Peking - Pět týdnů před oslavami 60. výročí založení Čínské lidové republiky, které připadá na 1. října, se v čínské metropoli Pekingu zostřila bezpečnostní opatření podobně jako při loňském pořádání olympijských her. Čínští experti očekávají případné ohrožení národních oslav „spíše zvnitřku než zvenku“. Čína se od loňského roku potýká s nepokoji v oblastech na východě země, kde žijí menšiny Tibeťanů a Ujgurů.
V ulicích Pekingu začalo hlídkovat navíc asi 7 000 policistů a příslušníků protiteroristických jednotek. Tisíce členů dobře vyzbrojené policie stráží především strategicky významná místa, jako jsou mosty, ulice či železnice. Bezpečnostní opatření se zvyšují také na železničních zastávkách či na citlivých místech, jako je například ústřední náměstí Tchien-an-men.
„Disidenti a různí aktivisté jsou zatýkáni, jsou v domácím vězení anebo vykazováni z velkých měst. V Pekingu se budou kontrolovat všechny příjezdové cesty,“ informoval zpravodaj ČT v Číně Tomáš Etzler. Bezpečnostní opatření tak budou velmi podobná těm, které čínské úřady zavedly loni před olympijskými hrami v Pekingu.
Taxikáři mají nařízeno hlásit podezřelé klienty a zaměstnanci benzinových stanic zase mají být obezřetní, pokud si někdo ze zákazníků budete kupovat benzin do kanistrů. V obytné části bude prý navíc mobilizováno až 800 000 dobrovolníků, kteří budou mít za úkol sledovat podezřelé cizince.
Šedesát let Čínské lidové republiky
1. října 1949 vyhlásil Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku. Po desetiletích bojů sjednocená Čína nastoupila tvrdou cestu budování socialismu, která podle odhadů stála až 70 miliónů obětí na životech.
KS Číny postupně ovládla veškeré dění a v rámci boje proti vnitřní kontrarevoluci zlikvidovala do roku 1952 přes dva milióny členů „zločineckých band, ilegálních organizací Kuomintangu a tajných feudálních společností“.
Mao Ce-tung nastolil vlastní kurs budování socialismu prosazováním principu třídního boje. Záludnou liberální kampaní „Ať rozkvete sto květů umění, ať spolu soutěží sto škol myšlení“ vyhlášenou v roce 1956, se zbavil půl milionu svých kritiků, které poslal do pracovních táborů.
Na 8. sjezdu strany v květnu 1958 schválil politiku Velkého skoku a zakládání lidových komun. Experiment způsobil v letech 1959-1961 hladomor, který nepřežilo až 40 miliónů lidí.
Velká kulturní proletářská revoluce (1966- 1976) zprvu za pomoci teroru maoistických Rudých gard a později armády rozvrátila politický systém ČLR. Politici „jdoucí kapitalistickou cestou“ byli odstraněni, přestaly fungovat volené orgány i společenské organizace. Rudé gardy připravily o život na půl miliónu lidí, některé prameny hovoří celkem o 20 miliónech obětí. Sto miliónů lidí bylo postiženo nepřímo.
Po Mao Ce-tungovi zaujal první místo v mocenské hierarchii Teng Siao-pching.
Ústava z roku 1982 udala pevný směr: socialismus, lidově demokratická diktatura, marxismus-leninismus a Mao Ce-tungovy ideje, vedoucí úloha KS Číny. Vyústěním této politiky bylo potření prodemokratických aktivistů v roce 1979 a masakr na pekingském náměstí Tchien-an-men v červnu 1989.
Třetím „rudým císařem“ se stal liberál Ťiang Ce-min, od roku 1989 generální tajemník ÚV KS Číny a od roku 1993 předseda ČLR. Za jeho vlády se pod správu Číny vrátil britský Hongkong a portugalské Macao.
V roce 2002 byl zvolen generálním tajemníkem ÚV KS Číny Chu Ťin-tchao.
- Mao Ce-tung autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1074/107358.jpg
- Vlajka Čínské lidové republiky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1074/107359.jpg
- Zásah čínské armády na Tchien-an-men autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/906/90545.jpg
