Osmnáct procent Francouzů politikou žije a ztotožňuje se s děním v jejím rámci, zbytek cítí v lepším případě nezájem, nebo zhnusení, vztek a zklamání. Kolem třiceti procent pak nechce volit žádného politika, ale pokud k volbám půjdou, pravděpodobně dají hlas Marine Le Penové. S odvoláním na novou knihu ředitele francouzské výzkumné agentury Ipsos to v Interview ČT24 řekl europoslanec ČSSD a sociolog Jan Keller.
„Tímto by své zklamání z politiky symbolizovali,“ dodal k motivaci z politiky zklamaných voličů Jan Keller. Podle něj se minimálně od referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie ukazuje, že volby jsou v zásadě střetem těch, kteří politice a myšlence sjednocené Evropy důvěřují, a těch, kteří ne.
Sám Keller se v poslední době podle svých slov zaměřuje na to, proč lidé politice důvěřovat přestali. „Nenajdete žádného seriózního politologa, který by řekl, že je v zásadě všechno v pořádku, jen na okraji jsou nesouhlasné hlasy a na okraji jsou vždycky nějací remcalové,“ podotkl Keller.
Francouzi podle něj žijí v určité rozpolcenosti, protože v osobní sféře uvádějí, že se jejich situace zlepšuje, naproti tomu ve sféře politiky se situace zhoršuje. „Skepse k politikům ve Francii vznikla poté, co pravicové voliče zklamal Sarkozy a levicové voliče Hollande,“ podotkl Keller.
Podle něj v zemi galského kohouta převažovala důvěra v politiku do 80. let. Pak ale nastoupila fáze ekonomické globalizace, z národní politické scény se stalo spíš divadlo a o reálném dění ve státech se rozhoduje na setkáních šéfů velkých finančních institucí a nadnárodních firem.
O nejistotě z výsledku prvního kola píše i francouzský tisk
Hlavními favority prvního kola voleb, které se bude konat 23. dubna, zůstávají nezávislý centrista Emmanuel Macron a vůdkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Podle průzkumu veřejného mínění by oba získali shodně 24 procent hlasů.
Prezidentský kandidát francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon pak ve stejném průzkumu poprvé předstihl dosud třetího konzervativního uchazeče Francoise Fillona.
Podle jiné ankety, jejíž výsledky byly zveřejněny minulý čtvrtek, se více než třetina voličů stále nerozhodla, pro koho bude hlasovat. Jak se preference čtveřice kandidátů k sobě pomalu blíží, list Le Figaro dává za pravdu Kellerovým slovům. Roste prý nejistota ohledně výsledků prvního kola. „Může se stát cokoli,“ napsal list. Druhé kolo se uskuteční 7. května.
Evropské fondy vůbec nekrmí ti nejbohatší. Daňová zátěž leží na středních vrstvách
Jan Keller tvrdí, že zhruba od 60. let se přesouvá daňová zátěž od nejbohatšího zlomku obyvatelstva a z velkých firem na střední vrstvy, tedy na zaměstnance, drobné podnikatele a lidové vrstvy. Na každé škole, kde se vyučují evropská studia, se zkouší, na co jdou peníze z evropských fondů.
Je ale podle Kellera velice obtížné zjistit, odkud do evropských fondů peníze přitékají. „Peníze do evropských fondů prakticky vůbec neplatí ti nejbohatší. Prakticky vůbec je neodevzdávají veliké nadnárodní korporace,“ zdůraznil Keller.
Keller připomněl studii profesora Thomase Pikettyho, který se zaobíral toky peněz ve Francii. „Středním vrstvám ve Francii berou téměř polovinu jejich příjmu na daně. Lidovým vrstvám berou hlavně přes DPH 40 procent jejich příjmu na daně, těm nejbohatším berou 25–30 procent a těm privilegovaným firmám berou pak 4–6 procent,“ tvrdí Keller.
