Karel III. má sídla po celé Evropě, od Londýna po Sedmihradsko

Nový britský král Karel III. má po celém Spojeném království řadu paláců a panství, ke kterým má vřelý vztah. Po smrti královny Alžběty II. získal mnohá nová panství, která se pojí s funkcí panovníka, a musí se proto i přestěhovat. Naopak jiná sídla musí přenechat novému korunnímu princi, svému synu Williamovi, píše agentura AFP.

Zatímco palác Clarence House je Karlovou londýnskou adresou od roku 2003, jako nový král se bude muset přestěhovat o čtyři sta metrů dál do Buckinghamského paláce, oficiální rezidence panovníka v Londýně a správního sídla monarchie. Převezme také hrad Windsor, palác Holyroodhouse v Edinburghu, který je oficiálním sídlem panovníka ve Skotsku, a hrad Hillsborough, který má stejnou funkci v Severním Irsku.

Karel III. zdědí i další nemovitosti, například Balmoral na skotském venkově, kde královská rodina ráda tráví léto (a kde královna minulý týden ve čtvrtek zemřela), a Sandringham v hrabství Norfolk ve východní Anglii, kde královna tradičně trávila Vánoce.

Stěhování do Buckinghamského paláce vždy provázela jistá nechuť, protože panovník se musí vzdát svého dosavadního života a svého často útulnějšího domova.

Karel III. se do paláce Clarence House přestěhoval v roce 2003 po smrti své babičky, královny matky. Jeho odchod do Buckinghamského paláce je také signálem „nevyhnutelného“ propouštění zaměstnanců Clarence House, oznámilo vedení paláce.

Králův syn a dědic William se s manželkou Catherine už dříve přestěhovali do sídla ve Windsoru, které poskytne jejich třem dětem více svobody než centrum Londýna, kde byl dosud jejich oficiálním sídlem Kensingtonský palác.

Největší ztráta: Highgrove

Největší ztrátou pro krále Karla III. bude bezpochyby Highgrove, který získal v roce 1980. Sídlo v jihozápadní Anglii bylo dokonalým ztělesněním jeho ekologické angažovanosti. Patří však Cornwallu, který poskytuje rentu dědici trůnu – a tím je teď princ William.

Když si král, tehdy ještě princ Charles, hledal soukromé sídlo, vybral si hrabství Gloucestershire u hranic Walesu. Třípatrovou georgiánskou novoklasicistní budovu obdélníkového půdorysu z roku 1798 nechal tehdy Charles přestavět v duchu ekologického přístupu. Například odpadní vodu z domu filtruje systém z rákosu.

Přilehlé zahrady, které ročně navštíví na třicet tisíc turistů, byly princovým útočištěm a nebylo neobvyklé, že trávil večery pletím, stříháním nebo úpravou živého plotu.

Stanici BBC v roce 2010 řekl, že by byl „velmi smutný“, pokud by z Highgrove musel odejít. „Všechno, co jsem tu udělal… je to skoro mé dítě. Každý strom, všechno zde má svůj význam a nese znak tohoto místa,“ uvedl tehdy současný král. 

Wales, Skotsko i Sedmihradsko

Cornwallské vévodství získalo v roce 2006 také zámek Llwynywermod v jižním Walesu, který byl opět renovován podle ekologického vkusu nového britského krále. Po své babičce zdědil Karel III. zámek Birkhall, který leží na pozemcích panství Balmoral. On a jeho manželka Camilla tam trávili čas během první vlny pandemie covidu-19. 

Karel III. je vzdáleným potomkem Vlada Napichovače, který inspiroval vznik literární postavy Drákuly. V roce 2006 Karel III. z vlastních prostředků koupil domy z 18. století v rumunském Sedmihradsku (známém také jako Transylvánie) a přestavěl je na udržitelné penziony.

Král také značně finančně riskoval, když se ujal vedení konsorcia, které v roce 2007 koupilo honosné skotské panství Dumfries z roku 1750. Záměrem bylo sídlo přeměnit na muzeum, které by bylo finančně soběstačné a podpořilo místní ekonomiku. Právě zde strávil svou poslední noc jako princ, než se stal králem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce.
před 1 hhodinou

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Thajsko hlásí první mrtvé civilisty od obnovení bojů s Kambodžou

Thajská armáda uvedla, že při těžkých bojích mezi Thajskem a Kambodžou v blízkosti společné hranice obou zemí byli zabiti tři thajští civilisté. Jsou to první thajské civilní oběti od nedělního obnovení bojů. Představitelé obou zemí ve čtvrtek očekávají telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si myslí, že konflikt dokáže zastavit.
před 1 hhodinou

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 3 hhodinami

Nový vízový program USA nabízí zlaté karty za milion dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho mohou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů korun). Zažádat o kartu lze na webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena o polovinu vyšší.
před 4 hhodinami

Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Ve středu za ni v norské metropoli převzala Nobelovu cenu za mír, kterou porota tohoto ocenění Machadové letos udělila, její dcera.
03:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při útoku na nemocnici v Myanmaru zemřely desítky lidí, píše AFP

Letecký útok na nemocnici na západě Myanmaru si vyžádal nejméně 31 mrtvých, píše ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
05:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Armáda chce zavést administrativní odvody

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.
před 7 hhodinami
Načítání...