New York - Devadesáté narozeniny dnes slaví bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger, muž, bez jehož diplomacie si nelze představit americkou zahraniční politiku sedmdesátých let v období prezidentů Nixona a Forda. Henry Kissinger je rozporuplná postava, jeho přívrženci vyzdvihují jeho přínos k překonání některých zásadních konfliktů v mezinárodní politice. Odpůrci Kissingerovi předhazují například to, že v souladu s úmysly prezidenta Nixona nařídil tajné a plošné bombardování části Kambodže. Nikdo však nepopírá, že Kissinger byl nejen šikovným vyjednavačem, ale také vlivným teoretikem mezinárodních vztahů.
Devadesátiny dnes slaví otec politiky usmíření Henry Kissinger
Mnozí Kissingerovi vyčítají, že byl pragmatikem, který dával přednost udržování mezinárodní rovnováhy před dodržováním lidských práv. „Ministr zahraničí Spojených států musí být pragmatik,“ myslí si ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Martin Kovář. „Myslím si, že Kissinger měl velké pochopení pro lidská práva, ale vnitřní přesvědčení vysokého státního úředníka a vykonávání politiky ministra zahraničí spolu nemusí vždy souviset,“ dodal Kovář.
Henry Kissinger vstoupil do dějin svým prosazováním politiky détente, tedy uvolňování napětí mezi USA a Sovětským svazem a Čínou. Přispěl tak k uzavření dohod o omezení jaderného zbrojení mezi Washingtonem a Moskvou i k navazování vztahů s komunistickou Čínou, kterou se mu podařilo zapojit do mezinárodních institucí, aniž by Tchaj-wan ztratil svou nezávislost. „Uvolňování vztahů s Čínou ale svým způsobem narušovalo sovětsko-americkou rovnováhu, protože ze světa bipolárního vytvářelo sovětsko-americko-čínský trojúhelník,“ vysvětlil Kovář.
GALERIE
Henry Kissinger autor: Alfred Eisenstaedt, zdroj: ČT24
Kissinger proslul také svým diplomatickým úsilím na Blízkém východě a ve Vietnamu, za což mu byla dokonce udělena Nobelova cena míru. „Podíl Henryho Kissingera a Richarda Nixona na ukončení vietnamské války je naprosto zásadní a toto je a vždy bude hodnoceno pozitivně,“ uvedl Kovář.
Kissinger byl také prvním americkým ministrem zahraničí židovského původu, který se navíc narodil mimo území USA. Později proslul jako autor zajímavých knih o dějinách diplomacie, které vyšly s úspěchem i u nás.
Ve více než dvousetletých dějinách USA stáli v čele státního departmentu, tedy amerického ministerstva zahraničí, jen dvě osobnosti narozené v cizině. Byla to naše krajanka Madeleine Albrightová, rozená Korbelová, na přelomu tisíciletí a čtvrt století před ní Henry Kissinger, rodák z německého Fürthu.
Vedle mnoha zásluh je však nejednou Kissinger vystaven také kritice. Latinskoamerické státy dodnes žádají jeho svědectví u soudů, protože za jeho působení Spojené státy kryly vojenské diktatury na tomto kontinentu a zákroky tamějších státních policií. Ve střední Evropě je mu vyčítáno, že přehlížel zájmy malých a středních států a že jeho diplomacie byla až příliš poznamenaná pragmatismem a velmocenskými postoji.
Rozhovor s Martinem Kovářem (zdroj: ČT24)