Vatikán - Kardinálové ani ve čtvrtém kole papeže zřejmě nevybrali. Bílý dým, který má signalizovat úspěšnou volbu, se nad Sixtinskou kaplí v očekávanou dobu neobjevil. Dnešní první odpolední hlasování mělo skončit kolem 17:30 SEČ. Teď následuje čtvrtý a pro dnešek i poslední pokus o zvolení pontifika. Konkláve by dnes mělo skončit kolem 19:00 SEČ. Pokud bude bezvýsledné, kardinálové se opět sejdou ve čtvrtek dopoledne.
Šance, že nástupce Benedikta XVI. bude zvolen již dnes, sice je, ale není velká. Volba totiž začala bez jasného favorita. Hovořilo se až o šesti vážných kandidátech.
Za dva největší favority jsou považováni milánský arcibiskup Angelo Scola a Brazilec Odilo Pedro Scherer. Kardinál Scola stojí v čele obří diecéze a platí za schopného manažera. Je favoritem evropských a amerických kardinálů, kteří by uvítali ve Vatikánu změnu. „Kardinál Scola je intelektuál, následovník papeže Benedikta a Jana Pavla II.,“ říká autor knihy Vatikánské deníky John Thavis.
Scola je ale trnem v oku kardinálům působícím přímo ve Vatikánu. Ti chtějí jiného – i když italského – papeže. Stávající členové kurie, především Italové, by totiž měli větší šanci obsadit pozici vatikánské dvojky - člověka, který řídí každodenní chod církve, její peníze i v poslední době skandály opředenou Vatikánskou banku.
Velké šance se dávají i brazilskému kardinálovi Schererovi. Syn německých rodičů má za sebou nejsilnější diecézi v největší katolické zemi světa a podporu kardinálů z Latinské Ameriky, oblasti s největším počtem katolíků. Scherer navíc vyhovuje církevním představitelům, kterým se zavedené pořádky v kurii hodí. Navíc má ve Vatikánu velmi dobré kontakty.
„Sedm let strávil v římské biskupské kongregaci. To je neuvěřitelně významné, protože tam biskupové přichází každý den. Poznal se s lidmi, kteří tudy prošli a z mnohých z nich jsou dnes kardinálové,“ poznamenává Thavis.
Když se souboj těchto dvou bude protahovat, stoupají šance ostatních. Uspět by tak mohl Leonardo Sandri, který pojí starý a nový svět. Narodil se v Argentině italským rodičům, ve Vatikánu žije posledních 42 let.
Spekuluje se i o zvolení papeže černé pleti – hlavně Petra Turksona z Ghany. Poslední čtyři roky působí tento teolog a filosof ve Vatikánu. Občas zazní i jméno Timothyho Dolana z New Yorku. Je ale nepravděpodobné, že by kardinálové zvolili do čela katolické církve zástupce supervelmoci.
Jen pár měsíců obléká kardinálský šarlat Filipínec Luis Antonio Tagle. Oblíbenému televiznímu kazateli je ale teprve 55 let, což je z hlediska mnoha kardinálů na papeže juniorský věk. „Tagle by byl před pár desítkami let jako kandidát nemyslitelný. Stejně jako byl Wojtyla. Do doby, než ho zvolili,“ připomíná Thavis.
O barvě kouře rozhoduje chemie
Výsledek volby papeže oznamuje světu jako první barva kouře stoupajícího z komína nad Sixtinskou kaplí. Pokud nebyl papež zvolen, vychází černý kouř. Černou barvu způsobuje směs chloristanu draselného, anthracenu, který je z uhelného dehtu, a síry.
V okamžiku, kdy je papež zvolen, stoupá z komína bílý kouř. Ten vzniká po použití chlorečnanu draselného, laktózy a pryskyřice rozpuštěné v chloroformu.
Vatikán ujistil, že kouř obohacený chemikáliemi neohrožuje fresky v Sixtinské kapli ani kardinály, kteří tam během volby tráví celé hodiny.
