Klaus ani Nečas na předání Nobelovy ceny EU nepřijedou

Brusel - Ani prezident Václav Klaus, ani premiér Petr Nečas (ODS) se nezúčastní předávání Nobelovy ceny za mír, kterou letos získala Evropská unie. Klaus už dříve řekl, že udělení ceny byrokratické instituci je tragický omyl. Nečas neúčast zdůvodnil pracovním vytížením. Česko tak bude reprezentovat velvyslanec, což kritizuje opozice.

Právě prezident a premiér pozvánky za Česko dostali. Mluvčí Hradu Radim Ochvat potvrdil, že Klaus na ceremoniál nepřijede. „Předseda vlády Petr Nečas omluvil svoji neúčast na ceremoniálu z důvodu předem naplánovaných pracovních povinností,“ doplnil mluvčí vlády Michal Schuster. „Vidím v tom neschopnost poučit se z historie… Právě pro stát, jako je ČR, má mír, kooperace, spolupráce a vzájemný obchod životní význam. Žádná z těch menších zemí tam nebude chybět,“ kritizoval neúčast českých státníků místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. „Nejet tam mi připadá trapné“ přisadil si i šéf KSČM Vojtěch Filip.

Kromě Česka bude na ceremoniálu chybět i dalších pět států EU. Ředitel Nobelova institutu Geir Lundestad to v pátek sdělil severu EUobserver. Cena bude předána 10. prosince třem nejvyšším představitelům EU, prezidentovi Hermanu Van Rompuyovi, předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi a předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi. Předání ceny odvysílá ČT24 v přímém přenosu.

Lundestad řekl, že na ceremonii přijedou státníci z 18 zemí, mezi nimiž jsou velké státy jako Francie, Německo, Itálie, Polsko a Španělsko. Neúčast už prý potvrdilo šest zemí, kromě ČR také Británie a Švédsko. V případě Švédska jde prý ale jenom o vytížený program premiéra Frederika Reinfeldta. Důvodem neúčasti Británie a Česka je dle EUobserveru euroskepse premiéra Davida Camerona a prezidenta Václava Klause. Lundestad odmítl spekulovat, zda jde o bojkot. „Je na nich, aby vysvětlili, proč nepřijedou,“ řekl. 

Václav Klaus
Zdroj: ČT24/ISIFA

Klaus k udělení ceny v říjnu řekl, že jde o tragický omyl a že si nejprve myslel, že je to novinářská kachna. „Dávat to instituci, navíc v tomto případě byrokratické instituci, to je prázdné vyznamenání. Já nevím, jestli se vůbec někdo odváží to převzít. Takže tudy asi cesta k udělování Nobelových cen nevede,“ uvedl Klaus. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg nicméně považuje ocenění za naprosto správné rozhodnutí. Podotkl ale, že osobně by byl šťastnější, kdyby cenu za své zásluhy dostala nějaká osobnost. Barroso pak udělení ceny komentoval slovy, že je to pocta pro všechny Evropany. 

Debaty o lauerátovi neutichají

O výběru EU jako laureáta ceny se po vyhlášení hojně debatovalo a znovu se tak děje před předáním. Ke kritikům se připojila trojice nositelů ceny, jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, argentinský sochař a pacifista Adolfo Pérez Esquivel a irská mírová aktivistka Mairead Maguireová. Ti chtějí, aby nebyla letos udělena prémie osmi milionů švédských korun (23,3 milionu českých korun). Lundestad prohlásil, že za tímto protestem je norský právník Fredrik Heffermehl, který proti rozhodnutím Nobelova výboru protestuje roky. „Prémie ještě nikdy nebyla neudělena,“ prohlásil Lundestad.

Další Nobelovky, které vzbudily rozruch

  • 2009 - Barack Obama
  • 2007 - Al Gore
  • 1994 - Jásir Arafat
  • 1990 - Michail Gorbačov

Šéf socialistických poslanců v EP Hannes Swoboda je naopak toho názoru, že „po druhé světové válce byla EU vizí míru a EU mír přinesla“. Konference evropských církví a Světová rada církví se však shodně domnívají, že „roli EU coby tvůrce míru pro příští generaci popírá současná ekonomická a humanitární tragédie Řecka“.

Další kritiku také vyvolala čerstvá krize v pásmu Gazy. Přes 50 nositelů ceny, umělců, akademiků a diplomatů se domnívá, že by EU mělo být za její svazky s Izraelem ocenění odebráno. Ve společném dopise se poukazuje zejména na masivní podporu izraelského zbrojení příspěvky do jeho vývojového programu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Důvěra Španělů v tradiční média v éře AI roste, ukazuje report

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.
před 6 mminutami

Lídři G7 se podle Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Doplnil, že hovořili také o dalších sankcích i obranných kapacitách Ukrajiny, píše Reuters. Americký prezident Donald Trump, který se jednání s ukrajinským lídrem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii rovněž zúčastnil, uvedl, že pro uzavření mírové dohody udělá vše, co bude v jeho silách.
před 10 mminutami

Trump není spokojený s postupem Izraele v Libanonu

Dohoda Spojených států s Íránem míří do druhé fáze, Írán nezíská jadernou zbraň a USA nebudou v zemi investovat žádné peníze, prohlásil americký prezident Donald Trump na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii. Podle serveru Times of Israel (ToI) také řekl, že není spokojený s postupem Izraele v Libanonu a proti Hizballáhu. Pokračování izraelských útoků v této zemi označuje Írán za porušování dohody.
před 26 mminutami

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
12:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 5 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 7 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 8 hhodinami
Načítání...