Donald Trump dává v těchto dnech dohromady podobu své budoucí administrativy. Podle Hynka Kmoníčka skládá tým složený z mnoha proudů a názorů. „A stejným způsobem si teprve staví svůj program, a to tak, že různě prioritizuje, pozměňuje, obměňuje, opracovává nebo dělá reálnější své vlastní předvolební sliby z kampaně,“ komentuje počínání nového šéfa Bílého domu budoucí český velvyslanec v USA.
Podle Kmoníčka bude z pohledu Česka a jeho národních zájmů nejdůležitější nominace Trumpova ministra zahraničí. „Pro nás bude klíčové, jak bude probíhat komunikace prezidenta, poradce pro národní bezpečnost, což bude Michael Flynn, a ministra zahraničí.“
„A kdo z nich bude vlastně ten, který bude rozhodovat o zahraničně-politických aktivitách, on je to teoreticky vždycky prezident, ale stále znovu připomínám stejný příklad - všichni si pamatují poradce pro národní bezpečnost jménem Henry Kissinger. Jen hluboce zakonspirovaní jedinci si vzpomenou, kdo byli jeho ministři zahraničí,“ připomněl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Zároveň se zmínil o tom, že lidé kolem Trumpa o něm často hovoří v tom smyslu, že bude něčím, co v americké politice kdysi představoval prezident Andrew Jackson. „ Čili v podstatě ten ekonomický drive, kde se všechno poměřuje americkým zájmem a ten americký zájem je do velké míry obchodní. A ono to je hezky vidět třeba i na tématech, které si pak Donald Trump vybírá,“ poznamenal Kmoníček.
„Je to prostě muž, který napsal umění dealu, takže vůbec nepřekvapí to, když se zničehonic objeví jeho snaha být usmiřovatelem izraelsko-palestinského napětí. Na to jsme všichni čekali, jestli skočí po dealu, který je nejtěžší, protože on je přece mistrem těch nejtěžších dealů, protože kdo dojedná neexistující mírový proces na Blízkém východě, dojedná už cokoliv včetně vývozu vody na Mars,“ řekl český diplomat.
Návrat do období sfér vlivu?
Kmoníček je toho názoru, že za Trumpa je možné předpokládat určité stažení Spojených států z pacifického prostoru (viz rozhodnutí dát sbohem obchodní dohodě v rámci Transpacifického partnerství) i evropsko-atlantického prostoru.
„Pro Evropu i Česko to znamená, že se dá očekávat tlak Trumpa na to, abychom nebyli ti takzvaní černí pasažéři v rámci vlastních bezpečnostních nároků, což v zásadě není špatně, protože nic jiného Evropu nedonutí k tomu, aby podnikla jinak dosti finanční náročná a intelektuálně bolestivá cvičení nutná pro vznik evropské armády nebo nějaké evropské kapacity, která by dokázala být v komunikaci s NATO a zároveň také plnit svoje finanční závazky v NATO,“ nechal se slyšet Kmoníček.
Podle jeho mínění se svět, v němž dominovaly USA (tzv. americký unipolární moment), rozpadá na multipolární svět nějakých pěti, šesti světových center. „ Každé z nich si bude okolo sebe vytvářet nějakou nárazníkovou zónu, a zájmem České republiky musí být, abychom zůstali součástí toho celku, kterým chceme být, to znamená západní Evropy, která bude jedním z těch multiregionálních center. A protože se vracíme vlastně do období sféry vlivu, je pro nás důležité, abychom byli ve sféře vlivu toho, koho chceme, a to je jednoznačně spojená Evropa,“ uzavřel Kmoníček.
