Priština/Bělehrad – Američtí a francouzští vojáci mírových sil KFOR převzali kontrolu nad dvěma celnicemi na hranicích Kosova se Srbskem poté, co na ně zápalnými lahvemi zaútočili kosovští Srbové. U přechodu Jarinje podpálili stanoviště celníků, jeden kosovský policista při střetech zemřel a pod palbu se údajně dostali dokonce i vojáci mise KFOR. Když maskovaní srbští extremisté zaútočili, policisté ze zemí Evropské unie podle srbské televize naskákali do svých vozů a ujeli. Hranicí nyní mohou projíždět jen malá vozidla, protože celní stanoviště jsou značně poškozena. Každé vozidlo vojáci kontrolují, zda nepřeváží zbraně. NATO oznámilo, že přechody prohlásilo za omezenou vojenskou zónu, a varovalo, že proti případným útočníkům mohou vojáci KFOR použít zbraně, „aby se bránili a aby chránili ostatní lidi, majetek a určenou vojenskou oblast“.
Etnické násilí vypuklo, když kosovská vláda poslala do srbské enklávy na severu speciální policejní jednotky, které prý měly zajistit přísnější kontrolu na dvou problematických hraničních přechodech se Srbskem. Na bezpečnost celnic do té doby dohlíželi místní srbští policisté pod patronací EU. To ale chtěl kosovský premiér Hashim Thaçi změnit. Později byla akce odvolána, ale hněv Srbů se už odvrátit nepodařilo. Přišli demonstrovat proti rozmístění zesílených kosovských jednotek na hranici a přidala se k nim i skupina extremistů, kteří na stanoviště celníků zaútočili.
Následné stažení kosovské policie je výsledkem dohody mezi Prištinou, Bělehradem a jednotkami KFOR. Kosovští policisté nejdříve opustili okolí města Leposavić a poté přechod Brnjak i Jarinje. Podle médií začali Srbové odstraňovat barikády, kterými postup kosovské policie blokovali.
Cílem kosovské policejní akce bylo zabránit dovozu zakázaného srbského zboží. Import zakázala Priština minulý týden jako odvetu za bojkot kosovských výrobků nařízený Bělehradem. Bojkotem Bělehrad reagoval na jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008.
Oliver Ivanović, srbský státní tajemník pro Kosovo:
„Tohoto incidentu litujeme. Nemyslím si, že násilí pomůže. Spíš naopak: vede k ještě většímu násilí. Odpovědnost by za to ale měl přijmout kosovský ministr vnitra, který to všechno spustil. Albánci si musí uvědomit, že Srbové se jen tak nevzdají.“
Kosovo obvinilo Srbsko, že stojí v pozadí incidentu. Srbský prezident Boris Tadić ale řekl, že konflikt vyprovokovali „chuligáni“, a vyzval kosovské Srby, aby se nenechali vyprovokovat a neztráceli klid. Kvůli etnickému násilí v Kosovu se narychlo sešla Rada bezpečnosti OSN. Zde vyvolal hraniční konflikt spor: západní státy chtějí problém řešit mimo jednání Rady bezpečnosti a omezit ho jen na „informování o situaci“. Naopak Rusko tlačí na otevřenou debatu. Konflikt rozčílil i Evropskou unii – o posílení hraničních kontrol ze strany Prištiny nevěděla.
Kosovo své hraniční přechody na severu nemá pod kontrolou od roku 2008, kdy vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Místní Srbové, kterých v oblasti žije asi šedesát tisíc, je totiž tehdy stejně jako teď vypálili.
