Lídři rozděleného Kypru se po půl roce sešli, aby zkusili najít cestu k obnovení mírových rozhovorů. Ty zkolabovaly před dvěma lety. Sporů mezi jihem a mezinárodně neuznaným severem od té doby spíš přibývá, především kvůli nalezištím zemního plynu u pobřeží a plánům otevřít opuštěné město Varoša.
Kdysi slavné letovisko, dnes město duchů. Úřady chtějí Varošu opět otevřít, Nikósie je proti
Varoša je nejznámější letovisko bez turistů. Kdysi tam jezdily hollywoodské hvězdy, posledních pětačtyřicet let jej ale lemují cedule „vstup zakázán“. Jedná se tak o ruinu, kterou požírá příroda.
Úřady na severu Kypru v současnosti mluví o plánu Varošu postupně oživit. „Oblast by se v blízké budoucnosti měla otevřít znovuosídlení a turismu,“ uvedl předseda mezinárodně neuznané vlády Severního Kypru Ersin Tatar.
Místo, kde kdysi bydlelo čtyřicet tisíc lidí, převážně kyperských Řeků, je od rozdělení ostrova v roce 1974 nárazníkovým pásmem pod kontrolou turecké armády. Odhady nákladů na jeho oživení se pohybují v přepočtu v řádu stovek miliard korun.
Jih: Sever svými plány porušuje rezoluce RB OSN
Peníze jsou až druhý problém v řadě. Vláda v Nikósii si stěžuje, že sever svými plány porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN a protestuje proti tomu, že si na velkou část letoviska dělá nárok místní islámská náboženská nadace.
„Varoša je derivát celé pře o všechen majetek v rámci kyperského problému,“ podotkl ekonom a bývalý poradce severokyperské vlády Vedat Yorucu.
Mezinárodně neuznaný sever netají, že Varoša je pro něj páka při jednáních s jihem. Její důležitost stoupá s tím, jak se vyostřuje spor o naleziště zemního plynu u pobřeží a vzdaluje možnost znovusjednocení ostrova. „Pokud bude dohoda, Varoša bude vrácena. Není ani dohoda a ani naděje ji uzavřít,“ domnívá se Ersin Tatar.
V případě, že se Varoša skutečně otevře, původní majitelé se budou moci přihlásit o svůj majetek a eventuálně s ním hospodařit. Současná situace ale znamená, že kontrola nad městem samotným by zůstala v rukou severu.