Kočner psal před vraždou novináře spolumajiteli Penty, že pracuje na „odstranění“

Spolumajitel finanční skupiny Penta Jaroslav Haščák odmítl informace slovenských médií, že zhruba měsíc před loňskou vraždou novináře Jána Kuciaka mu kontroverzní podnikatel Marian Kočner psal o přípravě likvidace nejmenované osoby. Právě Kočnera slovenská policie minulý týden obvinila z objednání Kuciakovy vraždy, už dříve byly v případu obviněny jiné čtyři osoby.

Kočner podle médií loni v lednu poslal Haščákovi krátkou SMS zprávu s vulgárním obsahem, ve které uvedl, že pracuje na odstranění „ču..ka“. List Denník N uvedl, že Haščák v odpovědi Kočnerovi odepsal „Řekneme si, když budeme spolu“. Podle televize Markíza je komunikace mezi oběma podnikateli zmíněna v usnesení o Kočnerově obvinění.

O tom, že za vraždou Kuciaka je Haščák, vypověděla i Alena Zsuzsová, která je obviněna z toho, že si vraždu objednala. Tvrdí, že Penta to na ni a Kočnera nastrčila a ona i Kočner jsou nevinní. Tato verze je ale v rozporu s dosud získanými důkazy, výpověď Zsuzsové proto policie považuje za nedůvěryhodnou.

S Pentou byl v kontaktu i Peter Tóth, který v případu vypovídal jako utajený svědek a byl velmi blízkým přítelem Kočnera. Po zatčení Zsuzsové však Tóth začal komunikovat s policií, neboť i jemu hrozilo zatčení. Bývalý novinář a příslušník Slovenské informační služby odevzdal vyšetřovatelům Kočnerovy i své mobily, ale i flash disky nebo auta.

Ve své výpovědi Tóth říká, že pro Kočnera sledoval novináře, Pentu však chrání. Ačkoliv přiznává, že pro ni dělal takzvaný trolling na internetu, říká, že za to nebral žádné peníze a v souvislosti s vraždou nebo sledováním novinářů ji nezmiňuje vůbec, píše Denník N.

Haščák komunikaci o vraždě vyloučil

Haščák zmíněnou SMS komunikaci s Kočnerem popřel. „Nikdy jsem s Marianem Kočnerem nekomunikoval, a to ani v náznacích, na téma fyzické likvidace jakékoliv osoby. Neměl jsem žádné povědomí o tom, že by Marian Kočner připravoval úkladnou vraždu,“ uvedl Haščák v prohlášení, které poskytl mluvčí Penty Martin Danko.

„Pan Haščák vylučuje na sto procent, že by někdy hovořil nebo jinak komunikoval s Kočnerem na téma Ján Kuciak. Uvedená zpráva, pokud je tedy pravdivá, nemá žádnou souvislost s aktivitami Kočnera kolem Jána Kuciaka,“ dodal mluvčí.

Spolumajitel Penty, která podniká v různých odvětvích na Slovensku i v České republice, v prohlášení také napsal, že autenticitu zmíněných SMS zpráv nemůže potvrdit a že ve svých záznamech žádnu takovou komunikaci nenašel. „S Marianem Kočnerem jsem měl sporadický vztah, setkávali jsme se nepravidelně, několikrát do roka. Nikdy jsme spolu nepodnikali,“ tvrdí Haščák.

„Vnímal jsem ho jako osobu, která se snaží získávat výhody a pozice z toho, že využívá informace a svou síť kontaktů. Byl známý také tím, že často různým lidem na trhu posílal zprávy. Byl to způsob, kterým se snažil udržovat kontakt. Jejich obsah však často býval bezvýznamný. Proto jsem takovou komunikaci měl tendenci ukončit tím, že si to řekneme, až když se nejblíže setkáme. Takto vnímám i ten obsah, který v těchto dnech citují média,“ dodal podnikatel. 

„Bez ohledu na použité výrazové prostředky mohu vyloučit, že by se (SMS komunikace) týkala fyzické likvidace osob či příprav úkladné vraždy, nebo páchání jiné trestné činnosti,“ tvrdí.

I proto prý neviděl důvod, aby šel po vraždě Jána Kuciaka na policii. „Protože jsem s Marianem Kočnerem taková témata nikdy neřešil, neviděl jsem mezi tragickými událostmi z února a osobou Kočnera žádnou spojitost a neměl jsem žádné informace či znalosti, které by mohly být nápomocné orgánům činným v trestním řízení,“ dodal Haščák.

Haščákovo jméno se objevilo v souvislosti s aférou Gorila

Jaroslav Haščák se dříve dostal do pozornosti slovenských médií v souvislosti s korupční aférou Gorila. Kauza vypukla na konci roku 2011, kdy na internet unikly dokumenty, které popisovaly, jak Penta v letech 2005 a 2006 za vlády tehdejšího premiéra Mikuláše Dzurindy uplácela vysoce postavené úředníky a politiky. Penta za to podle tisku získala vliv na privatizaci a na chod některých podniků.

Spis Gorila, který podle slovenských médií patrně vypracovala slovenská tajná služba SIS na základě odposlechů, zachycuje údajná setkání Haščáka s různými politiky v jednom bytě v Bratislavě. Podle dokumentu se tam dojednávaly nebo i přímo přebíraly úplatky.

Penta i více politiků obsah spisu zpochybňují. Loni v prosinci slovenská média informovala, že při domovních prohlídkách u Kočnera policie našla nahrávky týkající se aféry Gorila. Kočner je od loňského června ve vazbě v jiném případu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných devět lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných devět lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
04:51Aktualizovánopřed 50 mminutami

Polský Krakov nasadí holubům antikoncepci

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle tamních médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek. Cílem programu je zlepšení kondice holubů a omezení problémů spojovaných s jejich přemnožením, tedy nemocemi nebo potížemi s dostupností potravy.
před 1 hhodinou

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 2 hhodinami

Nejrozsáhlejší revize ústavy. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze na Ukrajinu, která v otevřené formě trvá už téměř čtyři roky. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neokupovaného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 6 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 9 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 11 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...