Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zprostil pro nedostatek důkazů bývalého vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče obvinění v případě zvěrstev, jichž se srbské jednotky dopouštěly v bosenských městech. Nyní čelí obžalobě z genocidy jen v případě masakru ve Srebrenici. Karadžić ale žádá zproštění ve všech jedenácti obviněních, včetně těch z válečných zločinů. Tvrdí, že nemohl předvídat srebrenický masakr z roku 1995, při němž bosensko-srbské jednotky zavraždily osm tisíc Muslimů. Nevěděl prý ani, že k vraždění dochází.
Karadžić zproštěn obvinění ohledně genocidy v bosenských městech
Podle soudců Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se žalobcům nepodařilo shromáždit dostatek důkazů pro obžalobu z genocidy v bodě týkajícím se událostí, jež se v bosenských městech děly na začátku války z let 1992 až 1995. Srbské jednotky tam tehdy vraždily ve velkém, vyháněly a pronásledovaly místní Muslimy (nyní Bosňáci) a Chorvaty.
Karadžić se ale bude muset před soudem zodpovídat z obvinění z genocidy ve Srebrenici, kde srbské jednotky v červenci 1995 povraždily na 8 000 muslimských mužů. Šlo o nejhorší masakr, jaký byl v Evropě spáchán od skončení druhé světové války.
Karadžić dostal v Chorvatsku pas s falešnými údaji
Mezitím pokračuje chorvatská kauza kvůli nelegálnímu vydávání pasů řadě zločinců. Jak píše záhřebský deník Večernji list, byl mezi lidmi s falešnou identitou právě i Karadžić. Podle jedné z obviněných úřednic dokonce Karadžić kvůli vydání pasu přijel do Záhřebu.
„Na policejní stanici (kde se o doklady žádá) mu podle jejích slov odebrali otisk prstu, ale už ho neověřili v databázích kvůli zásahu z ministerstva vnitra,“ tlumočil svědectví ženy novinář Domagoj Margetić, který se kauze věnuje. „Bez problému vešel do policejní budovy a nic se mu nestalo, přestože v tu dobu na něj byl vydán mezinárodní zatykač,“ dodal. Karadžić údajně dostal cestovní pas na jméno Petar Glumac, se kterým jej v roce 2007 ve Vídni kontrolovala rakouská policie, jež ale mužovu pravou identitu neodhalila.
Podle svědectví úřednice, která pracovala na úřadu vydávajícím doklady, ona ani její kolegové podezřelé případy nehlásili, protože se báli propuštění. Některé dokumenty jim totiž přišly s poznámkou, že na jejich bezproblémovém vyřízení má zájem kabinet ministra vnitra. Do vydávání falešných dokladů byli podle všeho zapojeni nejen úředníci, ale i kněží v Bosně a Hercegovině, kteří vydávali falešné křestní listy. Na jejich základě pak bylo možné získat cestovní pasy i další doklady.
Srebrenica, pět let po válce
Vedle Karadžiče měli chorvatské cestovní doklady s falešnou identitou třeba členové bělehradského „Zemunského klanu“, kteří stáli v roce 2003 za vraždou tehdejšího srbského premiéra Zorana Djindjiče. Když několik z nich letos v únoru ve Španělsku zadrželi, přišlo se na to, že zločinci dlouhá léta používali na první pohled skutečné chorvatské pasy, a v Chorvatsku se rozběhlo rozsáhlé vyšetřování.
Psychiatr Radovan Karadžić se zodpovídá mimo jiné i z největšího masakru od druhé světové války – hromadné vraždy osmi tisíc bosenských mužů ve Srebrenici. Od května 1992 až do června 96. roku, v době největších bojů, stál v čele Republiky srbské a přímo inicioval válečné operace. Přesto se považuje za nevinného. „Nehájím tu sám sebe, ale svatou věc srbského národa,“ prohlásil Karadžić.
Karadžić opět před soudem (zdroj: ČT24)
Svoji roli vidí Karadžić jinak než mezinárodní žalobci. Považuje se za hbitého vyjednavače, který zabránil ještě větším krveprolitím a proti vůli chráněnců z Bělehradu nakonec přijal mírový plán. Pak se dlouho skrýval, Srbsko ho dopadlo a vydalo před čtyřmi lety, žaloba je kompletní až nyní. „Důkazní řízení ve značném rozsahu ukázalo, že obvinění obsažená v žalobě byla více než potvrzena, Karadžić si události špatně vykládá,“ podotkl žalobce ICTY Alan Tieger.
Radovan Karadžić, Ratko Mladić a Goran Hadžić na snímku z roku 1993
Soud může trvat roky
Soud bude pravděpodobně pokračovat ještě několik měsíců a možná i let. Spis obsahuje 11 bodů obžaloby a má přes milion dokumentů. Za obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti i válečných deliktů hrozí Karadžičovi až doživotí. Spolu s ním se před tribunálem zodpovídá i velitel armády Ratko Mladić.