválení bylo zapotřebí šedesát hlasů.
Demokraté totiž dočasný vládní rozpočet spojili s návrhem pozastavit do prosince 2022 platnost federálního „dluhového stropu“, s čímž republikáni nesouhlasí. Snaha odstranit limit na zadlužování státu přitom reaguje na předpověď ministerstva financí, že Spojené státy přestanou být kolem 18. října schopny splácet své dluhy, které nabobtnaly v důsledku výdajů spojených s pandemií.
Limit dluhu omezuje množství peněz, které si vláda může půjčit. Zvýšení limitu pro zadlužení má umožnit právě splácení již existujících dluhů, nikoliv financování nových výdajů. V minulosti bylo zvyšování limitu zpravidla rutinní záležitostí, od roku 1960 byl dluhový limit zvýšen či zrušen téměř osmdesátkrát. Za vlády prezidenta Donalda Trumpa byl zrušen třikrát.
Podobně i takzvaných shutdownů zažily USA už celou řadu, ten poslední na přelomu let 2018 a 2019 trval 35 dní, připomněl amerikanista Jiří Pondělíček s tím, že v nynější situaci nejde jen o dočasné pozastavení činnosti vlády, které je z minulosti poměrně běžné.
„Ale jde o to, že kdyby vláda Spojených států amerických přestala být schopná splácet úroky z dluhů a došlo by de facto k bankrotu, tak to by bylo skutečné novum v amerických dějinách a ekonomické následky by podle všech předpovědí byly opravdu hrozivé.“
Schumer: Shutdown nedopustíme
Demokraté nejprve spojovali hlasování o prodloužení federálního rozpočtu s hlasováním o dluhovém limitu, s tím však hlasitě nesouhlasili republikáni. Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer nakonec v Senátu předložil prodloužení federálního financování samostatně a řada republikánů tento návrh podpořila. Schumer už ve čtvrtek slíbil, že demokraté nedopustí, aby výpadek federálních úřadů nastal.
O rozpočtovém zákoně následně hlasovala Sněmovna reprezentantů, která jej podle očekávání schválila pohodlnou většinou. Zpravodaj ČT v USA David Miřejovský připomněl, že pro řadu lidí by jinak shoutdown - tedy to, že by nedostali výplatu, mohlo být až likvidační, podobně jako tomu bylo v případě let 2018 a 2019.
„Mnoho lidí ve Spojených státech žije od výplaty k výplatě a jakmile ji nedostanou v předem dohodnutý termín, tak mnozí nedokážou platit splátky hypoték, půjčky a nemají peníze na nákup základních potravin a na běžné životní výdaje,“ dodal zpravodaj.
Hlasování o investičních balíčcích
Kromě rozpočtu řeší nyní Kongres i dva velké balíčky na podporu investic. Sněmovna reprezentantů by měla hlasovat o přijetí zákona, který počítá s investicemi v řádu bilionu dolarů (asi 21,7 bilionu korun) do infrastruktury a který už díky shodě demokratů a republikánů prošel minulý měsíc Senátem. Balík se týká výstavby a oprav mostů, železnic, dálnic nebo i rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu.
Dále je plánovaný i obří balíček v hodnotě 3,5 bilionu dolarů (téměř 76 bilionů korun), který zahrnuje investice do klimatických, vzdělávacích, zdravotnických a sociálních programů. S podobně vysokými státními výdaji však nesouhlasí dva demokratičtí senátoři Kyrsten Sinemaová a Joe Manchin, kteří mají vzhledem k rozložení sil v horní komoře Kongresu de facto právo veta. Obě opatření jsou přitom stěžejní součástí agendy prezidenta Joea Bidena.
Manchin při jednáních podle serveru Politico prohlašuje, že je ochoten zvednout ruku pro výdaje v maximální výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun). Někteří stoupenci levicovějšího křídla strany nicméně dříve požadovali investice dosahující až šesti bilionů dolarů (131,3 bilionu korun) a nynější návrh ve výši 3,5 bilionu už tak považují za kompromisní.
Biden a jeho poradci se podle zdrojů agentury Reuters nyní snaží zjistit, na jak vysokých výdajích by se demokratičtí zákonodárci mohli reálně dohodnout. Prezident kvůli vyjednáváním zrušil svou plánovanou cestu do Chicaga a s některými členy Kongresu vyjednával v Bílém domě, jeho snahy však zatím mnoho úspěchů nepřinesly.
„Republikáni říkají, že když tedy demokraté chtějí schválit tento rozsáhlý balíček ve výši tři a půl bilionu, a chtějí ho prosadit sami, tak ať k tomu prosadí i zvýšení dluhového stropu, ať přijmou odpovědnost za obojí zároveň,“ dodal Pondělíček.
„Problém je ten, že se hlasy obou stran podařilo odsouhlasit ten kompromisní infrastrukturní balíček ve výši jednoho bilionu. A republikáni teď vnímají trochu jako zradu to, že demokraté se nesmířili jenom s tím kompromisem, ale že se snaží takzvaně na sílu protlačit to všechno, co chtěli předtím,“ uzavřel Pondělíček.
Zároveň podle něj není jisté, že v Senátu projde i menší z obou balíčků. Někteří konzervativnější nebo středovější demokratičtí senátoři říkají, že pro něj hlasovat nebudou a že je v určitých věcech příliš rozsáhlý.
Zpravodaj ČT v USA David Miřejovský uvedl, že navíc zmíněný balíček v hodnotě 3,5 bilionu dolarů zatím není legislativně připraven, a není tak možné o něm ani jednat. „Umírnění demokraté a prezident jsou uchyceni ve vlastní straně mezi dvěma mlýnskými kameny zleva a zprava,“ uvedl ve čtvrtek odpoledne Miřejovský.
Pro Bidena je toho v sázce hodně
Pro Bidena je toho přitom v sázce hodně. Jeho popularita mezi Američany rychle klesá, k čemuž přispělo chaotické stažení amerických vojáku z Afghánistánu, ekonomické těžkosti z posledních měsíců a pokračující obavy z šíření koronaviru. Bidenův ekonomický plán, který zahrnuje investice do zdravotnictví, vzdělávání, či boje proti klimatickým změnám, je vnímán jako klíčový prvek jeho prezidentství. Demokraté rovněž doufají, že jim veřejné investice pomohou zajistit vítězství v kongresových volbách plánovaných na příští rok.
Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve čtvrtek opakovaně prohlásila, že se hlasování o infrastrukturním balíku dohodnutém s republikány odehraje. Šéf demokratické většiny Steny Hoyer nicméně novinářům řekl, že si není jistý tím, zda balík dolní kongresovou komorou projde.
„Takhle funguje demokracie,“ řekla ve čtvrtek na tiskovém bríefingu mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „Vím, že se to zdá být cizí, jelikož jí tady v posledních pár letech příliš nebylo,“ dodala s odkazem na minulou administrativu republikána Donalda Trumpa. „Pracujeme na tom, abychom dnes (ve čtvrtek) večer to hlasování vyhráli. Ještě nám na to zbývá několik hodin,“ poznamenala.