Slovenský prezident Andrej Kiska si stěžuje u Ústavního soudu na ocenění, která se letos poprvé chystají udělit vláda a parlament. Oprávnění předávat vyznamenání a podobná ocenění patří podle Kisky hlavě státu a vláda s parlamentem tím oslabují prezidentovo postavení. Výběr hlavy státu přitom vládní koalice premiéra Roberta Fica už několikrát kritizovala.
Při příležitosti 25. výročí vzniku samostatného Slovenska prezident Kiska ocenil mimo jiné novináře Fedora Gála a Martina Šimečku za mimořádné zásluhy o rozvoj demokracie, o ochranu lidských práv a svobod a rozvoj žurnalistiky.
Vzápětí se z vládních řad strhla kritika, že prezident znovu vybral i ty, kteří před čtvrtstoletím drželi palce federaci proti rozdělení. „To, že tak učinil i při kulatém 25. výročí, považuji za necitlivé, až neslušné,“ komentoval předání vyznamenání slovenský premiér Robert Fico.
Loni zase v seznamu vadil třeba Michael Kocáb. Naopak se ale nedostalo na vládní favority. Premiér pak natruc vynechal slavnostní recepci.
I kvůli sporům se v koaličních stranách zrodil nápad na vlastní státní vyznamenání. Zákon o státních cenách loni na podzim prosadila ve sněmovně koalice i přes Kiskovo veto. Stalo se tak několik měsíců poté, co premiér Fico kritizoval prezidenta Kisku za výběr lidí, kterým hlava státu udělila vysoká státní vyznamenání.
„Národní rada přijetím zákona o státních cenách narušila výlučnou kompetenci prezidenta a oslabila jeho postavení při udělování státních vyznamenání,“ komentoval nová pravidla prezidentův mluvčí Roman Krpelan. Na hraně je zákon i podle odborníka na ústavní právo Kamila Baraníka – i proto, že svým cílem ceny kopírují vyznamenání z rukou prezidenta.
Šéf parlamentu chce předávat řád, který ponese jméno prvního předsedy Národní rady a slovenského buditele Jozefa Miloslava Hurbana. Udílet ho bude například za mimořádné zásluhy v oblasti legislativy, práva a rozvoje demokracie na Slovensku.
Úřad vlády zas do názvu své ceny zvolil Alexandra Dubčeka. Podle zmiňovaného zákona vláda předává státní cenu pojmenovanou po někdejším představiteli pražského jara 1968 v komunistickém Československu, a to za příspěvek k rozvoji různých oblastí nebo za významné šíření dobrého jména Slovenska v zahraničí.
Obě státní ceny jsou spojeny s finanční odměnou ve výši pětadvacetinásobku průměrné měsíční mzdy na Slovensku. Ta loni ve třetím čtvrtletí dosáhla 935 eur (23 710 korun).
Podobnou cenu zavedl v Česku Mirek Topolánek
U nás se podobné ocenění udílí od roku 2008. Tehdejší premiér Mirek Topolánek zavedl Čestnou plaketu předsedy vlády, která je osobním, nikoliv státním vyznamenáním. Uprostřed plakety je medaile s kamenem, na kterém je vyrytý český lev, a medaile je osázená českými granáty.
Mezi prvními oceněnými byli například vězněný kubánský disident Oscar Bisset odsouzený k 25 letům vězení a také in memoriam Tom Lantos při zahájení činnosti takzvaného Českého klubu (Czech Caucus) v Kongresu USA. Vůbec největší kontroverzi vzbudilo, když Topolánek nové osobní vyznamenání udělil bratrům Josefu a Ctiradu Mašínovým.
