Britský král Karel III. oslavil svou korunovaci ve Skotsku. Panovník a jeho manželka Camilla oficiální ceremonii absolvovali v londýnském Westminsterském opatství v květnu. Jako souhlas s historickým spojením Anglie a Skotska se teď ale v Edinburghu konala ještě jedna potvrzující slavnost. Na ceremonii, stejně jako na květnovou v Londýně, přišli také podporovatelé i odpůrci monarchie.
Karel III. oslavil svou korunovaci ve Skotsku
Karel a Camilla byli v květnu korunováni v londýnském Westminsterském opatství před zraky asi stovky světových představitelů v rámci největší britské slavnostní události za posledních sedm desetiletí. Čtyřiasedmdesátiletý Karel vystřídal svou matku ve funkci panovníka Spojeného království a dalších 14 zemí, když v září zemřela královna Alžběta II.
Na znamení historické skutečnosti, že Anglie a Skotsko měly až do sjednocení korun v roce 1603 různé panovníky, se ve středu konají samostatné skotské oslavy jeho korunovace.
Davy lidí se shromáždily na slavné ulici Royal Mile v Edinburghu kolem lidového průvodu s asi stovkou lidí reprezentujících různé aspekty skotského života a kolem královského průvodu složeného z vojáků.
Při děkovné bohoslužbě v katedrále svatého Jiljí si Karel prohlédl skotské korunovační klenoty. Patří k nim skotská koruna, která byla zhotovena pro skotského krále Jakuba V. v roce 1540 a kterou byla v roce 1543 korunována Marie, královna Skotská, a žezlo, o němž se předpokládá, že je v roce 1494 daroval Jakubovi IV. papež Alexandr VI. Součástí je také nový Alžbětin meč, pojmenovaný po jeho matce a vyrobený jako náhrada za meč, který skotskému králi Jakubovi IV. daroval papež Julius v roce 1507, ale který je nyní příliš křehký.
Také spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka připomněl, že obřad jako takový nemá příliš velkou tradici. „Královna Alžběta II. ho obnovovala po několika stoletích. Naposledy se myslím konalo něco podobného někdy až počátkem 18. století za krále Viléma I., to znamená nejde o nějakou dlouhodobou tradici, ale o připomínku toho, že v rámci monarchie je Skotsko součástí Spojeného království,“ popsal Kytka.
Marek Bičan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity upozornil, že rozhodně není na místě o oslavách mluvit jako o korunovaci. Nejedná se totiž podle něj o proceduru, kdy by Karlovi III. položil biskup nebo nejvyšší představitel skotské církve korunu na hlavu. „Je to jakési uctění toho, že přece jenom původní unie vznikla jako personální unie, kdy skotský král Jakub VI. se stal v roce 1603 Jakubem I. a přesunul se do Londýna, kde vládl Anglii a Skotsku a v roce 1707 došlo k unii těch dvou korun a dvou států a vzniklo Spojené království Británie a v roce 1801 vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska,“ popsal Bičan.
Skotové nemusí podle něj ceremonii vnímat úplně vřele jako obyvatelé Londýna, kteří jsou na podobné akce zvyklejší. „Ne každý Skot je unionistou. Je tam poměrně silné republikánské hnutí, ale přece jenom královská rodina má velmi silné a osobní pouto ke Skotsku,“ podotkl Bičan.
Britská média ceremonii správně nazývají „Díkuvzdáním,“ připomněla Pavlína Flajšarová z katedry anglistiky a amerikanistiky z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zároveň popsala, že jde o akt spíše symbolický. „Král tím dává najevo, že si je vědom, že Spojené království netvoří jen Anglie, ale i Skotsko, Wales a Severní Irsko,“ poznamenala s tím, že Karel III. nemá na sobě ani klasické korunovační roucho.
Flajšarová také vzpomenula, že v britské veřejnosti zaznívají hlasy, že takové ceremoniály jsou přežité a nejsou vůbec potřeba. Zmínila také odpůrce instituce krále jako takové – skotské republikány, kteří u katedrály drží transparenty, kterými dávají najevo, že Karel III. není jejich králem.